Stroj času jede poslední dobou v rámci možností stejně a zdá se, že mu aktivace lokálních snapshotů a synchronizace času mezi klienty a AFP serverem neškodí, ale ani nijak extra nepomáhá, zkrátka je v tomhle smyslu pohoda, minimálně pohoda v kapse. Je celkem klidný večer, sleduju svůj oblíbený seriál streamovaný z LAN, když tu náhle přijde bum, prsk a skok. MacBook skončil křikem v panice a rebootoval se. Wtf.
To nic, se Sealionem se to prostě stává, snaží se svědomí uklidnit pošramocenou náladu. Po náběhu a obnovení oken všechno vypadá jako dřív až do okamžiku, kdy - paradoxně - stroj času zabrečí, že nemůže zapisovat do kapsy. Pitomý zablokovaný semafory, mumlá to v dálce. Při připojení kapsy a po inspekci zámků vypadá všechno dobře, ale pak přijde ten okamžik přerušení - nedaří se vykonat eject a po další minutě vypadne z nebohého systému hláška, že se nezdařilo natáhnout autofs.kext.
Je to přinejmenším podivné, ale tak zhruba cvičně přijde na řadu kontrola oprávnění, která nic nenajde, přestože většina podobných incidentů může mít souvislost s pokaženými oprávněními. Souběžně s kontrolou ale bořím svůj zrak i do hlubin /System/Library/Extensions/ ve snaze najít zakopaného tuleně ručně. Darwinovské kernel extension není nic jiného, než package/bundle a z pohledu FS normální UNIX-adresář s jasně definovanou strukturou. Je překvapením, že jeho komponenta Resources z nějakého záhadného důvodu změnila svůj název na ђesources! Přišlo nepatrné zděšení, protože tohle pravděpodobně mohlo potkat i jinou komponentu, což by mohlo mít ještě děsivější následky.
Volume repair z Recovery si s tím pochopitelně poradit nedovede, takže na scénu musel znovu přijít Disk Warrior, kterýžto tentokrát pro změnu odmítal bootovat z flashky a chytil se jen z DVD, přesto svoji práci odvedl ke zdárnému konci a na řadu mohlo přijít šetření příčin. Velmi… dramatické.
Jsou jenom dvě možnosti. Filesystém se nemůže poškodit a selhat jen tak, nebo, jako třeba v tomto případě, může. Příčina, která má takovou událost na svědomí, je ale často dost nepravděpodobná. Podle logů se zdá, že to nebylo jen pouhým zablokováním semaforů nebo podobně, očividně docházelo k násobným hardwarovým přerušením na samotném točivém HDD, přičemž jeho SMART byl ale v nejlepším pořádku. Na první pohled to nedávalo smysl až do… prohlédnutí výstupů ze Sudden Motion Sensoru, který je schopný detekovat nepředvídatelná přetížení a v případě, že by z nějakého důvodu selhaly inerciální tlumiče, dovede nařídit pevnému disku velmi rychle odstavit a zaparkovat hlavy, i kdyby na chleba nebylo.
Jednou z nejsložitějších disciplín jakéhokoliv systémového návrhu je snaha propojit jednotlivé jednoduché komponenty tak, aby se navzájem nerušily a byly šťastné, ne-li přímo synergicky spokojené. Když se to nepovede, přijde doba interferencí nebo rezonancí, a to už není vůbec dobře. Některé vnější vlivy, například výzkum ufotechnologií, dovedou podobně zázračně působit, třeba že vychýlí všechny osy pohybového senzoru do absolutních čísel a zmagnetizují prostředí pro plavání diskových hlav, které pak zapíší pár nechtěných bitíků cestou na parkoviště. Magnetické výboje sice úplně předvídat nelze, ale opětovná rekalibrace Sudden Motion Sensoru je možná jen resetováním SMC, což už celkem udělat jde. Pozitivní je, že při globálním pročištění všech cache a resetu SMC i PRAM běží stroj jako nový, případně jako kdyby měl SSD. Takže každé podobné wtf je vlastně k něčemu dobré a posouvá nás všechny k ideálnímu bodu - jen kdyby takového osvícení bylo možné dosáhnout opravdu pro všechny.