Eida.cz - Letní dočasnictví

Je to ohromně dlouhá doba od chvíle, kdy vedení města udělalo všechno pro to, aby se tu nedalo v klidu žít. Alespoň jedno léto plné klidu se zatím v uplynulých téměř jedenácti letech nenašlo. To je rozhodně o celou věčnost déle, než tomu bývalo v dávnověku, dost možná ještě za časů, kdy se desetníky válely támhle na cestě a všechno jídlo se doopravdy dalo i jíst. 

Čas najednou utíká příliš rychle, protože se neustále odkládá spoustu věcí na dny, kdy bude klid, ve který se nedá doufat. No a díky tomu taky docela mizí šance, které už nemají žádnou možnost se opakovat a vlastně všechno, co bylo zatím jen dočasné, ztratilo svůj vnitřní význam. Probuzení do co bude, až nebude, bylo v tomhle případě nesmírně kruté. Mohlo být kolem čtvrté, když to zasvítilo na displeji. V noci samozřejmě není nezbytné věřit úplně všemu, takže stačilo zavřít oči a nepříjemná notifikace byla na chvíli efektivně pryč, jenže po několika hodinách bylo už slunce tak nějak na obloze a zpráva s tím, že na nejvyšším velitelství nic už neexistuje byla neuvěřitelně skutečná a žhnula všemi barvami a suše oznamovala, že už příští týden vyprší platnost všech účtů. Panika skrytá za reorganizaci a úklid na sebe nenechala moc dlouho čekat a vyústila v přípravu docela pěkného DVDčka, což je vlastně technologie, která už neexistuje. Tak alespoň moc pěkně nostalgicky vypadalo jeho vypalování, protože vypalovací dialog se od dob Tigera nijak výrazně nezměnil a na jeden kratičký okamžik se zdálo, že je zase léto 2008 a všechno je v pořádku. 

Zamyšlení nad moderními nextgeny v sobě nese hořkost, což ale není pokaždé, snad asi jen teď. Je toho hodně, co je na současných nextgenech vyloženě nepříjemné, ale nenaděláš asi nic, jednoho dne to všechno snad bude zase třeba normální. Když pominu frustrující otázku K čemu všechno máme, když to nemáme kdy používat?, pak vypadá opravdu zajímavě postavit si proti sobě původní technologie a myšlenky spolu s těmi novými. Upatlaná bílá klávesnice tu byla zhruba od roku 2007 a udělala pořádný kus práce, a to dokonce i po nepříjemné chvíli, kdy konečně (a až zhruba teď někdy) dostala kávový zásah a muselo dojít k dočasnému přemapování jejího původního chování. Na klávesnicích bylo prima to, že měly USB porty na stranách, protože tak se dřív používala myš. Stačilo jedničkové rozhraní s maximem do 200 mA a docela pohodově se na tom daly ad-hoc používat flashdisky, nebo prostě interface k telefonu. Nextgeny si tohle berou s sebou do zatracení a vyvstala tedy ta nepřítulná otázka, jak to s tím telefonem vlastně bude. Pochopitelně USB pro data není v dnešní době bezdrátové virtualizace (usbmuxd) tak úplně potřeba pro vývin, ale to pozvolné nabíjení je na stole po levé straně zkrátka potřeba a nejsou volné porty nebo dostatečně dlouhé kabely. Jenže úplně všechno spěje k nextgenům — králíková víla mi darovala novou stolní lampu, která tedy kromě toho, že jede taky na vlně space gray, nemá základnu a má několik LEDových režimů, disponuje taky nepřetržitým zdrojem v podobě USB-A portu. Z toho tedy plyne to, že věci mají schopnost se o sebe postarat víceméně samy a my se jen musíme věnovat tomu, abychom pro ně našli využití a byli dostatečně výkonní, jako tomu bylo dřív. A dělali věci, jako dřív.

V rámci operačního plánování vyvolat letní pohodu se konečně povedlo, i když ne úplně v těch nejhorší dnech, vyvolat dostatečně tradiční opékání buřtů jako takovou malou náplast na všechno, co v následujících dnech ještě může a nemusí přijít. Ten večer byl skutečně naplněný opravdovým klidem jako za časů, dokonce došlo i na zajímavé hry se světlem a přestože byl téměř ještě začátek července, dost možná to znamenalo, že existují ještě šance a plány na opravdová dobrodružství. Během dne taky poštou dorazilo z velitelství ještě potvrzení o tom, že uplavu možná i víc jak 50 m, které bylo zalaminované. Asi vědí, že kdo má zbytečně vysokou kvalifikaci, si věci a papíry hned něčím oslimí, nebo na ně zkrátka omylem vyleje kečup. 

Ve špatné zprávě dne se objevila určitá brzká rekonstrukce, což znamená pořádně se na to připravit a vydržet dočasně stísněné podmínky až do hořkého konce. V konkrétním případě bylo potřeba přestěhovat prakticky celý základ infrastruktury asi kromě PoE napájení koncového bodu, protože prostě nemám ještě jednu propojku a jít si pro nějakou volnou do budníku, kterou jsme tam teď nedávno fakt dávali, by znamenalo nějak prolomit všechna zabezpečení a telefonovat do divočiny a pak tam zas skákat přes všechny krabice, a to není rozhodně dobrý nápad, protože jednu megamodřinu z toho už mám. Stěhování samotné se odvíjelo snad nejhorší možnou cestou, kdy se nepovedlo ACPI vypnutí, bricknula se do té doby bezchybná brána a napájecí APC šňůra proti přepětí při vypínání zase vyhořela. Asi by se to dalo nějak urychlit, ale proč zbytečně dělat věci jednoduše, žáno, takže postupně se povedlo vyměnit pojistku, přeflashovat bránu i bez přístupu na všechno možné a ještě před vypnutím sestavit nejnovější kernel 5.2.0 a nainstalovat ho.

Aby to nebylo tak jednoduché, vypnutí se dalo pohodově využít na pravidelnou výměnu disku. Jenže tohle nebyl tentokrát disk v poli, kterýžto by se dal dneska už takřka hotswapnout, ale disk systémový. Z nějakého důvodu je jím 2.5” WD Red a dost možná by stálo víc než za úvahu přejít třeba na 2xRAID1 s nějakými SSD, ale tohle je dobré docela už dlouho, takže proč ne. Původně někdy kdysi tam byla 320GB Seagate, ze které se migrovalo na 750GB WD Red a teď ho měl nahradit 1TB WD Red. Na tom je asi nejvtipnější to, že systém je od původního návrhu vyrobený nad LVM. Při první migraci nebyl čas to celé udělat pořádné, takže nad dd kopií celého disku se vyrobil další logický oddíl, ten se přidal jako fyzický svazek LVM a stávající logické svazky se nad ním rozšířily. To sice nebylo nejlepší řešení, ale bylo asi nejsnazší. No a teď, jak se zdá, se to celé z lenosti provedlo zas, takže disk je kopií původního, má přidaný zase další logický oddíl sdx7, který je fyzickým svazkem LVM a stávající logické svazky se zase tak nějak rovnoměrně rozšířily. Což je asi dobře, místa není nikdy dost.

Tohle nesmírně dobrodružné počínání bylo bohužel v rámci letního dočasnictví zakončeno dočasným umístěním serveru hezky tady na koberci pod stolem, což je naprosto šílené (ať už pro server, nebo pro koberec) a ještě se uvidí, zda při tom půjde pořádně spát, nebo jestli to bude tak trochu noc plná dunění… a pak další… a další… a další… a pak snad někdy to už půjde pořádně vrátit. Asi je štěstí, že v těchto dnech dává T-Mobile dočasně data a dá se tohle celé dělat hezky na stabilní záloze přes LTE, protože jinak by asi nic z toho do konce dne asi nevyšlo.