Eida.cz - Nečekaný výlet

Nechce se spát a spánek se stejně podle všeho jen tak nedostaví. YouTube konečně zafungovalo a dokončilo upload dalšího nesmyslného videa tak, jak se sluší a patří. A měsíc na nebi za oknem zežloutnul a začal se drobit. Po dlouhé době pěknou odpočinkovou atmosféru dokreslují Axenstar a svými tóny nechtě tiše rekapitulují celý den.

Paradoxní a ironicky krutý květen se dostal do své poloviny, je bumbác. Na úterním slaylistu zůstala jen jedna jediná položka, a to odpolední výlet do wérkšopu na severní pól, ať už to mělo znamenat cokoliv. Vlastně zjistit, co to doopravdy znamená, byl i jeden ze smyslů tohoto týdne. Den byl navzdory všemu očekávání obdařen hezkým počasím s takovými těmi epickými mraky už od počátku, takže očekávání, že bude cesta tradičně utopena v dešti, bylo to tam - a přesto, všechna krása kolem sváděla neponechat nic náhodě a využít pomoci ve skleníku se slunících salátů k vysušení ponožek.

Na stole leželo minjiho magické koště a uprostřed místnosti, aby nebyl zapomenut, se lajdácky povaloval bitevní Asus. Po všech čertech se na něm (pominu-li pochybné inicializační skripty) nacházela ultimátní vyšpikovaná linuxová symfonie a vše nesvědčovalo tomu, že přípravy na zametání jsou již v plném proudu. Užívat si večer takových příprav bylo skutečně inspirativní a zlověstné zároveň. Ale bez špetky zla by už nebyla žádná zábava - v první řadě.

Kolem poledne, i když je to dost relativní označení, se čas jaksi naplnil a za zachřestění motoru konečně začal dlouho očekávaný výlet na podivnou událost. Ještě že tak - všechno se nakonec trochu zamotalo kvůli špičce. Pokud někde velmi dobře vypadá pozdní jaro a léto a skoro celý podzim, pak to rozhodně musí být cílové místo, na němž bylo po prvním prokoštění patrné, jak se časy mění a nakonec nic není takové, jak si to člověk pamatuje před třemi lety. Naproti tomu naskočily na displeji výfuku i docela vtipné situace, které si o svůj plán vyloženě říkaly.

To si o to vyloženě říkalo.

Původně jsem byl úplně proti krajtímu výfuku a vyměnil bych ho všemi deseti za Lafite, přesto se nakonec ukázalo, že i hračky pro děti mohou usnadnit mnoho práce především v podmínkách se zhoršenou viditelností a prokřehlými prsty. Jenže zmíněná špička ale neumožnila umocnit plnou zamýšlenou moc, a tak se, po vyslechnutí krátkého rozhovoru o stánku se zmrzlinou, nedalo dělat víc než odjet na magický workshop.

V očekávání a s temným pohledem nemilosrdného byrokratického inkvizitora v černém jsem se už viděl, jak evropským flákačům mistrně zbořím iluze, jenže se stalo cosi dosud nevídaného. Prvním zázrakem byl na minutu přesný začátek akce, velmi stručné oznámení, které samo o sobě nic neřeklo, a pak zjištění, že podle pravidla kdo dřív přijde, ten dřív mele jsem hned první na řadě a mám dokonalou možnost promyšlenou rétorikou ovlivnit nejen evropský záměr, ale i osudy ostatních čekajících venku. Dopadlo to všechno ale úplně jinak. Po prvních minutách, kdy jsem nebohou lektorku málem nepustil ke slovu, už začínalo být jasné, že je celá taková ťuťu ňuňu a pouhá zmínka o pochybném čerpání grantů by ji taky klidně mohla shodit ze židle. Achjo, tyhle obchodky a ekonomky se vykroutí ze všeho. Nebo je to jen můj pocit?

Vyřídili jsme to nakonec ku prospěchu všem, proč taky vyvolávat v tak krásném květnovém dni nějaké zbytečné nepokoje. Nyní již s úsměvem a pochopením, že přestože je sice všechno zbytečné, není nic tak zbytečné, aby se na to nedal najít čas, zbývalo najít na první pohled ztracené klíčky od auta a vydat se z ročarovávacího odpoledne zase zpátky. Bohužel špička se mezitím ještě víc zešpičatila a silnice byly přešpičkované tak, že nebylo možné najít žádnou z normálních cest a aby toho nebylo málo, na dashboardu se objevila hrozivě oranžová flat ikona paliva. Nečekaný výlet se následně protáhl o nějakých 15 km kvůli různým dalším špičkám a dopravním kapsám. Nostalgicky a překrásně.

O to milejší byl návrat, čerpání sil a pohonných hmot a opětovné vyndávání koštětě. Zkrátka a dobře jsou občas dny, které vše nečekané natáhnou do úplně nových rozměrů a vyvolají tolik potřebnou jiskru smyslu pro dobrodružství, které stále i dnes čouhá na každém kroku.