Eida.cz - Dýchání podzimem

Čtrnáct dní. Asi. Pomalu se prokusujeme podzimem a toužíme vnímat všechny jeho barvy a vůně. A užívat si výročí. Pro někoho touhle říjnovou dobou dost možná začalo úplně nové životní dějství v podobě změněných nároků a zvýšené nutnosti seberozvíjení. Studenti, naše budoucnost. Ach ano.

Velmi zajímavě dopadla celá eskapáda na našem velitelství. Pomalu se ukazuje, že i když jsou všichni dost rozjívení a chtějí všechno hned, přecijen nemají až tak kamenná srdce, aby někomu fakt čipernému odepřeli možnost splnit si svůj životní plán, sen, nebo jen touhu po mentální špičce. Ale docela se k tomu ještě v září schylovalo. Divoký doktor, i když ne doktor Čípa, nakonec přišel s tak překvapivým a kreativním pracovním plánem, že se tomu dalo jen těžko uvěřit. Totiž otevřel možnost zakřivit čas a prodloužit si pár týdnů na skoro nekonečné roky, za které se dalo naplánovat dost děsivé a hlavně velmi nepravděpodobné ESF dobrodružství splňující požadavky na zábavu, požadavky na efektivitu a požadavky na GDPR. Ostatně s tím posledně jmenovaným si užijeme ještě dost trápení v reálném životě, ale na papíře to vypadalo moc hezky — zkrátka, pokud chceme čehokoliv dosáhnout, je třeba nutní přesvědčení vzít z úplných hlubin duše a minimálně se pokusit udělat všechny povinnosti tak, aby to bylo co nejvíce zábavné a vtipné i pro každého, co kdo bude takové věci v budoucnosti číst.

Dobrá zpráva je taky v pokračujících operacích #Cucáci, které už mohou probíhat s klidem i bez minjíka. Je to kvůli tomu, že mám prostě už vyšší rank a jen málokdo s tím už může něco dělat. V uplynulých dnech probíhalo experimentální EXO5, které mohlo poskytnout placičku i všem těm, co se nemohou účastnit akce přímo. Zajímavým úkolem bylo tvořit pole, tedy mnoho a mnoho polí. Kupodivu za čtyři hodiny během dvou dnů se dá s klidem udělat hrubá stovka a třeba ještě zbude. Moc děkuji své víle, že mě nejen docela podpořila morálně, ale dokonce poskytla i krásnou taktickou podporu v cestování po městě, kam by jinak nebylo možné se asi jen tak v pohodě mimo pracovní den dostat. Poprvé to bylo ten večer docela drsné, neboť po celém okolí pobíhalo hned několik nepřátelských agentů a docela způsobovali vysokou dynamičnost, čímž celá hra dostala krásný šmrnc a desítky jen padaly. Naopak celý zážitek ze hry se dá pokazit podváděním, které je i podle ToS limitované představivostí a potažmo i schopnostmi hráčů. Například automatizovaný sběr dat není možné dokázat, ale dá se velmi jednoduše zneužít ke stalkingu a dalším činnostem, které porušují paragrafy proti občanskému soužití a mohou tedy být nejen nevhodné, ale dokonce i velmi nebezpečné. A zneužití dat ze hry je v tomhle případě dost na pováženou, zřejmě bude potřeba se podle toho i zachovat a udělat všechno pro ochranu investic.

Taky se nám, i když ne úplně v rámci replikace, povedlo ulovit nové boty, čímž jsme získali opravdu dobrý pocit. Už to pár let bude, pravda, co bylo všechno tohle vybavení nové, takže pořídit si nástupce je jediná logická volba. Během dvou dnů dokonce přijede i veselý kurýr a z Milána doveze dáreček balíček nahrazující dosluhující Multitasking Horizontal, který se už kompletně zasekává a padá a nedá se tím pádem nosit. Ještě se uvidí, zda náhrada bude dostatečně použitelná pro všechny účely, protože během let rozhodně stouplo pár nároků na kapacitu. Už jen ti jehlíci zabírají dost místa a je velmi složité je nějak rozumě uskladnit. A taky ještě ke všemu nefunguje deštník, který vlastně nikdy nefungoval během skutečného deště, jen několikrát při pokusu o opravu. Co se dá dělat, když už ten předchozí zmizel kdesi v naší škole čar a kouzel během smutného vystoupení našich drahých čumáčků. Všechno je, zdá se, se vším spjaté.

Posledních několik dní se do mysli a do děsivých snů sem tam dostávají i flashbacky z minulého života, ale nedá se říct, že by to bylo vyloženě na škodu. Celé léto 2008 bylo totiž opravdu plné vjemů a barev a chutí a vůní a jablek a… prostě všeho, co za něco opravdu stálo a dost možná to byl i poslední rok, který byl celkově tak naplněný, že neměl obdoby. Dost možná se to celé srovná až letos, kdy vjemy intenzitou konečně připomínají to krásné období a jsou tak nějak opravdové. Netuším, jak popsat pocity, když v tomhle novém světě sem tam zakopnu o zmínku z životů minulých, asi se nedá ji prostě přijmout, ale ta přítomnost, nebo spíš jen ta představa, je trochu krásná. A mít Barušku v okolí a občas s ní třeba jet ráno do práce je prostě zážitek, který se neodmítá a který vždycky připomene, jak velké vše třeba mohlo být, ale hlavně jak velké je vše teď a že je důležité se na to soustředit a dělat všechno proto, aby to teď bylo tak dokonalé, jak jen dokonalé to může být — zkrátka dokonalejší, než nejdokonalejší. Je to život plný čaje a času. Konečně. A ve vzduchu jsou cítit jablka. Je to takové dýchání podzimem, dýchání opravdových zážitků.