Jeden rok. Doslova ukradené narozeniny. Měla to být proti očekávání větší sláva. Svíčky, konfety, výstava azalek v zahradě. Po další podivně probdělé noci se připravená sváteční káva na věčnost opět doslova vypařila ve větru a odpoledne naplnila jen marnost matlání se s pitomými oknami posledního bezúčelného a bezbožného bazmeku.
Loni touhle dobou, prakticky hned prvních pár dnů po probuzení, jsem začal nejspíš s CoC. Pamatuju si to, jako kdyby to bylo dneska. Málo gemů, čekání v intervalech na drobné a všude kamení, houby a pár stromků. Během toho jednoho magického roku se povedlo překoan většinu překážet, přejít mezi defensivní a farmářskou taktikou, dosáhnout odemčení všech jednotek a mít ego a TH na maximu.
-
Skromné začátky -
Budování říše -
Prožitý Halloween
-
První dračí letka -
Vánoce -
A top stav
Stihli jsme během nejisté doby vybudovat i vlastní klan, aby nebylo nutné se krčit v koutě mezi portugalskými čumáčky, co ani nevěděli, co čumáček jako slovo může znamenat. Bylo to zhruba někdy po tom, co bylo CoC naportováno na Android, takže bez otálení se mohla příprav účastnit i Sisi a po čase přibyl náš pizzový Chobot. A shodou náhod se k nám právě teď přidá naše divoká a milá Alička, která všechno určitě znovu oživí a probere ze stoletého spánku. Poskakovala a měla radost a chtěla, abych byl nejvyšší velitel. Dobrá zpráva je, že už jsem - ředidlokapitelovelitán našeho klanu. Stejně dostane za odměnu pár čarodějníků a třeba i nějaké terezky. Až je bude umět vstřebat.
Celkově to byl trochu děsivý, trochu jasně rozvržený rok - začal se jasně vykreslovat až po dokončeném probuzení ve velkém roce, po skončení všech kolísání a nabrání směru ke konečné synchronizaci. Ale nic zvláštního se kvůli tomu dneska bohužel nestalo, žádné lyciánství, žádná magie. Jen odpoledne strávené v obklopení samé dokonalosti platónských těles a taky nad nepochopením, proč ESF dotovaná výuka, která by měla být krom hmotných digitálních projekcí zaměřená především na chápání geometrie jako celku, nevede své vyučující k tomu, aby motivovali studenty právě základy platónských těles a k zamyšlení se nad paralelami hmotného a nehmotného světa - vždyť mít přece Ph.D., být Διδάκτωρ Φιλοσοφίας, přece v první řadě znamená probouzet ve svých posluchačích vlastní myšlení a všeobecnou hmotnou i nehmotnou zvídavost, ne naopak. Těm dnešním ale bohužel často přebývá jen jejich vlastní namyšlenost…