Dělat víc věcí najednou, retrospektivně, navíc pod tlakem... asi to teď lepší nebude, přestože se asi budou dít velké věci. Kdo ví, je to ve hvězdách. V těch letošních toho bylo ale hodně. Byl srpen v polovině, pohodka, hvězdy co chvíli začnou padat jako lusknutím a ještě ke všemu máme Měsíc schovaný a doslova chvíli před soumrakem ještě dojde k zatmění Slunce. Je vůbec možné si přát víc? No, asi je, vždycky je.
~ Hvězdíci MMXXVI jsou ve znamení čipu ~
Hrozně mě trápí, že tenhle čas nejde poslední roky správně naplánovat – nebo jak by se dalo říct, bezchybně si ho ukousnout, jako kdyby to byl nakousnutý měsíček. Přitom to vypadalo idylicky. Výlet do temné časti mimo města, relativně teplo, možnost krásně u toho ležet a co víc, letos nebyli téměř žádní komáři nebo jiní divocí hmyzáčci.
Chtělo by to klid a možnost více fúzovat s prostředím, mít možnost dýchat tím časem, jak by to mělo správně být. Dívat se do hvězd. Do magie. Věštit budoucnost. Co přijde? Pacička? Zoubková víla? Ufoni? Na tohle neznáme odpovědi. Na co ale odpovědi jsou, je fakt, že moje technické vybavení je už dávno za hranou své životnosti a nedovede spolehlivě zachytit všechno to světlo, co se k nám line z kosmíru. Bohužel, no. Co začalo jako zajímavá hra hned potom, co Meow už dávno nezapínala StarOffice, sice není úplně u konce, ale už to nejde brát vážně a bude potřeba se zamyslet se nad budoucností, aby bylo možné používat skutečnou technologii a nepomáhat si velmi pokročilými ML pro odfiltrování všech chyb.
Ale padaly. Doslova podle předpovědi, co minutu několik a hned bylo jasné, že všechny padají do našich srdcí a že nic není ztraceno. Vím, že tohle ještě není konec, přišlo poselství ze tmy, kde trochu zahoukal nějaký příšerák. Něco na tom bude.
S01 dorůstající
Co se týče Slunce, bylo to o poznání horší. Nebyla možnost vidět jeho stín, osud nepřál vůbec. Za rohem byl les a doma vybavení spadlo. Co víc by se k tomu dalo říct. Snad jen to, že když během levandulového dobrodružství přecejen přišel okamžik, kdy by se dalo mluvit o pokusu o pozorování alespoň nějakého útlumu před útlumem zapadajícím, museli tam přijít nějaký random humani a pokazit automatickou expozici... ale asi nenaděláme nic. Jde o to pořád věřit, že to bude dobrý. Bude to dobrý.
Zatím žádné komentáře.