Eida.cz - Dojmy z upgrade MacBooku Pro

Dojmy z upgrade MacBooku Pro

30. listopadu 2012, 23:48 Eida

Kre­a­tivi­ta ob­čas nezná me­zí. Zvlášť teď v lis­topa­du, když se už všu­de ko­lem schyluje ke sněž­ení. Ješ­tě ne­dávno jsem tu okázale vy­hrožoval, že když už tak krás­ně vy­šel onen upgra­de pamětí Macu Mi­ni, prav­dě­po­dobně po­dobný úděl potká i můj Mac­Bo­ok Pro. A tak se ta­ky stalo, včetně kon­troverz­ního pře­c­ho­du na křišť­ál­ově čis­tou hor­skou ko­zu

Úvaha by by­la, roz­hodnutí to dokon­čit zas přišlo ja­ko blesk z čis­tého ne­be. Před­cháze­jí­cí in­tenzivní průzkum bo­hu­žel ni­jak ne­pro­kázal a ani ne­vy­vrá­til, jest­li mid-2010 15" Mac­Bo­ok Pro umí či ne­umí ne­ofi­ci­álně pra­covat s 16 GB RAM, takže pro jis­to­tu zůstalo jen u pouhých ofi­ci­álních os­mi. Bylo to na­ko­nec ale lepší i cenově, pro­tože na roz­díl od dnešní a mi­nu­lé gene­ra­ce Ma­ců, kte­ré pracu­jí na 1600 resp. 1333 MHz, běží mid-2010 mo­del nej­výše s 1066MHz mo­duly, a ty jsou sku­tečně o ma­ličko dražší, zhru­ba tak o tři šestky, ať už to zna­mená co ch­ce. Běh­em náku­pu jsem za­žil spous­tu vel­mi zábavných chvil při ko­munika­ci s eshopem, zkrátka a dob­ře, na­ko­nec byly výh­odně vy­zís­k­á­ny mo­duly Pa­tri­ot Signa­tu­re Apple Li­ne, kte­ré te­dy nik­de jin­de ne­mám a pa­trně je ne­u­bu­du mo­ci v přípa­dě nou­ze něk­de na­hra­dit.

Ja­ko další byl na řa­dě disk. Po zku­šenos­tech s Power­Bo­okem G4 se dá říct, že rych­lý disk je pro cel­kovou rych­lost mno­hem důl­eži­tější, než velké množ­ství ope­rační pamě­ti. A ori­gi­nální nízk­o­o­táč­k­ový disk Mac­Bo­oku v žád­ném přípa­dě své SA­TA-II ne­vy­uži­je a sys­tém z něj star­tu­je ža­lostně po­malu. Si­ce obvykle ne­vy­hle­dávám značku Wes­tern Digi­tal, ale pro upgra­de mě vel­mi za­uja­la je­jich řa­da Black, kte­rá by mě­la snou­bit ob­rov­ský výkon s nízk­ou energe­tickou nár­očnos­tí. 7200o­táč­k­ové Scorpio s 16MB cache bylo v tom­to přípa­dě jasnou vol­bou a je­ho 750 GB kapa­ci­ty už jen skvě­l­ým bo­nu­sem. 

Roz­děl­at a za­se zpátky sestavit pre­ci­si­on alu­mi­ni­um uni­bo­dy enc­lo­su­re je pro­ti před­cho­zí Power­Bo­o­kové gene­ra­ci na­pros­tá hračka, ač by se to na první po­hled moh­lo jevit ja­ko opak. Sta­čí si jen tro­chu dát po­zor na sílu utažení oněch de­se­ti PH-00 šroub­ků, z nichž jsou tři dlouhé a zby­lých sedm ma­ličkých, ji­nak může hro­zit je­jich poško­zení. A jak už to u pro­duk­tů od Apple bývá, na­venek hladké, krás­né a ob­lé tva­ry skrýva­jí uvnitř pe­kelně os­t­ré a neh­ty hravě ni­či­cí hli­ní­kové hra­ny. Dalším krokem hned po od­stranění spodního kry­tu je trivi­ální vým­ě­na SO­DI­MM mo­du­lů, kte­ré jsou tu ale oprav­du v celkem stísněném pro­s­to­ru a opět zde te­dy hro­zí riziko po­ni­čení neh­tů :). Zár­oveň díky to­mu není ani sko­ro možné mo­duly za­sa­dit špatně či ne­rovno­měrně.

Za­jí­mavější může být vým­ě­na pevného disku. Pod­le iFi­xit je prý nutné vyn­dat ce­lou ba­te­rii, kte­rá se­dí pevně při­děl­á­na ke stro­ji tro­ji­cí Y1 Twi-Wing šrou­bů, kte­ré oprav­du bez Y1 šrou­bováku nik­do jen tak ne­odpálí. Není to prav­da, ba­te­rie vým­ěně disku vůb­ec ne­brání, není ji te­dy tře­ba od­stra­ňovat. Nad diskem sta­čí jen vy­jmout dvě­ma šroubky střeženou pogu­movanou svorku a disk sám již půj­de ven horním směr­em, SA­TA linka a na­páj­ení jsou u něj na volném pásku. K disku jsou v kla­sických mon­tážních otvo­rech připevně­ny krátké nožky ve tva­ru T6 hvěz­di­ček, ty je nutné nejprve odšrou­bovat a pře­su­nout na nový disk; po zku­šenos­tech do­po­ru­ču­ji pře­su­nout i nalepenou manipulační pásku, což se může na první po­hled zdát zby­tečné, ale pokud se disk ne­po­ve­de za­sa­dit hned na­po­prvé, jen těžko se bu­de znovu elegantně vyn­dávat. Po je­ho za­sazení už sta­čí opět jen připevnit svorku a vše je ho­tovo.

Tahle část příb­ěhu by­la ješ­tě po­řád nudná. Po uzavření uni­bo­dy přiš­la chvíle dlouhého uvažování, zda na tak­to upra­vený čis­tý po­čít­ač na­ho­dit rovnou nejnovější sys­tém, te­dy 10.8 OS X Moun­ta­in Li­on, ne­bo se­trvat u osvěd­čeného a příj­em­ného Snow Le­opar­du. Po zvážení všech pro a pro­ti a troše slz uro­něných za PowerPC ap­lika­ce zví­t­ěz­i­la vol­ba nová, možná jen kvů­li iClou­du, syn­chro­niza­ci kon­tak­tů a správné podpo­ře zpráv. Ok te­dy. Možná k to­mu viz článek Kon­tak­ty v clou­du pro všech­ny.

Ja­ko in­stalační mé­d­i­um pro 10.8 mám 8GB fla­sh­disk, je­hož ob­sah byl vy­ta­ven pří­mo z AppS­to­re. In­stalá­tor z něj naběhl, disk byl rozpoznán a ja­ko GPT upra­ven, sys­tém na­in­stalován… a pak přišlo to nejza­jí­mavější, te­dy transfer osobních dat ze zál­oh Ti­me­Machi­ne - o tom je za­se tro­chu po­drobně­ji psáno v Stroj ča­su s kapsa­mi. Zál­o­ha by­la na lokální sí­ti správně vy­hle­dá­na, na­bídnut byl transfer sys­té­m­ových a osobních nasta­vení, doku­men­tů a ap­lika­cí. Je to vel­mi za­jí­mavé už vzhle­dem k to­mu, že osobní nasta­vení - což je prak­ticky coko­liv v ~ - tu mám už od Mac OS X 10.4 na Power­Bo­oku a od té do­by se po­chopi­telně lec­cos změni­lo. Hodně mě za­jí­mal i přenos nasta­vení ap­lika­cí, kte­ré něj­a­kým způ­s­o­bem vy­u­žíva­jí ty vnitřní UNI­Xové zál­eži­tos­ti.

První zá­chytný bod nastal v mo­men­tě, kdy v přeno­sovém reži­mu spuš­těný sys­tém ne­rozpoznal ja­ko kratší a rych­lejší síť připo­jení na giga­bi­tovém kabe­lu a za­čal vše chr­lit jen přes, ač rych­lou 802.11n, wifi. Už to­to sa­mo dost o 10.8 vy­po­ví­dá, ale co už; jedno zru­šení ak­ce, vypnutí wifi a ko­nečně k přeno­su po kabe­lu - příj­em­ná pouhá ho­di­na na zhru­ba 250 GB dat, to nový disk roz­hodně ukázal svůj po­ten­ci­ál. Násle­doval po­slední restart a s ním re­set PRAM tře­ba kvů­li re­ka­lib­ra­ci ba­te­rie i jen tak pro jis­to­tu.

Pak to naběh­lo, spous­tu vě­cí zůstalo za­chováno, te­dy na­příklad nasta­vení ob­razovky, kláves, ak­tivních ro­hů a po­dobně, takže v po­řád­ku. K nej­větší­mu úža­su bez zás­ahu fungo­va­la i OpenVPN, naopak k překvapení nega­tivní­mu nefungo­val BO­INC navz­do­ry přeno­su všech sku­pin a uživa­tel­ských úč­tů, zřejmě si to po­taj­mu za­pi­suje pří­mo do ro­o­tu a sa­motný dé­m­on ne­má svo­je vě­ci v .app bun­dlu. Ne­příj­em­né zjiš­tění též bylo, když mi došlo, že pokud ch­ci pře­in­stalovat ce­lé MacPorts, bu­du potře­bovat vývo­jové CLI nástro­je, te­dy vše, co už v OS sa­mo od se­be není a mu­sí se stahovat ex­t­ra až v nasta­vení Xco­de, kte­ré se mu­sí zdlouhavě stahovat z AppS­to­re.

S tím sou­vi­sí i fakt, že se to ce­lé sa­mozřejmě ne­o­bešlo bez ti­sí­ce nových ak­tua­liza­cí, včetně upgra­du EFI. Prav­dě­po­dobně kvů­li to­mu, následné­mu up­da­tu na 10.8.2 a úpravě in­de­xovaích vlastnos­tí Spot­ligh­tu se zdá, že ten­to mid-2010 ne­má žád­né výr­az­nější pro­blémy s ba­te­rií, ba naopak ukazuje v kli­dovém stavu výd­rž dokon­ce o ho­di­nu a půl delší, než ko­lik ukazoval Snow Le­opard. Po­chopi­telně je to tro­chu krátko­zra­ké sou­dit jen pod­le to­ho, navíc s novým a rych­lejším diskem, o je­hož sku­tečné spotře­bě lze jen těžko ně­co do­hle­dat. Všechno ukáže až čas a něj­a­ké re­álnější tes­tova­cí pod­mínky.

Ji­né ap­lika­ce ne­měly žád­né výr­az­nější pro­blémy. Vý­j­imkou moh­lo být kachýn­kové Adi­um, kte­ré se ne a ne do­stat ke Key­cha­in Ac­cess a přihlá­s­it úč­ty bez ne­ko­nečných do­tazování se na hes­la. Sa­motný pro­ces, co je popsaný pří­mo na ofi­ci­álních strán­kách Adia k to­mu­to jevu, nic ne­spravil, a bylo te­dy nutné ješ­tě navíc re­ak­tivovat je­den z ne­ak­tivních úč­tů, kte­rý si tím­to ře­kl o vlast­ní přístup ke Key­cha­i­nu a znovu vy­vo­lal di­alog s uděl­ením přístu­pu - od té chvíle již Adi­um fungo­valo správně. I Ope­ra si vy­žá­d­a­la po­zavír­ání a znovuo­tevření všech zál­ožek, na kte­rých se ne­zob­razovaly ob­ráz­ky. Dále ta­ky běh­em restar­tování něko­likrát došlo k za­jí­mavé­mu grafické­mu feno­ménu, kte­rý su­žuje za­řízení pou­žíva­jí­cí Moun­ta­in Li­on.

Asi nej­význam­nějším zá­chytným bo­dem bylo ale ně­co úplně ji­ného. Mezi ak­tua­liza­ce­mi se na­cháze­lo iTu­nes 11; kdo si mo­hl co před­stavit pod po­pi­sem, že to má úplně nové in­terfa­ce. By­la to velká chy­ba, iTu­nes 11 je to nej­horší, co jsem kdy vi­děl. Ne­jen, že to díky hlu­bo­ce za­in­tegrované­mu clou­du ne­ustále někam ode­sí­lá da­ta, ale graficky je to na­pros­to ka­tastroficky po­pra­vené, iko­na vy­pa­dá jak vyb­li­tá a pře­devším zce­la chy­bí po­hled Al­bum List, na kte­rý byl Steve právem vel­mi hr­dý. Po­hled, kte­rý děl­al z iTu­nes sku­tečný pře­hrávač, kte­rý by­la ra­dost pou­žívat. A teď není sko­ro ani dův­od ten po­čít­ač za­pínat, pro­tože iTu­nes jsou teď strašně odpu­divé a kdo ví, na čem a hlavně jak by se da­la hud­ba bez ostu­dy vůb­ec pře­hrávat. Ne­hle­dě na další ti­sí­ce odporných ma­ličk­os­tí, ja­ko je ne­smy­slné bí­lé mís­to u vi­deí.

Když to shrnu. Upgra­de RAM a HDD dě­lá z mid-2010 Mac­Bo­oku Pro sku­tečně vel­mi ba­dass no­te­bo­ok s po­ten­ci­ál­em, kte­rý ješ­tě dlouhou do­bu jen tak ně­co ne­pře­ko­ná. Je­ho hlučnost se kvů­li rych­lejší­mu disku si­ce o ně­co zvýši­la, ale to se dalo če­kat, v běžném denním ru­chu se to ztra­tí. Po­věs­ti o degra­da­ci výd­rže ba­te­rie za­tím po­tvr­dit ne­můžu, ale zřejmě o tom bu­du infor­movat - pokud na to ovšem ne­za­po­menu, ja­ko jsem na­příklad za­pomněl něk­de zmínit, že náh­odné chvil­kové noční za­pínání Mac­Bo­oku z S3 spánku způ­s­o­bu­jí i ne­pa­trné fluk­tua­ce na­páj­ení, vy­vo­lané na­příklad jen ne­pa­trně špi­navým MagSafe ko­nek­to­rem, ne­bo pros­tě špičky v elek­t­rické sí­ti, kte­ré adap­tér pak špatně ne­se. Bu­de ta­ky těžké se na­u­čit žít v lap­to­po­vém 10.8, si­ce opět čis­tě pro­po­jeném clou­dovém pro­stře­dí, ale za cenu ztrá­ty mi­lovaných PPC ap­lika­cí, kla­sicky roz­ložených ploch na­hrazených stu­pidním Mis­si­on Con­t­ro­lem, výh­o­dou au­to­ma­tického uklá­d­ání doku­men­tů za cenu ztrá­ty ča­su při je­jich dup­lika­ci a uklá­d­ání na ji­ná mís­ta, nový­mi ges­ty a pře­devším hořkým kon­cem zábavy v po­do­bě iTu­nes 11. Ale cel­kový výkon je ohro­mu­jí­cí.

Eida
Tento článek přečetlo již 119 čtenářů (0 dnes).

Komentáře

Nový komentář