Eida.cz

S kaž­d­ým rokem při­chází ja­ra a pak ta­ky při­chází podzi­my. Je to ne­od­mys­li­telná sou­část na­še­ho živo­ta, kte­rou si nene­chá­me v žád­ném přípa­dě blíží­cí­mi se vol­ba­mi vzít, i kdy­by tracke­ry znovu kvů­li vše­mu pa­daly. Vnitřní ve­smír…

Ko­nečně je chvíle kli­du, podzi­mu, ko­či­čího pře­dení a po­hod­lí. To pří­mo vy­bízí k do­děl­ání druhé čás­ti pe­kelně vy­pe­čené in­tegra­ce kou­zelného svě­ta Ac­tive Di­rec­to­ry v běžném živo­tě. Pro­tože kdo to mi­nule ­če­tl, jis­tě bez oche­chulí…

Ne­ko­nečný čas. To je kon­cept, kte­rý je sám o so­bě uzavřený v pře­sýpa­cích Ho­di­nách ne­ko­nečného ča­su z Mi­s­tu a jak se pí­sek sype, čas se sám od se­be gene­ruje, po­háněný vlast­ním po­ci­tem se­be­e­xis­ten­ce. Není to tak dlouho, co se je­ho…

Je sko­ro podzim, a to zna­mená, že ne­jen srpen, ale ce­lé lé­to něj­ak záh­adně zmize­lo ja­ko vo­da z děravého ko­tou­če a už se sem nik­dy ne­vrátí. Za ná­mi zůstává za­tím nej­trp­čí ob­do­bí s dokon­čeným před­stír­áním psaní, dokon­čený­mi…

Po kaž­dé bitvě je dale­ko snazší být kapi­tánem. Jen ces­ta bývá mnoh­dy nesku­tečně trni­tá a plná před­stír­ání psaní a za kaž­d­ým ro­hem číhá ne­jen Zuza­na ne­bo ra­ráš­ek, ale tře­ba ta­ky vě­do­mí, že v tajném hníz­dě ledňá­ků v mrazáku zbyl už…