Eida.cz - Pravý eurotýden

Nic se neukázalo. Nic nemělo sílu narušit velmi spořádané flow na vlně klidu a temné energie. Alespoň pro minulý eurovíkend, nezdá se… Všechny čarodějnice jsou zkrátka na EU krátké, opět se, a to i přes zdánlivý neúspěch, potvrdila její moc. Alespoň na okamžik se v duši usadilo naplnění.

Touha často jen tak ve vzduchu nevydrží. Znát příběh je obyčejně podmíněno možností nebo i přímo nutností poučit se a pokud i tato nutnost přejde ve zlomovém bodě v touhu, velmi špatně se jí pak odolává. Asi i to byl páteční nebo jaký případ, kdo ví. Odpoledne bylo slunečné a inteligentní budova kouzlila s nastavením žaluzií a klimatizací až do aleluja. Několik strojů nešlo, ale jako kdyby na tom nezáleželo, vždyť jen pár lidí si ten den přišlo zabojovat o lepší budoucnost. A zatímco se ostatní připravovali na volby, kdesi u nás narostly pingy nad neúnosné meze a jedna budovat se dokonce kompletně odpálila. Nemluvě o nutnosti teď a hned okamžitě zasahovat kvůli zpackanému videu. Kolegové byli milí, optimističtí - nechápali, proč ťukám do PuTTy zdánlivé nesmysly a o opravdu podstatné věci se zajímám až na poslední chvíli. To když není a není odpočinek.

Noci strávené matláním naprosto zbytečných kvant ukázkových dat pro úplně totální kolos, který stejně nikdo nikdy nevyužije, nakonec ale předvedly, že měly nějaký vzdělávací potenciál. Sice nemám ve zvyku hádat se s MSSQL, ale jedna výjimka se snesla a už všechno letělo podle plánu. K velkému překvapení všechno dopadlo víc než dobře a ta pitomá databázová anabáze se mohla jednou provždy uzavřít. A zřejmě v tu chvíli svitla naděje na ukázání, ve vidině chvíle klidu, alespoň do příštího týdne. Pochopitelně to nevyšlo a úplně zbytečně a neopodstatněně naštvalo, ale tak přišel zas nějaký čas k dobru pro změnu taktiky, reorganizaci, koukání do magie, podmíněné výlety, dávání věcí do pařátku a dočítání modifikovaných Rorschachových skvrn, po kterých lezli brouci; chtěli je sníst. 

Líbil se mi moc náš eurovíkend. Byla to konečně možnost si zvolit vyšší ranky, udělat si z Evropy doslova rozkvetlou louku. Spoustu lidí se na to vykašlalo, což se projevilo zejména na mrtvolné, unavené a zamračené komisi. Komisníci rozpustile používali naše milé budovy bez jediné špetky citu nebo nadšení, bez snahy motivovat voliče k vyšší účasti. Jak moc byli potrestáni, když nad nimi děti venku ohrnovaly nos a zdravily mě a ne je?

Po poslední páteční kontrole to vypadalo dobře, všechny stroje s mocným DD-WRT byly na svém místě a zářily ve stovkách miliwattů a blikaly radostí sobě vlastní, telefon se ve víru paprsků radoval a roamoval jak o život. Pohled na svět poněkud změnilo pondělí, kdy se mělo rozšíření realizovat v ostrém provozu, stát se definitivním. Celkem nevinně to začalo prachobyčejnou nabídkou zapojit cizácký iPhone. Nebylo na tom zvláštního zhola nic, až na to, že se spolu s dalšími, již zavedenými stroji, nechytil.

Integrální součástí nešeho setupu, který umožňuje používat základní RADIUS spolu s WPA2/AES, je wrt-radauth. Jak už jsem o něm kolikrát mluvil, je to velmi jednoduchá utilitka, která nacpe serverem ověřenou nebo neověřenou MAC adresu Broadcom čipu přímo do čakry. Už v první řadě byla pain-in-the-ass snaha sehnat funkční flash pro WNR3500Lv2, protože všechny hotvé věci byly jen pro v1 a v2 není nikde oficiálně podporvaná. Přestože se povedlo ji najít a už už to vypadalo, že je vyhráno, přišla při bližším pohledu do ps a následně i filesystému studená sprcha v podobě zcela chybějícího autentikátoru. Wtf. V panice se nedalo téměř nic udělat. Dočasně to obnášelo na kritické body manuálně zapsat tabulku už ověřených klientů a doufat, že se nic nebude dít. A budoucí vyhlídku na ruční překompilování vlastního firmwaru…

Což o to, najít zdrojové kódy se i přes 503 a jiné výpadky najít povedlo, dokonce ani sehnat správné toolchainy pro MIPS a upravit je nebyla taková potíž. Bohužel a ke vší smůle se cosi pokazilo při sestavování výsledných binárek a přístroj nějak neunesl LZMA-komprimovaný header a… bricknul se. No co už, po 30-30-30 se na okamžik zahlásí, což vnáší naději na jeho opětovné přeflashování, tedy jen co se mi do ruky dostane sériový převodník, co bude umět bezpečně pracovat na 3.3V CMOS logice. Těžko říct, jestli pak projde druhý pokus o kompilaci s opravdu původními a zapatchovanými zdrojovými kódy s jedinou drobou úpravou - jejich sestavení se sice povedlo na první pokus, ale nedává ani tak žádnou naději, že se podaří samotné flashnutí. Čas ukáže - buď po debricknutí prvního přístroje, nebo, což je svůdné, při pokusu odnést si ještě jeden dosud nekritický bod a aplikovat to na blind na něm. Tak jako tak je to velice nepříjemné a děsivé.

Na konci týdne by mělo dojít k uzavření další přednášecí kapitoly, co se minulou nemocnou sobotu úplně nepovedla, a dost možná taky k odkrytí - pokud si teda čarodějnice bude konečně dostatečně věřit. Ke vší smůle ale zřejmě ve své emoční nevyzrálosti nepochopila, že utíkat ku kamsi posledního května nemá žádnou hlavu nebo patu a jakákoliv očekávání budou přehnaná. A tak zas odejde jaro i léto a celý rok…