Eida.cz - Podzim je čas robotů

Nezapomeňte, že máte návrhy do deníku. Začněte psát už nyní. Nebo tak nějak to vždycky napíše iOS a pak je potřeba všechny ty návrhy zaznamenat. Ale pravdou je, že podzim utíká a nějak o něm nezapisuji všechny ty postřehy – ať už je to kvůli nedostatku času, nepřítomnosti, nebo referování do zpráv, které se ztrácejí v krajině snů. Ať už je to jakkoliv, podzim dorazil. A podzim je čas robotů.

Nebývalo to tak samozřejmě vždycky, podzim obvykle nepřinášel roboty, ale hlavně pár lístečků a vůni. Vlastně celý uplynulý měsíc byl jen zmítáním se, abychom se co nejdříve dostali ze září, které bylo nejprv horké, ale pak zaútočilo nebetyčným podzimem a přineslo nevyhnutelný říjen. Jako lanýžová bytost se postupně stávám duchem našeho velitelství, zapadá to do sebe, na nic jiného vlastně ten čas už nevychází, dalo se to čekat. Celé je to tam docela podivné a bez Tvých myšlenek by se mi to asi nikdy nepodařilo realizovat, hořela jsi v tomto ohledu jako skřivan. V první řadě by se tam toho dalo stihnout opravdu mnoho, kdyby nebylo tolik studentů, ale to je asi všude. A když jsem jednoho z nich potkal, tak si to trochu i uvědomil, že to celé vlastně není o tvrdém studiu, ale o výzkumu a cestě ke hvězdám. Má pravdu. Ta naše konkrétní cesta mezi lanýžové hvězdičky vede skrze roboty a opravdu mě znepokojuje, že ačkoliv mě k tomu mají ty nejmocnější z bytostí vést, považují mě za experta na olizování robotů a jenom se tím potvrzuje, že každý si tou cestičkou musí kráčet sám, nést si pochodeň nebo lucerničku s poznáním ve vlastní papuli a svítit si na cestu, která není jasná, je neprozkoumaná. Není to o tom se nutně držet za nějakou šňůrku nebo špagátek. Házet si bonbóny pod nohy.

Ale možná právě díky tomu všemu se nabízí upravit si domácí prostředí tak trochu po vzoru bleeding-edge technologií, v tomhle konkrétním smyslu třeba nacpat si všude, kde to je jen trochu možné, AI. Pokročilé modely lze kupodivu velmi dobře krotit a mohou běžet na docela dostupném hardwaru, kterým nemusejí ale být konkrétně přímo akcelerátory. Třeba taková relativně obyčejná operace, lokální jazykový model pro podporu programování, nebo teoreticky i GAN pipeline upravující fotky na průkazy nevídaným způsobem, jsou super kandidáty na spuštění si na domácích zařízeních a branách, takže není pak už důvod vůbec vytahovat paty z domu. Prostě stačí jen mít víc čipu a je to.

Samozřejmě spoustu reálné práce musíme dělat ve výkonných týmech a jsem fakt rád, že už se nejedná o týmy složené vyloženě z projektových krocanů, protože lidi okolo něčemu a nějakým věcem konečně doopravdy rozumí. I když na ně nemají čas. A je to vlastně prima paradox, dostat se na zlomek úvazku zase zpátky ke kouzlům vlastní implementace a na chvíli prostě a jednoduše opustit starosti řízení. Jenom je to asi občas na draka, protože se to děje všude, třeba takový náš magistrát je vyloženě příkladem inovační brzdy. Hlavně tedy, že mají naleštěné Surface, ale nejsou s to připravit nějakou rozumnou VPN.

Roboti? Na hloupou otázku hloupá odpověď.

No a do toho všeho zapadá ještě ta klasická omáčka na naší strašidelné škole čar a kouzel, kde si všechno plyne svým vlastním tempem a sem tam přijde dotazník nějakého nadšeného pedagogického studenta na využívání robotů a z kolika studentů děláme roboty a zda jsme bojovníky za práva robotů. Štěstí je, že současné jazykové modely se dovedou s takovými otázkami vypořádat už samy a nemusíme ztrácet čas vymýšlením nesmyslů jen proto, abychom něco někam vyplnili. 

Ještě štěstí, že se sem tam najde i okamžik na radost, dýně, bubáky a průzkum dalších technologií, včetně radikálního AI, které nás jednoho dne velmi potěší. Podzim je zkrátka čas robotů a jeho průběh to jenom potvrdí. Stačí se na to připravit.