Eida.cz - Den za dnem

Je krustýnový den. Léto zatím opravdu neprobíhá podle plánu. Dost možná v tom byla ta zásadní chyba, stanovovat si plány a pak se je snažit plnit. Zatím to vypadá, že si plány plní kde kdo na náš úkor, dost možná jsme se stali…

Je to ohromně dlouhá doba od chvíle, kdy vedení města udělalo všechno pro to, aby se tu nedalo v klidu žít. Alespoň jedno léto plné klidu se zatím v uplynulých téměř jedenácti letech nenašlo. To je rozhodně o celou věčnost déle,…

Určitě v nějakém jazyce existuje slovo pro popis situací, kdy se všechno vymkne kontrole a pokračuje dál vesmírem v nezměněném stavu, zatímco původní okolí podléhá opotřebení času a skrývá se v záhybech neskutečného utrpení a…

Zatímco stavební rej ještě pořádně neutichl a zdá se, že už snad nikdy nebude klid, za rohem se blíží nový eurovíkend. Volby jsou teď každou chvíli, a to si žádá poněkud systematičtější přípravu, než jak to bývalo dříve. Tedy za…

Divoká doba. Zatím všechno přišlo v letošku o dost později, tedy až na okamžiky a události, které se semlely až moc rychle. Tak už to někdy bývá. Nejdřív sněženky, pak Velikonoce a na konec květen. Ten vždycky býval za odměnu,…

V dobách dinosaurů se zřejmě dny ještě nedělily na první jarní a letní den, zkrátka si jen plynuly v krásných dnech zalitých horkým sluncem, fialové špičky hor se leskly už z dálky v olověném nebi bez mraků. Alespoň tak nějak to…

Démony na míru, zástupy upírů? To možná tak v Heroes III, ke kterým jsme se dostali naposledy na Vánoce. To byly skvělé dny plné volné pohody a jen minimálního stresu. Jenže jsou pryč, zapomeňme na ně. Mezitím dorazil zábavný…

Někdy adventní čas je a jindy ne. Asi záleží na roku, konstelaci hvězd a množství upírů v zahrádce. Letošní dobrodružství se s ním vypořádalo po svém, a to doslova. Každý den byl přeplněný rozličnými nástrahami, které stále ne a…

Sníh hned prvního prosince je velká věc. Jeho první záchvěvy jsou většinou v pondělí ve druhém nebo třetím listopadovém týdnu, pak právě na úvod prosince a do konce roku jako když utne. Je to plán, kterým se celý vesmír už…

Říjnová dobrodružství si pozvolna začínají vybírat svou daň. To je tak, když se liberálně dovolí dělat každému naprosto cokoliv bez ohledu na následky. Přežili jsme řádění volebních komisí, vlny podzimních vyder, nějaký ten výlet…

Je skoro podzim, a to znamená, že nejen srpen, ale celé léto nějak záhadně zmizelo jako voda z děravého kotouče a už se sem nikdy nevrátí. Za námi zůstává zatím nejtrpčí období s dokončeným předstíráním psaní, dokončenými…

Pokaždé na konci roku kdesi nahoře pomyslně luskne a rázem se všichni rozutečou, zapomenou se. Zvlášť letos, dneska, to bylo jasnější než slunce, když do autobusu nastoupilo podivné hejno týnek a týnkovských dýčků a vymýšleli…

Třeba někdo z dálky vytuší, co bylo včera za nesmírně divoký den. Pětadvacátý květen je symbolem všeho, co je nezjevné, je tedy fenoménem smyslu pro zázraky a tajná dobrodružství. Tím méně tajným bylo pochopitelně striktní…

Věčnost kávy je pokaždé velké téma. Jednou dovede zachránit život, jindy utopí nekonečné noci v pohodě. Ale taky občas existují divoké chvíle, kdy není zrovna radno si s kávou zahrávat. A právě v takových chvílích je hrozně…

Po mnoha útrapách se venku z pupenů pozvolna vylouplo dlouho očekávané a slunečné jaro. Zhruba jako za časů, jen s tím rozdílem, že nikde v okolí už není žádné kokodák a chrochrochro, v sousedství, lidi okolo vyměnili zvířata za…

Na Hromnice schovej svíce. Druhý únor je dnem, kdy konečně po útrapách během úsvitu přichází první opravdové slunce a je možné schovat všechny dosud vyndané vánoční ozdoby zpátky do krabic. Samozřejmě mrazivé a hodně temné noci…

Nějak to už není, co to bývalo. Nový kalendářní rok sice odstartoval, ale naplno začne zcela jistě až někdy v půlce jara, kdy se už bude vše zelenat. Do té doby asi nebude nic, nebo spíš nic moc, spíš nic, než moc. A noc.…

Někdy to tak přijde, že všechny dokonalé plány najednou zhatí jeden jediný okamžik. Možná je to vyšší zásah, možná si na nás brousí zuby Microsoft, dost možná prostě sem tam něco důležitého opomeneme a pak se nám to jako bumerang…

Už si skoro ani nepamatuji, kdy byly příchody kamkoliv normální a nevánoční. Pravdou je, že prosinec přiběhl dost rychle a nebyl nejmenší okamžik na rozjímání, tedy kromě takového malého adventního, potěšujícího, s příchutí dávno…

Špiček není nikdy dost, to je snad jasné každému od začátku. I těm, kteří snad žádnou špičku nemají, protože jsou líní nebo cože. Zkrátka a dobře, jedinou slabinou špiček je, že ne všechny mohou růst nekonečně vysoko a jednoho…