Podzimní chvíle ve dvorečku
Poprvé na podzim jsme se vydali do kavárny. V plánu bylo nějaké to facebookování, ale k němu ke vší smůle bohužel nakonec nedošlo, neboť po celý den nefungují Meteoři. Takže nejen Standa a naše kavárna, ale i BIO mohl doma zažít celkem obvyklý den při práci s (= bez) Internetem. A ještě ke všemu masivně pršelo.
Kvůli dešti jsme museli mnohokrát změnit svoje stanoviště. Působili jsme tak i mnohem profesionálněji. Šmudlíky jsme měli na stolech jen málo, ale i tak zaujaly. Mnohem zářivější než jablíčko však byl zcela jiný a nečekaný úkaz v podobě Barčina strejdy, který měl úplně nejvíc moc nejúžasnější nápady a celá pěší zóna bude v cedru. Milan tam bohužel nebyl, tak mu ho Marek zavolal telefonem, který bohužel nešel přes sluneční brýle vidět.
-
Akvárko s rybykjů
-
Koláček
-
Focení koláčku
-
Vysmátý koláček
-
Koláčkování
-
Póza s koláčkem
-
Temnota bez koláčku
-
Zákus koláčku
-
Občas nevím
Po nějaké chvíli konečně dorazil i Pavlík a všechno se změnilo. Večer se proměnil v lehce uštěkaný. Po dorazivším Punťovi překvapil Alík, který se konečně vrátil z Dubai. Kouřili tam doutníky, ale nezdálo se, že by byli zholeni nebo jim snad něco lezlo na muzeg.
Sice není nakonec jisté, zda doporučit víno maďarské nebo to české, to se neshodneme, ale potěší džusík s vodkou, a to hned v několika příchutích, které mohou do blížící se noci dodat tolik potřebnou energii.
Závěrem trochu té podzimní melancholie.
Na stolku z mramoru
hrající si svělo
do našich šálků
sem z venku slétlo
a pak pomalu k zemi
Za oknem podzim
Tácek a úsměv
nikomu nepatřily
jakoby v naději,
v čekání na svou chvíli
Polibky kávy dál stále ještě hřály
v kavárně ztichlé
jako strom uprostřed noci
My smáli jsme se dívkám
a ty to nechápaly