Eida.cz - Den za dnem

Tyhle dny jsou… náročné. Náročné a přesto neuvěřitelně krásné; je to občas tak intenzivní, že zrak začne přecházet z jedné strany na druhou a rázem se doslova vytratí do ztracena v záchvatu rozvířených barev a vůní květin a všeho…

Je to dobrý, všichni se usmívají. Dokonce i tam, kde by to jen málokdo čekal. A není to jen tím, že dneska ráno všechny svým mlsným kočičím jazýčkem olízlo sluníčko. Nebo že by se povedlo uvařit srdíčkové kafe epických kvalit s…

A je to tady. Skutečně se to povedlo, na první školní dny připadlo opravdu to tradiční depresivní podzimní počasí, to aby děti motivovalo přemýšlet o tom, že jsou na příštích deset měsíců úplně totálně ztracené. Dobře jim tak,…

Přijdu pozdě, tak zní plán, objevilo se ve čtvrtek ráno hodinu před zamýšleným začátkem na displeji. Byl to vážně plán, občas totiž člověk musí plánovat, že bude jednat impulzivně. Jenže tenhle plán bohužel nevyšel, protože už v…

Dneska výjimečně včas po obědě na účet večera, což bude zcela jistě nemalá radost. Vůbec se to moc nedaří, venku se hromadí puntíky a ani náhodou to není jako včera. Už aby bylo, k čertu, pondělí. A trochu víc zakalené počasí by…

Ráno už bývá zima. Za očima. Vždycky to před tou šestou působí trochu melancholicky, ale pak se všechno znovu rozzáří a léto se zas tváři jako právě rozkrojené. Ke vší smůle posunování sluníčka posunuje i ideální časy na snídaně…

Na Zuzanku se obvykle pár věcí zkazí, ale taky jich pár nových ještě začíná. Před lety bývalo běžně v plánu nějaké to StarOffice a vůbec pozorování perseidů v průběhu kdovíjakého jiného postranního úmyslu, letos to vypadá ael…

Zase se to nějak ultimátně přehouplo, navíc za dalších bojových podmínek. Snad už neexistuje moment, kdy by něco vydrželo v klidu alespoň rok. Všude je všechno, úklid trvá v degradovaném stavu neskutečné hodiny a moje obvyklá…

Dneska žádné skutečné ráno. Prostě se ozvalo hlasité lupnutí a den začal dokonalým spawnem kdesi uprostřed místnosti s již opadanou omítkou. Divnost nad divnost, do toho všeho ještě logy prozrazovaly zvýšenou aktivitu před půl…

Zas po dlouhé době kafe, paráda. I když teprve s pořadovým číslem dvě. I tak by bez něj bylo všechno na nic. Je štěstí, že jsou teď v provozu překrásné dny, všechno rychleji a pokojněji utíká a naše pomyslná číselná přetahovaná…

Smysly bystří, špičatí. Koeficient jejich špičatosti je opravdu nevídaný. Na každém kroku se děje něco nového a je celkem složité to správně vnímat, nebo alespoň vnímat dostatečně rychle, než se celý význam rozplyne jako mrak a…

Už to celkem jde. Čas se začíná zakulacovat a predikuje vzpomínané rozbalení. Pochopitelně nejkrásnější jsou rána, a to vždycky chvilku před výbuchem. Pak to obvykle všechno zase zaleze do ulity a následně se opakuje. Spirála,…

Ironie je hrozná. Možná nejhorší. V jednom okamžiku dovede kompletně zvrátit všechny předpřipravené operační programy, plány a jejich šance. Obyčejně takhle samotná přichází až v polovině nebo koncem léta v podobě příšerky, jenže…

Oproti tomu, jak depresivně vypadalo slunečné ráno, se den konečně začal přece trochu vybarvovat. Šance začaly dostávat svoje plány ve chvíli, kdy jsem se rozhodl si jít konečně zahlasovat do městského referenda a mimoděk se i…

Je to tam, žádná výzva se nekonala - čistý průměr 1.00 a tím to končí. Poslední dny s motykou splnily svůj dvacetistránkový účel a konečně zas nastal čas na dlouho odkládané operační programy pro jiné účely. V jejich rámci…

Dlouho odkládané květnové dny s motykou v hlavě konečně nastaly. Jako poslední zbytečnou věc potřebuju dodělat už jen nějakých dvacet stran kulturních výpočtů a teoreticky padla. Díky vrtání se v ESF, masivnímu pedagogičnu, za…

Stačilo pár dní a zase je všechno jinak. A naruby. Minimálně se potvrdilo rčení, že je nevědomost sladká a že se klid, získaný zdánlivě dokonalou vzdálenou správou, dá zničit rychleji, než jakýkoliv domeček z karet nebo koryt.…

Nechce se spát a spánek se stejně podle všeho jen tak nedostaví. YouTube konečně zafungovalo a dokončilo upload dalšího nesmyslného videa tak, jak se sluší a patří. A měsíc na nebi za oknem zežloutnul a začal se drobit. Po dlouhé…

Mít vlastní věž byl vždycky můj sen. A dneska by to mělo zvlášť pěknou až magickou atmosféru, protože celý den jen prší a déšť by si krásně klapal na střechu a na cimbuří. Jenže nemám cimbuří. Ani věž, i když se k tomu hodlám co…

Neděle jsou asi nejpodivuhodnější a nejzvláštnější dny v týdnu. Všude bývá až odstrašující klid, nikdo není k dosažení, ve věži jednoduše straší a na nebi nad námi se vznášejí otazníky. Na druhou stranu je i takový klid, zejména…