Eida.cz - Vzhůru do minulosti

Zatímco se celý svět 2018 zmítá tak trochu v chaosu všech bezpečnostních tragédií a lidé brečí nad svými bezdrátovými procesory od Intelu a operačními systémy od Microsoftu, kdesi v hlavách našich vzdušných budek znovu planou vzpomínky na překrásné chvíle dávno přešlých let, na slunce nad hlavou, vítr ve vlasech, kvalitní potraviny a pocit absolutní nepolapitelnosti. A ať už to dopadne sebehůř, tu vzpomínku nám žádná EU nevezme.

Kromě určitého šaškování kolem úchylných VHSek, které vlastně tak trochu dalo vznikout celé té touze po devadesátkách, se taky konečně znovu dokořán otevřely dveře na velitelství a stačil dost možná jediný pohled nejvyšších, aby zas ožilo celé dobrodružství 2012 a dále, které, i když zřejmě jednoho dne bude muset skončit a všechno nahradí cizáci, jejichž svět zas bude o něčem jiném. Ale v rámci toho dobrodružství probíhal každodenní boj a objevování nových iOS, beta programy, hraní si s tlačítky, letní noci strávené v Xcode a snaha provozovat jen ty nejlepší aplikace, dokud iPhone naprsoto neshoří.

Esence nikdynepřivykačnictví.

Jednou důležitou komponentou, která celou tu dobu definovala, byly cestovní záznamy pořizované na iPhone 4S přes aplikaci třetí strany — Motion Pictures. To už dávno neexistuje, ale abychom byli v kontextu, tehdejší iOS nebyly zdaleka tak vymakané, aby samy od sebe poskytovaly možnost natáčet timelapse, o dost méně už natáčet timelaspe s dostatečnou granularitou nastavení. Tehdejší objev Motion Pictures, nebo MotionPic, či jak se to pak přejmenovalo, byl dost převratný a umožnil splnit si ty nejdivočejší sny, totiž ukládat velmi kompaktní cestovní videa, která by prošla automatickým zpracováním jako nic a odeslala se na Youtube. Trvalo velmi dlouho najít optimální nastavení tak, aby byly zachovány detaily, ale zároveň byla vidět určitá dynamika a prožitek. A nejlepší výsledky se dostavily až s příchodem iOS 6.

Jak je asi známo, nové verze iOS pak vycházely každou chvíli a všechno postupně konvergovalo k tomu, co máme k dispozici dnes. Jenže za jakou cenu? Přiznám se, že nesleduji tu bateriovou aféru v Apple, ale ve skutečnosti je důvod, proč je nakonec zřejmě zajímavá a pozitivní. Dalo se předpokládat, že starší železo s každým upgradem bude postupně ztrácet svůj plný potenciál a věci už nebudou, jaké byly, ač by mohly být jako ještě nikdy (což byla zřejmě vize iOS 7 a výše). Každý upgrade byl vlastně vitální pro správnou funkčnost všeho ostatního, ale ve finále také nevratný, neboť obnovení firmware na zařízení prochází ještě vzdálených schválením, což nebylo pro starší systémy ovšem možné. Pak co tedy se starou 4S, která už měla to nejlepší za sebou, ale nemohla plnit už ani radost ze záznamů?

Pak se jednoho večera zčistajasna ozval divoký Davídek se zprávou, že je možné obnovit staré zařízení na iOS 6. Juch? Juch! Jenže to mělo asi tak několik háčků. Dlouho ležící 4S po probuzení z letadla začala brečet, že není aktivovaná a že potřebuje k provozu SIMku. Na tom by asi nebylo nic tak zvláštního, kdyby se to dalo nějak rozumně zařídit. Ale přesto, jako první šla do DFU v iTunes, což se nedařilo, jelikož na ní nefunguje Home tlačítko, ale nakonec si dala říct. Obnova firmware ze starého obrazu iOS 6.1.3 proběhla dobře a telefon nastartoval. Stále ovšem chyběla SIM a tento krok nebylo možné přeskočit. No co už, to tady už párkrát bylo, SIM-karty-párty, kdy se kartě přistřihnou křídla.

Všechno naběhlo i po letech v pořádku a zbývala jediná věc, dostat zpátky aplikaci, která už neexistuje. A tady se vyplatila prozíravost, zálohovat si externě několik aplikací, které měly ptenciál dobýt svět, jenže jim Apple stál v cestě. Každý .ipa soubor je ale podepsaný pro použití s konkrétním AppleID, tedy musí na něm být přihlášený jak iOS, tak iTunes, přes který je iOS spravován. Pak se to tam už jen dropne a appka jede. Och, jak snadné, vzhůru do minulosti jedním kliknutím.

V tuhle chvíli tedy exituje nejen naděje, ale i prostředek, jak dostáhnout nostalgického snění na vavřínech bez nutnosti obětovat každodenní život pouhým rozmarům. 2018, řeklo by se. A přesto, srdce bije jako splašené, jako kdyby bylo znovu 2012, jako kdyby kouřila Hannah McKay. Poslední rok, formálně vzato, snad bude mít příchuť toho prvního — a to jen díky nostalgii ze starého iOS a uschovaným aplikacím z doby zázraků.