Mít vlastní věž byl vždycky můj sen. A dneska by to mělo zvlášť pěknou až magickou atmosféru, protože celý den jen prší a déšť by si krásně klapal na střechu a na cimbuří. Jenže nemám cimbuří. Ani věž, i když se k tomu hodlám co nevidět propracovat. Jediné, co tím pádem zbylo, je ten déšť. A tady v té zemi pršlí letos pořád. Minimálně co 14 dní v pátek a v sobotu.
Přestože mi věž docela krutě chybí, neznamená to, že by v ní, byť jen teoreticky, nemohlo strašit i tak. Ono to začalo být patrné už v minulých týdnech, kdy všechno nabralo zas poněkud podivný směr. A pořád se nestačím divit, je toho opravdu požehnaně - imaginární postavy přebírají naše vlastnosti a pomalu se začínají ohromně špatným způsobem pomotávat kruhy a okruhy. To je pochopitelně jen můj velmi sobecký názor, protože to já mám obvykle ve zvyku měnit a uzpůsobovat a říkat, kdy budou Vánoce, samozřejmě pro vyšší dobro, jak jinak. Na druhé straně zas místo něčeho důležitého teď v jednom kuse matlám podřadné (ač i tak nesmírně kreativní) věci pro lidi, kteří si nezaslouží ani špetku respektu. Dafuq just happened.
A tyhle twisty se dějí dokonce na více místech, jako kdyby se někde centrálně rozhodlo, že to, od čeho chceme utíkat co nejdál, se nás všechny snaží svázat a uvést znovu do starých kolejí. Nedává to smysl, dokonce mívám občas ráno nepravděpodobné sny o dokonalosti a pocity, že Synchronizace je přecejen možná i po všem všudypřítomném přesvědčení, že si s některými lidmi už nikdy v životě nebudeme rozumět. Co den hraju v tomhle ohledu v jistém smyslu ruskou ruletu, když díky zrychlenému adaptování se na state-of-art technologie zkouším hledat a nacházet nové možnosti využití stávající situace, ale všechno je to asi jen iluze a daleko pohodlnější se jeví se snažit dostat skutečně vše zpátky do stavu, ve kterém to nikdy nebylo. A to všemi dostupnými prostředky.
Velmi mě zajímá, jak to bude zítra s tím deštěm, protože budu zase dělat cestovní záznam. Jestli se povede v tomhle trendu vytrvat a zaznamenat třeba i celý rok jen ve sněhu, dešti, mlze, tmě, pondělí a jiném nečasu, bude pomyslná mise prožití těch nejhorších dní na silnicích kompletní a všichni uvidí jaké to je, když straší ve věži.