Eida.cz - Vědomí démonů

Vědomí démonů

17. června 2017, 20:37 Eida

Čer­ven se valí nad stře­c­ha­mi pro­hřá­t­ý­mi slun­cem. Už jenom pár po­sledních dnů, pár po­sledních no­cí a všechno bu­de za­se na okamžik v kli­du let­ního snění. Sta­čil by si­ce úplně klidně i je­den je­di­ný tý­d­en, ale tak už to zkrátka cho­dí. Přes rok se nic nes­tíhá a všu­de jsou jen depre­se ze spě­c­hu, ale pak při­j­de najednou vy­tou­žené volno a nic, vůb­ec nic se ne­děje a nik­do se ne­ozve. Je to osud.

For­mát, ve­rifika­ce. Tak mám na­u­čeno. Ješ­tě kdy­si v tem­ných do­bách DO­Su to takhle něj­ak pro­bíh­alo, kdy js­me s tá­tou dych­tivě ču­če­li, jak se připravu­jí disky na dvaosmšest­kách. Vel­mi opa­trně, nejd­řív se nafor­má­toval kou­sek clus­te­ru, pak pro­běh­la je­ho kon­t­ro­la, to kdy­by se ně­co náh­o­dou v průb­ěhu zmrši­lo. A kdy­by, co vlastně pak? Spadlo by to? To je ta otáz­ka. V uplynu­lých le­tech by­la to­hle dob­rá idea, děl­at pár vě­cí v kaž­d­o­denním živo­tě oprav­du ji­nak a tře­ba co tý­d­en se ohlížet, jest­li všechno pro­bíhá přesně tak, jak by asi moh­lo. A toužit po nik­dyne­přivy­kačnic­tví a živit si ho, když fungo­valo. A teď je to ta­dy a je ne­smír­ně těžké ob­jek­tivně po­rovnávat ide­ální, ide­a­lizované a sku­tečné si­tua­ce. Sa­mozřejmě, že vysněná bu­doucnost na­ko­nec zví­t­ěz­i­la, pro­tože mi­nu­lost ne­mě­la žád­nou šan­ci, ale ur­či­tá stopa hořkos­ti, kte­rou s se­bou ne­ustále ne­se, je tak těžká na smytí, asi ja­ko kdy­by už nik­dy nešlo se doko­nale uvolnit, nik­dy si znovu ne­uvě­do­movat všech­na rizika. Vrhnout se zkrátka do si­tua­ce bez oche­chulí a vě­do­mím bez dé­m­o­nů - to když něk­dy něk­do není to­lik za­jí­mavý, ale na­ro­dil se v za­jí­mavém da­tu a je tře­ba dé­m­o­nem, ja­ko tře­ba něk­te­ré su­ri­ka­ty - a úplně na­čis­to. Jsou to kou­zelné dva mě­sí­ce a na obzo­ru lé­to na­bíze­jí­cí spous­tu možnos­tí, kte­ré snad za­žene všech­ny stra­chy, co ma­jí ko­ře­ny v již ne­e­xis­tu­jí­cích ča­sech. 

Ne­dávno by­la další jablečná přeh­lídka a Tim, pro­tože je to ve­li­tel, za­čal na­bízet za­se pár zlepšová­ků, kte­ré jsou ale ve fi­nále do­ce­la smutné. Zřejmě se ukázalo, že se jim ne­po­ved­lo ovlád­nout všech­ny seg­men­ty tak, jak by to asi nej­lépe šlo, pro­to možná zfúzova­li uživa­tel­skou a pro­fe­si­o­nální řa­du a namís­to ne­o­svěd­čeného po­pelníku vy­tvo­ři­li iMac Pro. Tím je po­přeno vlastně úplně vše, co do té do­by před­stavovaly iCetky a co Pročka. Za­jí­mavá revo­lu­ce s iOS 11 za­sáh­la ta­ky table­ty, a to tím způ­s­o­bem, že se čím dál ví­ce vra­cí ke svým stolním před­lo­hám a přes­tože je uživa­tel­ské roz­hraní na nich dost pokro­kové a vy­makané, jak­si chybě­la možnost to ovlá­d­at ja­ko oby­čejn­ský po­čít­ač se vše­mi sou­bo­ry a sou­bo­rový­mi sys­témy, kte­rou teď do­da­li. No a to už je jen krů­ček ke ko­řenům UNI­Xu a plné­mu řízení, kte­rého se, možná, tře­ba ta­ky dočká­me. Ale ať to ne­vyz­ní všechno jen nega­tivně, zce­la mě za­ujalo ko­nečně za­po­jení APFS, kte­rý by mo­hl změnit za­se tro­chu svět, mi­ni­málně ten SSDč­k­ový roz­hodně. Hodně vě­cí je tu po­dobných novým sys­tém­ům, ja­ko je tře­ba ZFS, ale ko­nečně je to něj­a­ká ko­merční adap­ta­ce pro stolní stro­je, kte­rá tře­ba na­bídne zář­ivější bu­doucnost a lepší zítřky. Te­dy pokud se to ce­lé ne­pokazí. Další ti­ché ochnutí sto­jí za zmínkou, že ma­cOS High Sier­ra bu­de vůb­ec první desktop, co bu­de ko­nečně na­tivně podpo­rovat HEVC H.265. O něm jsou vlastně ce­lé po­slední mě­sí­ce, pro­tože to je způ­s­ob, jak na jedno dvouvrstvé DVDčko do­stat víc jak 34 ho­din z VH­Sek, aniž by se coko­liv pokazi­lo. A to už sto­jí za tro­chu epičnos­ti.

V ne­po­slední řa­dě ta­ky před pár dny vyš­la ko­nečně TeX­Live 2017, ale při­nes­la jednu či dvě ur­či­té for­my zklamání, pro­tože už z něj­a­kého dův­o­du přes­ta­la podpo­rovat 10.9 Sea Li­on a star­ší, při­tom větši­na před­cho­zích verzí si na něj­a­ké legacy zas to­lik ne­hrá­la a pros­tě běž­e­la všu­de. Tak ono to celkem funguje i ta­dy, jen je potře­ba poupravit něko­lik drobnos­tí a smí­ř­it se s tím, že ne­bu­de fungo­vat grafická Tex Live Uti­li­ta, namís­to kte­ré bu­de všechno nutné ručně ří­dit skrze tl­mgr. Tím základním je nutnost pře­směr­ování /Library/TeX/texbin, po­taž­mo je­ho hlu­bin, z x86_64-darwinlegacy na oby­čejný x86_64-darwin. Pak se za­krou­cené ces­ty za­se odkroutí a začnou fungo­vat nor­málně. Dův­od, proč ne­běží grafická uti­li­ta, je ale za­tím záh­a­dou. Je­jí tl­mgr totiž hlá­sí, že ne­má správnou verzi xz­dec a wge­tu, což je ale očividně ne­smy­sl, když to manuálně spus­tit lze, ja­kože sudo tlmgr update --all. Kdo ví. Dost možná to pracuje po­dobně špatně ja­ko nový mi­necraf­tový laun­cher, kte­ré­mu nesta­čí před­ho­dit ja­ko běh­ové pro­stře­dí stručné java z glo­bální ces­ty, potře­buje exp­li­citně spe­cifi­kovat /usr/bin/java a pak je teprve spoko­jený.

No a pro­tože všechno ne­ustále je­de, i v mi­necraf­tovém svě­tě si pluje­me na nové, dvanáct­kové vlně, se kte­rou má­me velké a do­ce­la ušácké plá­ny. Na lé­to nej­lépe, kte­ré ale bu­de ta­ké protkané bo­hu­žel pra­cí na ve­li­tel­ství a psaním knih. Co je ale asi za­tím nej­větším lákadlem, kte­ré je ne­ustále na očích díky Zis­tošovi, ja­kože ur­či­tě Fac­to­rio 0.15. Ko­nečně do něj totiž při­da­li to­lik fe­a­tur, že to vy­loženě ne­má me­zí a hro­zivě to láká utrá­cet draho­cenný čas jak dé­m­on za­se v něj­a­ké té továrně. Navíc se roz­moh­lo to­lik mo­dů, že zkrátka není ani možné vyzkou­šet všech­ny na­bízené možnos­ti. Ne­ko­nečný údiv. Až vy­j­de ko­nečně první plná verze, kte­rou li­šá­ci jedni plánu­jí už na ten­to podzim, bu­de to na­pros­tá pecka a továr­na roku. Juch.

Eida
Tento článek přečetlo již 76 čtenářů (0 dnes).

Komentáře

Nový komentář