Eida.cz - Den za dnem

Dnů už moc není. Ultrahodinové víkendy mizí jako slupky z kalendáře rychleji než lusknutím prstu. Ty oficiální jsou už stejně dávno ty tam a nikdy se už nevrátí, ty neoficiální se pak nelítostně chýlí do svého neodvratitelného…

Dny utekly jako voda z děravého kotouče. Snědl nás úhoř - květen; jeho špičky zesílily a během posledních ultrahodinových víkendů roku vyrostly do nečekaných, načepýřených rozměrů. Sluníčko právě pomalu zapadá za prvním plně…

Sny o tom, jak by bylo milé zahrnout všechny poznatky z jednoho zdánlivě ohraničeného okamžiku do nějaké trvalé roviny za zrcadlem, jsou často jen pro děti. Když je totiž zrovna aktivní flow, není myšlenka definitivně dokončená a…

Po uplynulém ultrahodinovém víkendu na sebe špičky nenechaly dlouho čekat. Bylo snad spiknutím osudu, že všechna ta zdánlivě zbytečná ultra-aktivita padne přesně do dnů, kdy se kříží Velikonoce se změnou času a na důležité noční…

Nebe to ví a lidem nebudu se zpovídat, Zuzanu jsem nesl v náručí a říkal teď jsi má. A ona věděla, že je vyvolená, že nyní, že pro teď je jediná má žena - dychtila tiše, nemohla nevědět, že v jejích očích jsem našel celý svět……

S posledním kafem úspěšně skončila tajuplná sekvence ultrahodinového víkendu. Do konce rámce zbývají ještě přibližně čtyři další. Občas je fajn mít flow zas pevně v rukou a ještě díky nadbytečnému únorovému pondělí i výhled na…

Minule pečlivě plánovaný ultrahodinový, dokonce letošní paladinský víkend byl opět kvůli dešti nebo Ájině nemoci na poslední chvíli zrušen a definitivně zničen. Zamrzí to, když už se konečně povedlo znovu dosáhnout zamýšlené…

Pomalu končil třiadvacátý den akutní insomnie, venku byl rázný teplotní drop, silný vítr a někde za obzorem se blýskalo na lepší časy. Bylo Miládek. Blikající kurzor v terminálu s gitem zvěstoval další krutou, bezesnou noc a…

Od výbuchu Zuzany uplynulo už kolik dní. Snad i přes deset. Nedala pak už o sobě vědět, vše bylo nejspíš definitivně vyříznuto a zapadalo sněhem. Velitelství mezitím zůstalo uzamčené a po naději na úspěšné proniknutí do…

S pravidelnou přesností a dost přesnou pravidelností dochází přes tyhle ponovoroční tmy kromě kruté zimy a výskytu rarášků na každému rohu i k manifestaci Zuzany. A to vždy. Jen někdy je ta manifestace poněkud extrémní. Letošní…

Do kafe zrádně svítilo sluníčko ze zcela neobvyklé strany a odráželo se v lístcích kopretin. Nahoře krákal havran, měl v pařátku díky dobré náladě opravdu pořádnou dávku oříšků a užíval si to. Pak během deseti minut přišel…

Poslední adventní neděle ve svém nitru podpálila už čtvrtou svíčku, dostatečně andělskou, v naději a netrpělivém očekávání příchodu Krista, který by vše na poslední chvíli před výbuchem ještě zachránil. A to všechno v kouři z…

Začátkem týdne poprvé nasněžilo a hned byla všude na sítích zamieć. Možná hlavně i kvůli tomu, že díky šílenství a nenávisti neúprosně nadchází Tedd Deireádh, jak by to asi řekli velcí vědmáci. A přitom nenávist není nikdy…

Všechno je relativní, dokonce i to, že je všechno tak trochu definitivní. Nebude to ani tak dávno, co všechno platilo najednou a zároveň to, co bylo dřív nestravitelné, se teď jako zázrakem otočilo a vedle jablek zavoněl…

Občas bychom chtěli mít úplně všechno. Podzim, listy, jarní kvítí, vyplácnout se někde na pláži s dýmkou a poníky, slavit narozeniny v nekonečné vánoční smyčce, toulat se v noci na koni po Budapešti, mít víc rukou jak Punťa, v…

Stejně jako má správnost tendenci se zdvojovat, přicházejí potíže vždycky rády ve velkém stylu a z mnoha stran najednou. Asi není čemu se divit, že po delší době idyly k někomu z nevnímání přijde do kajuty osud a vyhodí ho…

Všichni tady umřeme, aniž bychom se stačili ještě zmatlat. Vryj si tyhle chvíle do paměti, Lulu. Nebo jak to bylo. Údajně z toho běhá mráz po zádech. A nedivím se, vždyť každý pohyb může být poslední, každé rozhodnutí ve vypjaté…

Věci můžeme zapsat buď želvičkovou notací, nebo jako normální RDFko v OWL. To nám naše milá rozmilá doktorka Sovička vyprávěla víc než několikrát a pokaždé se její povídání setkalo s mohutným úspěchem, úsměvy i potleskem. Měla…

Je to už čtrnáct dní, to je skoro jeden týden v úplně nejnovějším budníku. Všechno by se mělo těmito okamžiky začínat masivně kupit a vyvolávat paniku, ale opak je kvůli nastaveným podmínkám očividně pravdou. Na pořádek má…

Vypukl podzim a do škol se divoce nahrnuly zvídavé děti. Nebo i ty nezvídavé. A jak bývá zvykem, pršelo u toho. Vždycky prší. Mohutně a krutě; v pláči mraků se smáčí realita, štěstí i rozum. Na podzimu jako takovém a vyplašených…