Eida.cz - Kulatější a efektivnější Vánoce

Podle mě je předvánoční období hlavně o zaoblování kruhů, což je vyjádřením toho, jak se postupně rok uzavírá do smyčky, až z ní vznikne opravdový kruh, který se nakonec zbortí sám do sebe a ze singularity povstane rok nový, efektivnější a optimalizovanější. Je dost možné, že to tak třeba není, ale nebaví mě nad tím teď přemýšlet, je totiž tma.

Letos je to vážně zamotané adventní období. Jak už to bývá, pokaždé a každý rok se nejvíce činností a plánů shromáždí právě sem, protože co se nestihne do Vánoc, už obyčejně není možné stihnout nikdy ve zbytku akademického roku. Jakkoliv zvláštní se to třeba může zdát. No a teď přišly dost nečekané a divoké chvíle, kdy jsme celí dychtiví očekávali, kdy konečně v tom říjnu začne probíhat zpackaná rekonstrukce, až jsme se dočkali — a tím bylo efektivně celé hektické období ukončeno. Da hell. No zkrátka jeden se snaží, seč může, aby vyšel vstříc všem pomateným nečiperníkům, takže rozplánuje poslední týdny jak pán, nebo taky fakt na vážno začne s vánočními dekoracemi a ejhle, velitelství se rozhodne všechno rozpustit a nasadit vánoční svátky na celých pět týdnů. Tak proč ne, ale je to dost děsivé.

No a aby toho nebylo málo, tak samozřejmě nemohla chybět natěsno naplánovaná cesta do laborky, která zvítězila a dala vyniknout pravé povaze celého období. Kupodivu se zpoza starého podchodu vyšňořil divoký Standa a říkal, že jde z noční luciferské směny, jelikož ho už doma čekají čerti, kteří s ním obyčejně šijí a pečou a píchají ho vidlemi. Na celé výpravě byla bylo však i cosi smutného, v první řadě nebetyčná únava, protože první týden jaksi nevyšel a nebyl ani čas si hezky pospat. A taky čím dál horší podmínky pro výpravu samotnou, jako třeba výkopy kam se podíváš a hlavně špatně parkující lidi. To dříve tedy nebývalo.

Ale taková ta první konsolidace a hlavně idea smíření se s vánočním obdobím mohla zahrnovat v první řadě lepší čas věnovaný nějakým dárkům a jejich zabalování, což byla nesmírně kreativní a zábavná činnost, která zatím musí zůstat pochopitelně tajemstvím až do dnů rozbalení. Tím tak nějak asi vnitřně vypukla kulatější a efektivnější vize pro celé období, protože se najednou otevřel prostor pro nové, celkově opomíjené možnosti.

Zajímavé bylo totiž třeba na chvíli zauvažovat nad celkovým trendem moderních distribucí zbavit se definitivně zátěže i386 architekturou, ať už je v tuhle chvíli řeč o Catalině, nebo Fedoře 31. Kupodivu proces vyčištění serverového Debianu od i386 balíků a odpojení odpovídajících repozitářů nebyl zas až tak pracný, stačilo jen překonfigurovat dvě drobnosti a jede se dál, i když teda podpora pro spouštění starých binárek zůstala. Nejlepší na tom celém procesu totiž bylo zjištění, že se celková odezva systému dramaticky zlepšila, takže někde asi muselo něco viset, jinak pro to zřejmě není jiného vysvětlení. Myšlenky přechodu na Catalinu jsou zatím stále tak trochu v nedohlednu, ale uvidí se, jak co ještě bude.

Druhou s pořádaných úvah byl pokus o první vážně míněný bezpečnostní audit v budníku. Dopadl naprosto katastrofálně, takže dle očekávání, k čemuž nelze říct větších podrobností, než že tohle lidé platí ze svých daní — neschopné vedení města, které nedovede v rámci svých odborů brát práci vážně. Kdy takové období skončí? Skončí vůbec někdy? Svět je bohužel najednou plný ocasníků, co si ani nedovedou přiznat, že něčemu nerozumí, jen mají všechno na háku a když se něco náhodou stane, nejsou za to zodpovědní. Pozitivní stránkou věci bylo zjištění, že na Radeonu 450 Pro se dají NTLM hashe louskat vysoko nad 2 GH/s, což původně dlouhá léta zkrátilo na jednotky hodin a vzneslo opět do vzduchu hořkou otázku psychologie volby hesel.

Asi poslední významnou drobností je konečně trochu času ve společnosti Javy na psaní definitivního nástroje pro automatizovanou synchronizaci/replikaci/údržbu komplexu dvou systémů, konkrétně databázového backendu a LDAP ve formě Active Directory. Původně jednoduchá myšlenka se poněkud zkomplikovala při návrhu způsobu zajištění integrity a především atomicity jednotlivých transakcí, ale zaplaťpandu všechny hlavní implementační detaily získání a řízení přístupu k backendům se ukázaly jako dost pohůdkovské a všechno to výborně funguje pod libovolnou implementací JRE 8 kdekoliv, takže si můžeme do budoucna hodit redundantní agenty mimo hlavní produkční linuxový server prakticky kamkoliv, a to včetně zašitého OpenBSD a případně RPi a zkrátka všeho, kam se bubáci z města nebudou moci nijak dostat a celé to znovu narušit.

Vánoce se mimo jiné dají poznat i podle toho, že víno není ve skleničce, ale v hrníčku. Takže se to snažíme hodně relaxačně prožívat a ctít adventní tradice a koukat občas na Harriáše a mazlit naše milované kočíky, co to jen jde. Koukání se po venku je poněkud veselejší, když odpadne nekonečný shod a snaha všechno stíhat. Kupříkladu jako na fotkách, když se nepovedl pokus o zachycení vánočního trolejbusu, který se snaží jezdit a rozdávat radost a sníh do všech koutů, ale ve skutečnosti to uvnitř nevypadá zas tak okázale a akorát je přes ty hvězdy vidět ven, třeba na probíhající rekonstrukci a celkovou absenci oken, a to je dost strašidelné.

No a tuhle včera jsme se konečně vypravili na trhy, to je možná tak trochu mainstreamová povinnost, podívat se na strom, nechat se oslnit vláčkem a koupit si předraženou horkou medovinu v plastovém kelímku, ale nutno dodat, že to bylo docela hezké a černá vlajka na radnici tomu už jen dodávala punc, tedy ne punč, klidového období. Byla taky docela zima a z nebe se snášely takové ty malé ledové hvězdičky. Primárně šlo o to, že jsme chtěli původně na burgr, který nám z nějakého důvodu zrušili, takže bylo nutné vzít za vděk jinými možnostmi a pokusit se situaci nějak napravit. Asi jako bude ještě třeba pokusit se nějak napravit situaci s divokým ISP, který se chystá taky všechno ukončit — ledaže by se našlo něco, co takový nápad zvrátí. A pokud se najde, bude to asi skutečné adventní dobrodružství a zázrak, takový ten pro klasické, kulatější a efektivnější Vánoce.