Eida.cz - Na poslední špičce

Špiček není nikdy dost, to je snad jasné každému od začátku. I těm, kteří snad žádnou špičku nemají, protože jsou líní nebo cože. Zkrátka a dobře, jedinou slabinou špiček je, že ne všechny mohou růst nekonečně vysoko a jednoho dne přijde jejich nevyhnutelný konec, tedy špička špiček, za kterou se nedá už vlastně nikdy dostat.

Sepisovat věci zpětně je nesmírně vyčerpávající a navíc to nemá už moc smysl, především pokud je to víc jak týden. Nemá cenu si lhát, i tento říjen utekl jako voda z děravého kotouče a nechal za sebou trochu hořkou příchuť doprovázenou naprostým a totálním nestíháním, což je ostuda. Každopádně nebyl zas tak úplně prázdným, přestože sedmadvacátého bylo asi díky našemu operačnímu velení volno, ale co se dá dělat.

V první řadě by se slušelo říci, že v rámci neustálého plánování touhy po špičatosti proběhlo hned několik důležitých upgradů. Zhruba po vzoru stolního stroje dostal mid-2010 MacBook Pro zřejmě finální špičku v podobě 1TB SSDčka a přestože třeba Davídek říkal, že se to nevyplatí, stroj je na svém vrcholu a hravě stále překonává všechno, co je k dispozici dnes. Jistě, Core i5 za tu dobu pokročilo o slušnou řadu generací zpět a dostalo třeba podporu pro H.264 a H.265, ale pokud je potřeba, aby na stroji běžel denně jen XeTeX a Cubase, není zkrátka o čem. Koneckonců při porovnání s novým služebním bookem HP ProBook 450 G4, který tedy sice má i5 sedmé generace, USB-C a antireflexní FullHD LED, sedm let starý MBP stále vede v použitelnosti, skladnosti, výdrži baterie a celkové ergonomii.

Nutno ovšem dodat, že instalace Fedory 26 přes dodávané WIndows 10 byla docela legrace, se kterou to nejdřív vůbec nevypadalo. V první řadě, tedy hned po neuskutečněném podepsaní předávacího protokolu, bylo třeba kompletně zálohovat, resp. zaimagovat aktuální stav disku. Vtipné na tom bylo, že nebylo možné pustit žádné malé live/rescue z USB, protože prostě nebyla rozpoznána USBčka. Fedora to z nějakého důvodu out-of-box dokázala, tak si tedy vysloužila čestné místo a možná je to i víc než dobře, tahle téměř enterprise řešení se prostě pro práci hodí asi víc, než pokusy a trápení s Debianem. Samotné imagování byla hračka, disk na M.2 má od výrobce s Windows celkem pět oblastí, z toho tři NTFS balitelné pomocí ntfsclone - samotný systém, bootovací oddíl a HP Recovery; zbytek je čumáček pro EFI. Celková velikost zálohy původního 256GB počítače sražená přes LZMA2 se dostala na pěkných 34.92 GB. Další zábavou byla instalace ERA agentu, u které se ukázalo, že tam ESEŤáci mají buď další překlep, nebo prostě něco opomenuli. Agent ke konci své instalace upravuje politiky SELinuxu tak, aby mohl ocasit a zároveň byl kontrolovaný, bohužel se při tom odvolává na cestu /etc/init/, kterou ovšem Fedora 26 vůbec nemá. Je otázkou, jak to celé bylo zamýšleno, když virtuálka ERA serveru používá CentOS 7, což je vlastně to samé - ta cesta tam taky zkrátka vůbec neexistuje.

V duchu upgradů pak ještě taputukanský server dostal svou poslední špičku, operační paměti na plných 32 GB, abychom mohli vesele virtualizovat stroje sloužící pro zvrhlou agendu s GDPR a podobnými zly na tomto světě. Kdyby bylo ale všechno jednoduché a čisté, asi by to nebylo podle zláků úplně ono. Je velmi zvláštní, jak zabezpečit služby tak, aby vyhovovaly co nejlépe plánu a zároveň jsme nepřišli o svou nezávislost, takže na jednom z virtuálů pod KVM běží CentOS a na něm, tadá, MS SQL. Jop.

Aby toho ani při změně času nebylo málo, taky se tu přes nás o jednom víkendu přehnala pořádná bouře a vlastně nás o hodiny vyloženě připravila, ale co už na tom, lidi jsou ve městě zvyklí, že jim pořád někdo bere čas a hodiny z věže, případně jim straší ve věži. Mnohem horší ale byly výpadky energie, které jen volají po nasazení nějakého záložního, nebo ještě lépe primárního plánu nezávislosti na distribuční síti, která je vyloženě zastaralá. Třeba proti Teslovým myšlenkám. Kdyby ale servery neměly běhat, nic by se asi nestalo, mnohem složitější to je v domech, kde byly zcela vymýceny plynové sporáky. Tam lidé s naleštěnými sklokeramickými plackami zůstali jednoduše o hladu a bez kafe. Jejich chyba.

No a dobrou zprávou je, že od včera taky oficiálně mohou začít vánoční výzdoby a vánoční myšlenkaření a zkrátka Vánoce jako takové. Těšíme se ve svých norách.