Loni touhle dobou byl v tom druhém nebo kolikátém období zdánlivě nejlepší týden. Jak se to teda vezme. Letos je potřeba se hodně držet toho, že se jedná o opravdu velký rok, v němž se všechno velmi zřetelně začíná lámat a je potřeba z toho vytěžit maximum za každou cenu. Proto asi nemá až tolik smysl se zabývat včerejším (byť vydařeným) kavárničením. Přesto si je to s loňským lednem až nápadně podobné, minimálně co do množství kafe a silvestrovského upírování v každé noci.
Zrovna dnešní noc je… logická. Konečně se našel okamžik na trochu toho deklarativního přístupu k záležitostem všedních dnů, přestože se k tomu původně nejdřív vůbec neschylovalo. Doba tam venku naopak velela všechen drahocenný čas využít k vyššímu dobru a odjet získávat nepatternovou energii někam do dáli. Konečné rozhodnutí ale nebylo vůbec špatné, ba přímo přínosné. Žasnutí nad reverzibilitou Prologu skoro nemělo mezí, a to zvláště v případech, kde se nějakému seznamu naschvál utrhla hlava a zbytek pak ocasil jako splašený, nebo když se povedlo šikovným zaříznutím určit determinovaný predikát. Při zkoumání různých nuancí mezi implementacemi Prologu poněkud zamrzelo, že GNU Prolog poskytovaný MacPorts neumí sám od sebe správně výsledný kód zkompilovat. Je to tím, že kompilátor má jako fixní target i686 a je zmatený, když nemůže využít žádné starší knihovny, díky kterým je naživu - většina portů skutečně používá svoje macportí GCC 4.2, protože pořád trpí nějakou GPL rakovinou, kterou clang v nativním prostředí dávno úspěšně oléčil.
Nedávné hýření s Excelem nebyl úplně zásah mimo a třeba připravím další, naplánované to rozhodně je, jen ještě výjimečně chybí šance. Mezitím došlo k několika nesrovnalostem spíš v Numbers, protože nová a ryze iCloudová verze iWork se zjednodušila natolik, že je skoro nemožné něco najít na první pokus. K tomu navíc příšerně až epicky zklamalo, že Numbers nejdou v iOS hodit do landscape režimu a jakýkoliv špatný dotyk způsobí změnu dokumentu a rázem je všechno v pekle. Přesto se povedlo pokračovat v minulých grafech, zmatlat je i pro iOS a zhruba si odvodit, jakým směrem se všechno zlepšuje či zhoršuje, aby se o tom dalo referovat na brzké kontrole.
Protože je to skutečně velký rok, už se lehce naplňuje zlověstné rčení, že každá potvora ale nakonec jednou zmizí a Stázina se dostane Kubovi za ženu. Zhruba, plus mínus s tou druhou částí věty. S potvorami je to o dost snazší, že praskají ve švech a boří se - už jen jediná z celého původního pluku má nějakou soběstačnou sílu… a vlastně kdovíjestlivůbec. Najít tehdy produktivní společnou řeč, asi bychom se vyhnuli tomuhle konci v plamenech - ale z něj se aspoň zas něco obnoví.