Eida.cz - Laborka za všech okolností

Každý den nám svým novým úsvitem připomíná, že žijeme v budoucnosti. Asi ať už je jakákoliv. Třeba dneska otevřeš noviny – vajrus. Otevřeš přílohu nevyžádaného mailu – vajrus. Nenaděláš nic, na tom minisesterstvu financí to totiž zase zvrtali. No a tradiční předjarní až jarní výprava do laborky patří tak trochu k tradicím, které je nutné ctít, takže současný i budoucí stav nestav, nebylo zbytí a výlet se jako vždy jaksepatří vydařil.

Samozřejmě to bylo riziko, které je vždy nutné podstoupit. Na otázku, jak to celé bude vypadat, čekala přitom velmi jednoznačná odpověď. Všichni laboratorníci byli zabalení v biorozložitelných pytlích na dně moře,… teda vlastně ne, byli ve slušivých biologických oblecích, vojenských IDDQD-class respirátorech a s chemickým štítem před obličejem. Moc se neusmívali, do dílny naštěstí vypouštěli po jednom a ještě ke všemi nikdo ze standardního a velmi děsivého osazenstva nedorazil. Byl to asi vůbec první den, kdy šel strach z nitrilových rukavic a dýmu. Jinak cestou navzdory očekávání pochodovala mračna nýmandů, která vůbec nerespektovala jakákoliv opatření. Pocit, že si takhle kdokoliv vykračuje ještě před létem takhle brzo ráno a nejde přitom dělat nic užitečného, je vážně docela na nic.

No a tak jsme se v tomto dostali z rozhodnutí moci do spárů běžných dnů s nekonečnými záchvěvy jara, kočení a kávy. Ten minulý týden to bylo hodně nefér, ještě plně do rozpočtu proběhlo divoké pondělí a úterní ráno a spousta plánů s nimi, načež až pak vyhlásili pracovní dny bez hranic. Těmi hranicemi jsou samozřejmě různí divocí školáci v našem budníku, kteří za běžného provozu tak nějak blokují vitální činnosti a celé se to prostě musí patlat, jak to zrovna vyjde. Využít toho znamenalo ještě to odpoledne plně nasadit enterprise řízení navzdory kovbojům, aniž by to někomu zasáhlo jeho flow, a po zbytek týdne už jen dolaďovat způsob, jak zázračně proměnit obyčejnou webovou prezentaci na LMSku. Kupodivu na to, že to k tomu rozhodně nebylo stavěné, to nedopadlo vůbec zle a konečně se tisíckrát vrátila nějak minule dělaná detailní optimalizace, protože se systémy hnedka nepřetíží, ale máme zátěž nahoře jen o nějakých 20 %, což je těžká pohoda. Takže potlesk a kávička, protože naopak myšlenka s nasazením O365 tak nějak celosvětově padla, čili jsme zvítězili zase jako páni.

Zajímavější to pak bude do budoucna s čumáčky, kteří se rozprchli do všech světových stran a někteří možná svědomitě dychtí po pamlsku, ale nějak na ně zatím nezbylo a vůbec to chce ty přípravy trochu nepodcenit a udělat to celé trochu jinak, ale prostě zatím nebyla moc vůle. Ale je na to taky plán, mám karanténně přinesený starší budníkový Dell a už na něm frčí vesele Fedora, takže se budeme moci pustit snad i do něčeho ostřejšího.

Jenže hodně času znamená i spoustu herních povinností, takže nejen, že světové platformy hlásí rekordy, dokonce i offline musíme nahrávat rekordy. Pro tuhle chvíli to znamená pokusit se dojet načatého Dooma a Wormy, dokončit nekonečný Kitten Train Tunnel v našem veselém taputuknaském světě a pak, pokud zbude ještě síla, začít s nanačatými “novinkami”, což je pořád ještě dneska Vědmák 3, RDR 2 a trochu míšový Far Cry. Mezitím králíková víla musí jednak dojet své bukanýrství, ale taky příběh Rachel, protože ještě pořád neví, jak to s ní vlastně bylo. No a divoká Veru má teď trojec, takže ji taky čeká pořádná nálož všeho, co ještě nezná. Inu, home office se v každém případě vyplatí, stejně jako laborka za všech okolností.