Když víš, že podzim udeří
S každým rokem přichází jara a pak taky přichází podzimy. Je to neodmyslitelná součást našeho života, kterou si nenecháme v žádném případě blížícími se volbami vzít, i kdyby trackery znovu kvůli všemu padaly. Vnitřní vesmír corcomarských zahrad se stejně řídí úplně jinými pravidly a nenechá si poroučet podle pohoršených tweetů támhle nějaký teenky z Brna, protože jí zrovna není něco recht o komunistech, a proto chce volit ty moderní komunisty tuplované. Ale víš jak, nenaděláš nic, když víš, že podzim udeří. Jednoho dne i ji. Po papulce.
-
Tajemství hroznů -
Do listu práce -
Sosák slunce
-
Jako upírko -
Skupina sosáčků slunce -
Osamělost bez lilku
-
Podzim již brzo udeří naplno -
Divoké dny -
Sosací souprava
-
To když je všechno apo -
Záře jabloní zvítězí -
Nikam se neletí
-
Čas růží -
Čas k večeři -
Krmivo
Snítky v příšeří jsou pořád dost plné naděje a slunečního světla, které dneska svou silou, mohutností a především zvláštním podzimním odleskem připomíná staré dny, třeba jako čas výletu do divočiny na hrad, kde se stromy jen leskly svou sytostí. Či jako při objevu diskusních kroužků našeho velitelství pod rudě zlátnoucími stromy. Nebo tak. Co totiž bylo jednou krásné, může být jednoho dne krásné znovu. Nekonečný čas. Základem je nenechat si zničit staré cesty.