Eida.cz - Z kočičího mlýnku

Nový rok moc neumím. Ale to nevadí. V uplynulých měsících se čas přehnal přes děravé kotouče jako voda a už ho moc nezbylo na pravidelnou realizaci všech těch plánů. Poslední hodiny starého roku padly na lenošení s kočkou a snění…

Rok má končit, ale i začínat dinosaurem. O tom se každý může přesvědčit hned několikrát. Teď zrovna jeden končí. Všechny oslavy se kvůli nemocem čiperníků odložily, takže se zdá, že proběhne velmi komorní a izolovaný konec roku…

Na Vánoce by se měl každý asi připravovat průběžně. Nebo takhle nějak to možná platilo ještě před prvním lockdownem. Nevím, nemůžu si vzpomenout – kdykoliv totiž během adventu někde v ulicích zavřu oči, ocitnu se zpátky kdesi v…

Odchází únor, často vykreslovaný jako nejpodivnější měsíc, dost možná i proto je tak krátký. Raději. Pomalu to bude taky rok intenzivního lockdownu, což se nevyhnutelně musí někde začít projevovat i navenek – ne na každém to je…

V týdnech karanténního období se sice už začínají dělat trhliny, ale nic to nemění na tom, že alespoň na okamžiky byl zase klid a čas na všechno, jako kdysi za bojů. Nikam se nespěchalo a na nebi zářily hvězdy, dokonce i systémy…

Stíhání je čím dál složitější. Od různých vážně na minutu promyšlených předstihů až po téměř měsíční bloudění kdesi v dolních podlažích duchovna a nechutenství. Ještě před několika málo dny docházelo k vánoční pohodce a spoustě…

Je začátek roku a co se do jeho konce nestihlo, nestihne se už vůbec. To ví každý. Možná začátek toho nového roku bude vlévat nějakou naději na dokončení restů, ale dokud nenasněží, všechno bude ztraceno a zbytečné. V poslední…

Nekonečný čas. To je koncept, který je sám o sobě uzavřený v přesýpacích Hodinách nekonečného času z Mistu a jak se písek sype, čas se sám od sebe generuje, poháněný vlastním pocitem sebeexistence. Není to tak dlouho, co se jeho…

Ne často se mi úplně chce se snažit vzpomenout si na začátky nějakých projektů, a to třeba už jen kvůli tomu, že je potřeba se na to dívat z kontextu doby. Když už se ale začaly pomalu dávat dost nelegální věci do pohybu, možná…

Téměř 400 dní uteklo od okamžiku definitivního rozhodnutí všechno nějakým způsobem zmatlat a nakonec zvítězit. Jak moc to bylo úspěšné, to se těžko soudí, ale je olizovací den, takže se to snad nějak podaří. Venku už opět začalo…

Všechno je krokodýl. Nebo alespoň tak nějak se to dřív říkalo a byl to vlastně zase jen koncept, jakási skorovánoční, relativně nemocná sentimentalita, mající za cíl bez ochechulí a ryze symbolicky vyjádřit tu zbytečně složitou…

Co by to bylo za konec roku bez razantního olizování. Navíc velkého roku. Na tradičním olizování totiž doopravdy záleží, formuje to každou žilku v těle a nemá smysl ho přece rušit jen kvůli dešti. Navíc by teď ani dštít nemělo, v…

Zhruba před osmi lety nějaká magická síla svévolně použila tlačítko pause a vše se kvůli tomu změnilo. Vlastně nezměnilo, ani nemohlo, vždyť došlo právě k tomu zastavení. Nejdřív pozvolna. Jako první zmizely rozdíly mezi zimními…

Za jeden den se už asi těžko stihne dokončit všechno, co se nestihlo v průběhu roku. Neasi. Jako vždycky. Všechny oslavy opět nedávají ve skutečnosti žádný smysl, prostě jako obyčejně udeří půlnoc, v kalendáři se změní datum, ale…

Homer strašlivě nerad chodil do knihovny, či nedejbože do muzea. Zábavný věci totiž podle všeho nekončí na -eum, ale na -mánie nebo -érie. Nebo tak něco. Takže krom toho, že pak říkal knihárna, psal taky o pašketách a mastíčku.…

Třístýosmaosmdesátý den od pádu do věčného zatracení, dvoutisícídvacátýčtvrtý od prvního pokusu o všechno, čtyřtisícístotřetí od nějakého smyslu. Pochopitelně se to ve skutečnosti takhle správně nepíše, ale vypadá to dobře.…

Vánoce jsou konečně za námi. Bez ochechulí. Ani prosinec už není v této době nijak mrazný či tmavý. Najednou ale přišel opět ten úplně poslední den v roce, jako už tolikrát - a pokaždé je to stejné a zároveň svým způsobem…

Tohle není žádná glosa. Nebo co. Za hodinu deset to celé zase vypukne. Minule jsme měli možnost jít si zvolit prezidenta nebo něco, co nebude cpát peníze do veřejných knihoven. Krátce na to to bylo zase lokální referendum, co…

Tradice se přeceňují. Mezi jiným. Jde o to, že už asi nemá žádný smysl se předhánět, kdo začne o Vánocích mluvit dřív - což se stávalo, minimálně za časů, kdy jsme i přes listopadové dýňové hrátky občas cítili pár těch vánočních…

S pravidelou občasností sem tam ráno nakouknu i na G+. Většinou prostě tak ze zvědavosti a setrvačnosti, nebo třeba i jen kvůli snaze zjistit, jestli bylo Chrome opravdu tak pitomé a samovolně se odhlásilo. Přestože jsem zásadně…