Eida.cz - Stará kouzla s hw-mody

Stará kouzla s hw-mody

16. srpna 2010, 17:54 Eida

Za starých dobrých časů bývalo všechno jednodušší. Sluníčko příjemně svítilo, kytky kvetly nejen v zahradách, po nebi sami místo letadel poletovali hmyzáci, neotravoval nás nikdo na fejsbůčku a všechno správně běželo pod Linuxem.

Někdy z té doby, přestože to byl březen 2008, pochází dnešní nostalgický přepracovaný přepis poněkud méně vážně myšleného článku o triviální modifikaci PowerMacu. Takže tady se bude jednat spíš asi o historický dokument s novodobými komentáři... uvidíme.

~ ~ ~

Horký letní večer, zuřivé kompilace, vytížený celý systém, pot na čele, komáři... a do toho všeho skříň hučí jako StarDestroyer. Občas je potřeba pořádně zasáhnout, když už není možné vyřešit problém pouhými slovy. Jo, je to tak. Takové zásahy se nemusí týkat jen obyčejných wokenních herních x86 písíček, ale dokonce i PPC jablíček. Proto jsem se rozhodl sepsat pár veselých dojmů ze snižování hlučnosti počítače uvnitř skříně PowerMac3,3. 

Najednou je to trochu zarážející, že bylo v březnu 2008 horko, že se nedalo nic dělat. Asi se to tak zdálo, zřejmě nezvyk.

O měření teploty jablek jsem se, pravda, začal zajímat až při pokusu o nějaký ten upgrade iMaca G3, kde se jako nejvhodnější jevilo nahodit do něj nový rychlý disk, protože ten stávající přecejen už několik let nestál za nic. Jak je známo, iMac G3 je roztomilé a téměř tiché zvířátko, které nemá žádné aktivní chlazení, a není tedy možné do něj cpát zrovna takové HDD, co topí jaxviň. Jinými slovy, 2TB diskové pole by se v něm asi dlouho neohřálo.

iMac pak časem dostal ještě jiný disk a duální instalaci OS X a OS9, což je popsáno i tomuto věnovanému článku.

Nj, kde začít. Že stroj je revize 3,3 mi bylo celkem jasné, ale to bylo tak asi všechno. Proč to tak hučí? Co tam hučí, omg? A zase, žádná odpověď. Přestože je koncept celé skříně více než povedený, bylo velmi těžké dostat se do jejích nejtajnějších míst. Ještěže to používá šroubky, na které jsou naprosto běžné šroubováky k nalezení v každém šuplíku. Člověk by neřekl, jak ty krásné, kulaté, jemné a lesklé stroje dovedou během zlomku vteřiny pořezat prsty svými nebezpečně ostrými, dost možná záměrně broušenými hranami. Nepřekvapivý závěr - prach a staré ventilátory. To se dalo čekat. Aby ne. Už bylo taky na čase. V systému samotném jsou celkem dva. Jeden klasicky na zdroji, 80x80x25, a jeden velmi pěkný 120x120x25 na boku. A v mém případě ještě jeden malý, maličký na ATině. Ten tam dělal největší bordel, jasně. 

Nový 120x120x25 ventilátor od Arctic Cooling mě příjemně překvapil, při testu mimo skříň s 3.3 V chladil velmi pěkně. Jeho poněkud nekompatibilní 3-pin molex dostal fajn redukci, protože originální větrák používal jakýsi dvoupinový male konektor na extra šňůře přímo ze zdroje.

Na řadu pak přišla moje velmi oblíbená činnost, výměna ventilátoru na zdroji. Přestože jsou tyto ventilátory poměrně tiché, nikdy není na škodu je ztišit ještě víc, například instalací ventilátorku s termoregulací, muhehe... obyčejně to jde velmi snadno, ale tady jsem narazil na jeden malý problém.

Ventilátory na zdrojích se dají měnit za každé situce. A to i když mrzne, sněží do místnosti a dveře zůstanou přes noc otevřené. Za zmínku též stojí změna celkového djmu odstavce, když z něj vypadnou smajlíky do ztracena.

Většinou bývá větrák napájen jednoduše vyvedením 5V nebo 12V větve a je to. Tady... byl připojen na pěknou řídící desku dvoupinovým konektorem, který byl naneštěstí zalepený. Toho jsem si nevšiml a při neopatrné manipulaci jsem zničil jak jeho, tak i měděné plošky na desce samotné. A co hůř, nebyl tam ani obyčejný větrák, ale nějaký extrémně vyříznutý tak, aby do něj právě akorát krásně zapadla izolace s cívkou.

Cože? Cívka? Kde se tam vzala? Co tam dělá? Odpověď byla jednoduchá. A přitom ne. Zdroj měj ještě konektor na připojení monitoru. No, to se už stejně nedělá, takže jsem se rozhodl to celé odpojit a zničit a tak. Ne. Tak rychle ne. Co s tou cívkou? Ona skutečně měnila fázi mezi vstupem pro zdroj a vstupem pro monitor... hezu (čti haluz)! Jenže, jejda. Po odpojení konektoru mi tam začala nehezky čouhat fáze a najednou to bylo vo držku. Přestože to vypadalo velmi zábavně, někomu jinému by to možná nepřišlo jako sranda ve chvíli, kdy by si sáhnul na skvěle zapojenou kostru.

Taková ta chvíle, kdy se různě zastavují momenty a je složité to popsat jednou souvislou větou.

Jenže... Ta cívka tam během takovýchto myšlenek čouhala vesele dál a bránila vložení nového ventilátoru. Hehe, ještě jednou jsem si v tu chvíli vzpomněl na ten kabel od fáze... nemuselo by se to ani zadělávat, prostě by to vesele koukalo ven a smálo by se to na svět. Ale všechno má svůj konec. Teď by to chtělo asi trochu detailněji popsat, jak jsem to udělal, aby to bylo co nejvíce napínavé. No prostě jsem to vylomil a odpájel od vstupu. A byla venku, bylo dobojováno. Vlastně ještě pořád ne.

Nemělo to všechno moc cenu. Nový 120 větrák teď fičel jak o život a byla tam příjemná zima. Tím pádem byl nějaký aktiv na Radeonu naprosto zbytečný a šlo se pařit. Teda ne, kecám, bylo ticho. Při odpojených discích a mechanikách to nebylo skoro slyšet, což je nemalý úspěch.

Tím bych se s vámi tak asi rozloučil a všem, co v pondělí odevzdávají dokumentaci, přeji buď pevné nervy s Wordem, nebo více rozumu a příjemnou práci v LaTeXu.

Popisuje situaci, kdy všichni najednou propadali zoufalství s Wordem a nenechali si ho přitom rozmluvit. Komu není rady, tomu není správné se ani pokoušet pomáhat.

~ ~ ~ 

Nakonec se zdá, že se to obešlo celkem bez větších úprav v podobě, v jaké to bylo k nalezení v oné době. SEO na to bude mít jiný názor kvůli integrovaným komentářům, ale bohužel to zatím není možné udělat jinak. Kašlat na ně.

Všechny vlnovky v textu jsou věnovány Paelle.

Eida
Tento článek přečetlo již 271 čtenářů (0 dnes).

Komentáře

Nový komentář