Eida.cz - Hic sunt leones

Hic sunt leones

12. července 2012, 14:30 Eida

A ta­ky ješ­tě k to­mu quo va­dis, Apple, když už je teď tak hro­zivě mo­derní všu­de­možně mr­hat la­tin­ský­mi fráze­mi. Dlouhé če­kání na Moun­ta­in Li­on se ja­ko na dlouhý roh pro­dlu­žuje a po­řád je všechno v ne­do­hlednu. Do té do­by mi mé po­lo­rozpad­lé a ne­do­děl­ané pra­covní pro­stře­dí oku­puje Li­on a jsem tu te­dy úplně ja­ko v kle­ci mezi dvě­ma řvou­cí­mi lvy. A s po­li­továním a tygří­ma oči­ma si mu­sím bez se­be­menšího za­váh­ání za­na­dávát, že 10.7 Li­on je snad nej­horší sys­tém ever.

Applí ma­gický mar­ke­ting na pře­lo­mu to­ho­to de­se­ti­le­tí vy­tvo­řil vskutku jednu z nejpro­dávanějších, nejkrás­nějších a uživa­tel­sky nejpřívě­tivějších mo­bilních platfo­rem, od smartpho­nů přes table­ty po­háněné iOS, a dokázal tak na­shro­máž­d­it po­hád­kové fi­nanční zdro­je. Nic pro­ti to­mu, jsou ši­kovní a přej­me jim to. Bo­hu­žel ten­to ob­chodně-geni­ální tah ve své hys­te­rii ke znač­ce při­táhl novou, čas­to úplně vy­maš­těnou gene­ra­ci a ob­rov­skou vlnu hips­te­rických swit­che­rů, pro kte­ré Apple za­čal uzpů­s­o­bovat své po­čít­a­če a dal na slepou ko­lej oprav­dové pra­covní stro­je. A hodně, hodně moc mě mrzí, že jsou mezi ta­kový­mi­to nový­mi swit­che­ry i něk­te­ří mí přá­te­lé, pro kte­ré je ale po­prav­dě zby­tečné znát něk­te­ré de­tai­ly z his­to­rie a ko­likrát je vlastně lepší si jít vy­bre­čet tygří oči do kou­ta, než se snažit vy­světl­ovat, co, proč a jak bylo a je teď. 

Spo­lu s Li­o­nem za­po­ča­la velká éra zjedno­du­šování přístu­pu a cel­ková iO­Siza­ce desk­to­po­vého sys­té­mu, všu­de sa­mý iCloud, so­ci­ální sí­tě, sdíl­ení a au­to­ma­tická syn­chro­niza­ce, ale bylo to oprav­du nutné za­vést za cenu ztrá­ty pův­odní za­ve­dené funk­ci­o­na­li­ty či dokon­ce cel­kové konzis­ten­ce ovlá­d­ání? Na Mac OS X jsem vž­dy oce­ňoval, že jed­na a ta­táž úlo­ha se dá pro­vést růz­ný­mi rovno­cenný­mi způ­s­o­by hned z něko­lika míst, ne­závis­le na ovlá­d­a­cím za­řízení - my­ší, klávesní­cí, hla­sem, atd. I sa­motná organiza­ce pra­covního pro­stře­dí by­la zce­la in­tui­tivní a po­ho­dlná, na­příklad ši­kovné vy­u­žívání Expo­sé, s Tige­rem ješ­tě ví­ce vy­lepšené o Da­sh­bo­ard; v Le­opar­du a Snow Le­opar­du ješ­tě dále rozšíř­ené o Spa­ces v při­ro­zeném uspo­řá­d­ání. Pak při­šel Li­on se svým Mis­si­on Con­t­rol a všechno bylo fuč, ja­ko kdy­by žád­ná mi­nu­lost ne­e­xis­tova­la, ja­ko kdy­by ti pův­odní a pravověrní uživa­te­lé vy­mře­li. Da­sh­bo­ard se ne­po­chopi­telně ve výc­ho­zím stavu pře­su­nul na sa­mostatnou plo­chu, plo­chy sa­motné fungu­jí pou­ze v ho­rizon­tálním smys­lu… A to je jen po­lovi­na zmi­ňované inkonzis­ten­ce. Tuhle jsem byl právě jedním z ta­kových přá­tel do­tázán, zda exis­tuje něj­a­ký win­dow­sov­ský ekvivalent skrytí oken a zob­razení plo­chy. Nejd­řív mi to přišlo jedno­du­še směšné, ale v zápětí jsem si s hrůz­ou uvě­do­mil, že klávesni­ce v nových sys­té­m­ech je ve výc­ho­zím stavu nasta­ve­na tak, aby všech­ny funkční kláve­sy (F1-F19) mu­se­ly být pro svou funk­ci nejprve ak­tivová­ny Fn mo­difiká­to­rem, te­dy bez dřívějších zna­los­tí vývo­je Expo­sé či pro­hra­bávání se nasta­vení­mi v Sys­tem Prefe­ren­ces lze pří­mo přistu­po­vat pou­ze k Da­sh­bo­ar­du (F4) a Mis­si­on Con­t­rol (F3; a schválně si po­rovnej­te sys­té­m­ovou iko­nu Mis­si­on Con­t­rol s ob­rázkem na kláve­se) a kla­sické ovlá­d­ání Expo­sé zůstává běžné­mu oku skry­to. Další ne­konzis­ten­cí v ovlá­d­ání pak mo­hou být ges­ta, kte­rá bez ma­gické my­ši či trackpa­du ne­ma­jí žád­ný pří­mý ekvivalent. Ale abych to jenom za­se ne­po­mlouval, pak naopak v něk­te­rých přípa­dech vít­ám full­scre­en podpo­ru pro něk­te­ré ap­lika­ce, jež umožňuje, je-li chytře vy­uži­ta, další zefek­tivnění prá­ce. Pri­márně ji ma­jí něk­te­ré vestavěné ap­lika­ce a na­příklad smy­sl ne­dává, proč je možné ve full­scre­en reži­mu pro­vo­zovat Ter­mi­nal (ach ano, kdo z té dnešní gene­ra­ce chápe 80x24?) a ne tře­ba Tex­tE­dit. 

Ta­kových vnitřních ma­ličk­os­tí je tu na kaž­d­ém kroku bo­hu­žel víc než dost. Bu­du-li pokra­čovat výč­tem ovlá­d­ání, pak zce­la jis­tě první, co při­j­de na řa­du, je ve výc­ho­zím nasta­vení při­ro­zené skro­lování. V opačném smě­ru a pro všech­na za­řízení. Sys­tém ur­či­tě správně umí podpo­rovat do­te­kové ob­razovky a po­dobná za­řízení, na kte­rých se oče­kává, že prá­ce se skro­lovaný­mi ob­jek­ty je pří­má - a to roz­hodně není případ stolních my­ší a trackpa­dů. Tvr­dit, že je to při­ro­zené, zní vy­loženě hlou­pě. Další ta­kový fuck-up v ne­ko­nečné řa­dě jsou sa­ma nová ges­ta, kte­rá nefungu­jí tam, kde by se da­la už v zákla­du oče­kávat (AppS­to­re), přípa­dě další nad­by­tečná a bez vy­hle­dávání dost zby­tečná zál­eži­tost - Laun­chpad. Je­jich ne­duhy má vy­lé­čit právě Moun­ta­in Li­on.

Moun­ta­in Li­on je ce­lo­svě­tově ne­trpě­l­ivě oče­káván a do divo­či­ny měl být vy­puš­těn nejd­říve snad 11., poz­dě­ji 25. čer­ven­ce. Ne­sej­de ani tak na da­tu, ja­ko spíš na fak­tu, že se ko­lem něj dě­lá velký hum­buk. Při­tom ne­při­náší lautr nic revo­lučního v po­rovnání se svý­mi majo­rit­ní­mi před­chůd­ci, zejmé­na pak s Tige­rem. A vel­mi po­zo­ruhodné je pře­č­íst si o něm technické infor­ma­ce, kde převážná část těch nejzás­adnějších vě­cí vy­chází právě z 10.4. Není na něm nic, krom iO­Sího no­tifi­kačního cen­t­ra uzurpu­jí­cí­mu mís­to Growlu, jen sna­ha se ješ­tě ví­ce při­blížit těm méně vní­mavým trub­kovi­tým uživa­te­lům. Pro ně bu­diž tou nej­důl­eži­tější novinkou Ga­te­ke­eper, jenž by je měl ochránit před hroz­ba­mi ne­jen z ve­smí­ru, ale i před ji­mi sa­motný­mi, ne­boť po­vo­lí běh pou­ze správně po­de­psaných ap­lika­cí z AppS­to­re.

Když už je ale řeč o AppS­to­re, pak sám příc­hod ob­cho­du na desktop byl dalším velkým mar­ke­tingo­vým ví­t­ěz­stvím. Pro Apple i pro vývo­jáře před­stavuje vy­ni­ka­ji­cí platfor­mu na gene­rování dalších zis­ků, pro uživa­te­le ale spíše zdroj prvotřídního odpa­du a ti­sí­ců na­pros­to zby­tečných ap­lika­cí, přes­tože se naj­dou vý­j­imky, kte­ré by ji­nak bylo tře­ba i vel­mi ob­tížné zís­k­at. Ale po­řád bo­hu­žel ví­t­ězí ten odpad, na­bíze­jí­cí nekva­lit­ní pro­gramy pro činnos­ti, kte­ré by bylo možné děl­at čis­tě­ji, rych­le­ji a efek­tivně­ji v sys­té­mu sa­motném, jeno­mže lenoši a trubky ne­vy­u­žíva­jí ani výh­od Au­to­ma­to­ru, ani do­slova ne­o­me­zených možnos­tí UNI­Xového zákla­du. Je­jich smů­la.

Za­jí­mavou myšl­enkou převza­tou in­spi­ra­cí z Ti­me­Machi­ne je au­to­save doku­men­tů, kte­rý si­ce ur­či­tě ušet­ří spous­tu trápení v přípa­dě ztrá­ty doku­men­tu, ale i tro­chu znesnadní pou­žívání pro­gra­mu, kte­rý au­to­save podpo­ruje. Si­ce je možné pro­cházet růz­né verze doku­men­tu a doku­ment kdyko­liv dup­li­kovat, ale ab­sen­ce oby­čejného Save as ve chví­li, kdy by bylo potře­ba mít růz­né kopie na ví­ce mís­tech, be­re velké množ­ství ča­su. Tře­ba se to ale ob­jeví, ja­ko se už ko­likrát ně­co zru­ši­lo a ob­jevi­lo, na­po­sle­dy na­příklad zru­šená podpo­ra vz­dál­ené in­stala­ce OS z disku na ji­ném po­čít­a­či - typicky pro Mac­Bo­ok Air ne­dispo­nu­jí­cí vlast­ní op­tickou me­chanikou. Elek­tro­nická dis­tri­bu­ce s re­cove­ry od­díl­em tu­to možnost zce­la od­bou­ra­la a za­vrh­la, přes­to je po­řád možné in­stalační ob­raz sys­té­mu zís­k­at na sa­mostatném fla­sh­disku a in­stalovat jej z něj. Což bu­de vel­mi prav­dě­po­dobně i můj případ pře­c­ho­du na OS X 10.8.

Kro­mě ab­sen­ce základních nástro­jů a za­ži­tých ap­lika­cí, vy­ho­zení podpo­ry Ro­set­ty a zni­čení cel­kového sys­té­m­ového ko­muni­kačního stře­diska ve pro­spěch iClou­du, se dě­jí po­zo­ruhodné vě­ci i s grafickou stránkou. Z ne­po­chopi­telného dův­o­du se za­kulacu­jí spodní okraje oken, tla­čít­ka jsou nevkusně hrana­tá a nej­do­mršenější na tom všem je roz­hodně přih­lašova­cí ob­razovka s kula­tý­mi uživa­tel­ský­mi ob­ráz­ky a zce­la příšerným iOSáckým pat­ternem na po­za­dí, kte­rý se vysky­tuje rovněž na sa­mostatných plo­chách pro Da­sh­bo­ard a full­scre­en ap­lika­ce. Doko­nale čis­tá mod­rá snad zmize­la do věčného za­tra­cení.

Rovněž se ta­ké sto­jí opa­trně zmínit o tom, že js­me po ná­s­ilné in­te­liza­ci v ti­chos­ti svědky migra­ce na další platfor­mu, ač si to mál­ok­do uvě­do­muje. Moun­ta­in Li­on je již plně a pou­ze 64­bi­tový; i386 a x86_64 jsou ch­tě nech­tě dvě růz­né platfor­my a spouš­tění 32/64 či 64/32 není zas tak úplně sa­mozřejmé, jak se může na první po­hled zdát. Kdo ví, kam se všechno bu­de bez Steva dále ubír­at a jak rych­le to ce­lé skon­čí v pro­pad­liš­ti dě­jin, když už i Fre­eB­SD si dě­lá na Twit­te­ru z OS X legra­ci. Sys­témy pros­tě jsou a zas nej­sou.

Eida
Tento článek přečetlo již 120 čtenářů (0 dnes).

Komentáře

Nový komentář