Eida.cz - Když máš hlad, ukradni Lockyho

S posledním kafem úspěšně skončila tajuplná sekvence ultrahodinového víkendu. Do konce rámce zbývají ještě přibližně čtyři další. Občas je fajn mít flow zas pevně v rukou a ještě díky nadbytečnému únorovému pondělí i výhled na naplnění 10 % úvazku navíc. I když to bude ve finále míň.

S pátkem nastalo konečně dlouho očekávané přerušení. Od listopadu slibované sklíčení způsobené křížovými nástrahami a od určité chvíle i na každém kroku překážejícím krocanem vypršelo a bylo překonáno. Nutno říct, že úspěšně, přesně podle původního plánu. S víc než měsíčním zpožděním, ovšem. Meh. Ačkoliv jsme kvůli tomu museli opustit velmi poučný dýchánek mé bývalé vrchní velitelky, tedy dopustit se proti mé vůli příšerné nezdvořilosti, budiž určitým zadostiučiněním, že facilitátor díky velmi osobnímu přístupu k věci doslova opékal krocaniáše na tématech, která sice mohl očekávat, ale ani za mák je nečekal. Je zvyklý dělat, co mu kdo řekne; v jeho bývalém budníku to totiž tak fungovalo - dělej jen to, co ti řekneme. A jestli to nebude včas a podle normy, tak ti tímhle jednu jebneme po palici. Co k tomu víc dodat, jedinci s takovýmto výcvikem mají sice oslabenou vůli a jsou ideálními přírůstky pro armádu nemrtvých, ale nemají nejmenší šanci se dotknout pamlsku, který je nabízen jedině u nás - jen je třeba se o něj vlastní silou zasloužit, dobývat ho důmyslnými strategiemi, po jejichž mistrovství prahne každá tvarová tanečnice.

Když jsme se vrátili na dýchánek, téma se očividně nikam daleko neposunulo, takže to zas taková tragédie nebyla. Z vydýchaného vzduchu a temnoty žaluzií plynulo až mrtvolné otupění, které odrovnalo většinu přítomných. Po třech hodinách si mě všimli i dávní čiperníci a byli z toho celí u vytržení, ačkoliv celou tu dobu seděli jen dva metry ode mě. Vzniklo několik zajímavých situací, například čiperná kolegyně uvažovala v budoucnu poslat svého bohémského syna do našich spárů, kde bychom ho zaučili a přetavili ho ve špičkového čumáčka. Stát by se to mohlo, koneckonců, osud si už najde cestu, aby se tak během let skutečně stalo.

Klíčovou roli ve druhém rozhovoru sehrála náhoda, se kterou nám minulé úterý poštou přišel Locky. Jeden musí žasnout nad skloubením stupidity a geniality designu tohoto ransomwaru, který pracuje ve třech fázích a přesto se šíří jak divý, jako předzvěst totální pohromy. V první řadě je na něm nejzajímavější, že v mailech využívá vesměs anglické texty, které i tak přimějí neanglické příjemce mail přečíst, stáhnout si wordovskou přílohu, poklepat si na ni. Podobně, ač o něco méně, je zajímavá další fáze. Sice doba, kdy tančící los na webu chce po lidech číslo jejich kreditky už asi pominula, přesto některé principy fungují dál. Dokument samotný je plný několika ASCII znaků a zoufale vybízí k zapnutí maker, která by je třeba při troše štěstí mohla nějakým způsobem přetavit na srozumitelný text. V tomto případě si připijme na všechny korporace, co vedou svoji agendu nad Office a spoléhají na makra, nad ostatními jen zakruťme hlavami, protože tato fáze je co do designu nejslabší vůbec. Makro si zaznamená do slaylistu hit a samozřejmě začne sosat samotnou nálož Lockyho, která už provede šifrování a změní wallpaper. Na tomhle místě by stálo za to vypíchnout technické provedení. Tedy ne pro změnu wallpaperu, ale šíření na lokální úrovni, které může prosakovat skrze CIFS i do nenamapovaných sharů, teoreticky tedy od nějaké trubky s nepovoleným počítačem prosákne do naší evidence pod Linuxem, která je sice zvlášť zálohovaná, ale z ní pak skrze nutná systémová zla vnikne i do virtuálního serveru s .NETem a zruší ho. Nic na něm sice není, ale tohle by hrozivě naštvalo. Dobrá zpráva celkem je, že třeba Google zareagoval relativně včas a webový gmail nedovolí takovým trubkám přílohu vůbec stáhnout, tak snad přes toto týdenní volno nedošlo k žádnému incidentu. Na druhé straně se k tomu sporadicky staví polovina dostupných antivirů, ty u nás nejpoužívanější považují makro za bezpečné. Velmi překvapil MS Essentials, resp. Defender, který to sám vyhodnocuje jako hrozbu a patří do té druhé poloviny antivirů, které rozpoznají generické makro jako nežádoucí downloader, nebo dokonce jako trojan.

Není překvapivé, že si to samo dělá hit, telemetrie je celkem běžná praxe a může přinést ovoce. Abychom tedy byli schopní ukrást Lockyho myšlenku, musíme umět správně používat telemetrii. Takový setup je velmi jednoduché naplánovat a připravit a ačkoliv byl na podobný hotový ještě před samotným zjevením se Lockyho, celkem naplňoval potřebu pro určitý hlad, i když ne pro ten neutišitelný. Cache a profesionálně jedním tlačítkem zapnuté SEO umožnuje vytvořit byť i hypotetický hype v horizontu jednoho měsíce, maximálně s odchylkou několika málo dní. Potom už hodně záleží jen na jeho prezentaci a aspektu živné půdy pro další šíření, aby bylo možné následnou telemetrii využít i k testování předem připravené hypotézy. Ono to funguje zhruba výborně, ale pokud si dáme tuhle hypotézu do NP třídy, pak je to v háji, protože se sice najde všechno související, ale zrovna konkrétní jehla v kupce sena třeba ne - a pak je to nekonečné, tedy omezené jenom samotnou životností hypu.

Největším úkolem na následující dny, kterému byla nyní oficiálně přiřazena priorita téměř -18, je zmocnění se Zuzaniny přísnosti a čerstvosti a plán jejího převratného nasazení do pozice nové nejvyšší velitelky, protože každá kravina nakonec musí mít svůj matrix. Možná na začátku roku asi nevyšel žádný konkrétní krok, protože nebylo možné v podrobných souvislostech vidět do problematiky financování replikačních projektů z EU, které jí zřejmě zkřížily plány na rozvoj a dokončení svých záměrů. Protože je podle axiomu ale skutečný velitel jen ten, kdo nabízí, bylo potřeba nejdříve získat šanci, která by mohla posloužit dobru věci. V rámci převráceného řízení a ryzího upírství tedy žádost nakonec vyzněla jako nabídka, jejíž odmítnutí by stálo hodně výčitek svědomí. Je to nepěkné, ale někdy to jinak nejde. Inversion of control, manipulace, Arrakis, Duna, pouštní planeta. Kosti byly tedy vrženy a nejpozději zítra se musí ukázat, kam to spěje - spokojenost by nakonec byla i se Sovičkou, ale její nadšení pro věc limitně překračuje moje současné kapacity a celé snažení by se tak mohlo znovu propadnou do předstírání psaní, jako tomu bylo za tapubukanýrských časů, nebo jak je to možná v právě tuhle chvíli u Davíčka, který spíše dychtí po delegování těchto povinností nejlépe na nějakou armádu nemrtvých, ale není zbytí, nakonec všichni jsme na tomto místě byli a ještě několikrát jistě budeme. Nejlepší akcí je v takových situacích stejně nakonec proaktivní přístup - zkrátka když máš hlad, ukradni i Lockyho. A nenech ani kost.