Na Hromnice schovej svíce. Druhý únor je dnem, kdy konečně po útrapách během úsvitu přichází první opravdové slunce a je možné schovat všechny dosud vyndané vánoční ozdoby zpátky do krabic. Samozřejmě mrazivé a hodně temné noci spolu s rarášky a Zuzanou ještě dost možná v průběhu měsíce udeří, ale už už v zahradě lezou první špičky, takže jaro tu bude stejně co nevidět. A je potřeba se na něj pořádně připravit - koneckonců, je tu jen jednou do roka.
Rok je víceméně doba, za kterou se všechno otočí přibližně o 360 stupňů, tedy o 12.57 rad. Nebo kolem své osy. Alespoň tedy tak to stojí v kalendáři jako neměnný plán a jízdní řád života. Stejně jako loni touhle dobou máme aktuálně za sebou veselý ples s našimi čumáčky ze školy čar a kouzel. I když, pravda, ti letošní nejsou tak skvělí, jako byli ti minulí, nebo snad ti předminulí. Důležitým rozdílem ovšem je, že letošnictví už bylo ve znamení plného zavílení, tedy na Hromnice skákej více jako zajíc, jako králík, jako skutečná lanýžová bytost s ouškama. Fotky s ouškama máme taky, takže není čeho se bát. Nezbývá doufat, že letošní fotokoutek bude mít lepší management než ten loňský, kde to občas vypadalo trochu přeostřeně a prasíkovsky, ale to se zkrátka stát může, když chybí to původní nadšení. Což tady naštěstí nechybělo.
Únor je taky období intenzivního předstírání psaní, které obnáší obětování obrovského množství času na úkor všeho ostatního, zejména pak chvilek u čaje. Tuhle nedávno se to celé tak sešlo, že paralelně vznikají epická díla pro podporu výuky a zároveň se spřádají temné plány pro ocenění na velitelství, které prostě musí dopadnout dobře, jinak už není žádná šance. Z posledního dýchánku vyplynulo, že se už nemusíme za každou cenu chovat jako stroje, že můžeme spolu s nejjasnější velitelkou sdílet metody nejen pro tvorbu podle pokynů, ale i za jejich rámec a pro radost. Řeč je v tomhle smyslu o TeXu, který se čím dál více ohýbá ve větru a nabízí i dříve netušené možnosti nejen v kreslení. Nicméně je tu maličkost, se kterou by to chtělo něco udělat. Je jí podpora multimediálního obsahu, která je po všech stránkách docela sporná. Možnost přehrávat multimediální obsah v PDF se opírá o schopnosti Adobe Acrobatu, který to nejdřív dělal pomocí systémových pluginů (ActiveX, QuickTime), později od devítky Flashem s garancí možnosti přehrávat ve všech dalších verzích. Jenže pak si všichni řekli, že teda takhle ne, že akrobacie v moderních verzích Readeru žádný Flash mít just nebude a všechno bude záležet už jen na systémovém Flashi. Je to jako rána do rozkroku okořeněná tím, že každý den vychází nová potenciálně zneužitelná zranitelnost Flashe, takže tvorba bohatých dokumentů, tedy ideálně jednoho souboru s mnoha komponentami, jde velmi rychle do háje. V principu přitom adobí kontejnery mají nějaké vlastnosti s možností spouštění, takže kdyby jednoho dne všechno umožňovalo přehrávat multimédia nativně, asi jako HTML5, nebylo by snad všechno tak ztracené. Ale kdo ví, občas přidat nějakou specifikaci do anotace může trvat věky, natož aby ji adaptovaly i další prohlížeče. Což je další krutá záležitost, neboť ani v HS 10.13.3 není PDFkit s to zobrazit dokument jasně a nevyblitě.
Letos nebude paladinský víkend, takže asi není ani co slavit. Přitom nápadů by mohlo být mnoho. Ať už od návratu k trochu zanedbávanému taputukanskému světu v Minecraftu, nebo v podobě moderního putování Enrothem. V prvním řečeném se ukázalo, že je extrémně nebezpečné spoléhat na pluginy, které sice dělají úžasné věci, ale je k nim prasácká nebo dokonce nulová dokumentace. Třeba takové Factions k označování území velkým bannerem jsou vážně skvělá věc, jenže se musí počítat s tím, pokud by se měl někde omezovat provoz, je potřeba jednotlivé oddíly nastavit a navzájem je provázat nějakými vztahy. To je asi myšleno příkazy, které pak vyrobí odpovídající JSON zápis v mstore, bohužel nikde neexistuje přímočarý návod, jak to dělat jako admin serveru jen CLI. Další veselá příhoda taky je, že implicitně je nastavená nějaká hodnota milisekund, po které server automaticky odstraňuje členy ze skupin. Shodou šťastných náhod kdesi na nějakém obskurním fóru vyšlo najevo, jak se onen parametru jmenuje a že je mu možné vnutit hodnotu -1. Jestli to opravdu bude fungovat, to musí vědět snad jen původní designer. K čertu s tím. Druhé řečené je velmi nostalgická záležitost, totiž plně funkční grabbování wine okna skrze OBS. Wine sice samo o sobě vyrobí fullscreen s MM6, který na širokoúhlé obrazovce dojem rozplyzne, ale nahrávka samotná je pak opravdové čtvercové okénko 640x480. Podmínkou je několikanásobné zapatchování, které, jak se ukázalo, kazí některé oblíbené hacky, třeba použití Hvězdné spouště z dálky pouhým najetím kurzoru na neaktivní cíl. Ale nostalgický gameplay by mohl být dobrý, dokonce i má víla mi fandí, když se odebírám do Darkmooru, který rozhodně není místem, kde by si člověk přál být za střízliva.
Co se dá dělat, nejde mít všechno ideální. Spoustu práce a málo času vyvolává neaktivitu a grumpyvost i v zábavných oblastech. Teď, jako obyčejně, půjde o lov a stíhání všech termínů a pak, možná někdy koncem června, bude zase absolutní klid. Až děsivý, nemotivující klid. Ale zatím jsme to zvládli docela dobře - celý jeden rok na býčka a ještě nám zbylo spoustu okamžiků, ze kterých se dalo těšit. Tak snad dojde i na nějaké projekty. Třeba na postupné nahrazení serverového železa na něco novějšího. Zrovna v tuhle chvíli jsou ale v nabídce jen samé Celerony, přičemž ty N-kové jsou asi o něco logičtější volbou. I když vlastně taky ne, dokud nebudou vydány nové procesory bez objevených chyb a pokudmožno poběží už na 10 nm. Kdyby v dnešní době tolik nešlo o virtualizaci, nejspíš by opravdu stálo za to uvažovat o nějaké opravdu obskurní platformě, tedy otevřeném RISCovém projektu, který by to všem spočítal. Jenže to jsou věci ve hvězdách. Tak s chutí do toho února, za dva týdny už bude pozdě :).