Eida.cz - Do hlubin, kde vládne stín

Minule pečlivě plánovaný ultrahodinový, dokonce letošní paladinský víkend byl opět kvůli dešti nebo Ájině nemoci na poslední chvíli zrušen a definitivně zničen. Zamrzí to, když už se konečně povedlo znovu dosáhnout zamýšlené rovnováhy, ale zároveň tahle shoda náhod zas přesunula všechno do jediného týdne, kdy se dít nebude vůbec nic, ani hvězda nespadne. I v tomhle pekle jsou očividně jenom dva stavy. Absolutní přesycení a nebetyčná nuda.

Pomalu končí ta děsuplná sekvence nekonečně probdělých upírských nocí v záři kafe, odlescích matlání podnikové Javy bez Medúzky, žáru drog na spaní a všemožně jinak světélkujícího degradovaného stavu. Sečteno a podtrženo, bude to zhruba dvaatřicet dní změněného vědomí beze spánku a bez nejmenšího smyslu pro realitu a jakoukoliv odpovědnost. V rámci neutuchající touhy po pamlsku pramenící z neutišitelného hladu první nemoci, když nebyla žádná reálná možnost se na pokaženém ultrahodinovém víkendu krmit dle libosti, vznikl v tichých chvílích na cestě odrazů prostor pro nové spojování ďubek - pro ponoření se do hlubin podstaty popraskaných příběhů v okolí, kde pořád ještě vládne stín bolesti a v dolních podlažích duchovna se potulují rarášci tak děsiví, že to snad není ani možné. Naneštěstí doba, kdy bylo mojí povinností všechno vědět, je pryč; teď mi naopak velmi vyhovuje hodně věcí nevědět a když se nějakou povinnou náhodou stane opak a už něco nejde odevědět, příjemné to není ani trochu. Jako tuhle, když vyšly na povrch podrobnosti o kolegově úprku, za který na našem velitelství ve skutečnosti mohla skupina zkorumpovaných ultralevičáků, kteří se tam nějakou náhodou a intrikami dostali k moci a teď tu ze zášti začínají zavádět nějaké komoušské manýry. Jednoho večera to pak nevydržel se zdravím a bylo už pozdě, ale kdyby si zachoval klid a napadlo ho to celé nahlásit na diecézi, možná všechno mohlo být jinak. Teď se můžeme jen děsit, kdy se něco podobného stane příště a všichni od toho zase dají ruce pryč.

Každopádně všechno je potřeba si pamatovat za každou cenu, ať už to bylo ku prospěchu vyššího dobra, nebo manifestací něčího čistého zla. Bohužel jsou mezi námi velmi placatí zločinci, co si myslí, že když budou umět ovládat a křížit minulost, dovedou ovládnout i všechno ostatní; že se vypořádají i s vlastním posraným egem, když zruší všechny virtuální pomníky naší doby. Morální povinnost tomu kontrovat minimálně pomocí kouzelného zrcadla je tedy více než na místě, navíc teď velmi čerstvě odpovídá i pořekadlu diamonds are forever. Možná by k tomu za zmínku stálo přihodit, že aby všechno jelo co nejplynuleji a správně se při vyvolávání interpretovaly i původní mediální typy, které budou v budoucnosti v různých prostředích (ať už veřejných, nebo velmi hlubinných), mělo by původní zaklínadlo vypadat asi takto:

wget -m -p --no-check-certificate --html-extension --adjust-extension -e robots=off --user-agent Mozilla/4.0 -nc -k {url}

Princezna zemřela, protože o ni nikdo neměl zájem, starost, nechtěl s ní nic sdílet. A nenechala nikde po sobě odpovědi na nejasné otázky, se kterými se během svých průzkumů ani nestihla setkat, jen se letmo dotkla lží a polopravd, které kolovaly před více jak deseti lety v našem prostředí, které by pomohly jednou provždy odhalit koncepční vektor řízení a přijetí nemoci i navzdory provokacím vyvolávaným Noiřiným milionkrát recyklovaným článkem. Taky po večerech při pohledu do mrtvých ran potajmu toužila po ideálech, které se jí samotné ale zdály natolik patetické, že jich stejně nechtěla nikdy dosáhnout. Nevidím jiného východiska, než že tímhle tempem jednoho dne stejně nakonec za doprovodu valkýry skončím jako ona, na konci dní světa, jak ho zatím ještě teď známe, nebo minimálně když už nikdo další nebude schopný jakékoliv skutečné ideály naplnit. Budoucnost nelze změnit. Okamžik, kdy se všechno poprvé protne v jedno.

Na paladisnký víkend byli Davídek a Sisinka z vyšší vůle nemocní, nechtěli a nemohli si hrát. Přestože si tedy Davídek hrál GTA, ale odmítal to streamovat a být u toho jako největší boss ze všech. A Sisi byla naopak tak hodná a čiperná, že mi pomohla úplně online se svým klavírem a v nemoci naladit housle tak, aby tóny skutečně byly tóny a nebylo potřeba se už zabývat nějakými korekcemi navíc. Konečně můžu tedy s klidným svědomím pokračovat na dalších cvičeních, ačkoliv to celé z nezvyku bolí jako zrůda.

Mezitím krocan vyvolával pořád svoje nepokoje a špatnou energii kvůli konfliktům, že něco pořád není dokonale enterprise a že chce všechno vyloženě zdržovat. Během několika hodin mu zacpalo zobáček rozvržení frontendu, který se směle napojil na outlety služeb a celý vepřový komplet se rozpohyboval. Už zbývá ho jen požehnat a odeslat konečně do zatracení, zpoždění je na něm nějaký jeden měsíc. Teoreticky to jde. Teoreticky. Zas je potřeba to brát tak, že konečně bude možnost sklidit všechny s ním související plány ze stolu a NetBeans ze zaplněné paměti a s ní související i čas na matlání našeho konceptu slučování otevřeného světa, i kdyby Zuzany padaly.