Zpívají o nich každou chvíli. Ozývá se to po odpoledních za dveřmi za doprovodu zrychlujících se tónů flétny. Někdo má něco za lubem. A přitom by to na chodbě chtělo jen o trochu víc respektu...
- Konečně jsou v závěru všechny lednové nástrahy a strasti (snad!) a konečně může nastat další čas na vánoční odpočinek (se slíbenými poníky). Minulá rána byla vážně příšerná, spánku málo, potíží nad hlavu a zima kam se podíváš. Naposledy už v tomhle životě - nikdy víc!
- Za těch pár strastiplných cest se dá po ránech pochytit spoustu lidových libových mouder. Mami, když jsi ještě nedostala neštovice do vlasů, tak je musíš dostat? Zrovna dneska ovšem na celé čáře rulovala debata dvou postižených dětí o facebooku. Teda nejdřív jsem si myslel, že jsou postižené, ale ukázalo se, že zřejmě ne. Takoví dva chlapci, plní radosti z toho, že se nemusí mačkat v prostředních chumlech, neskutečně bavili celé osazenstvo vozu. Jaktože nejseš tak často na facebooku? Jsem si tě chtěl přidat do přátel. A první vlna smíchu byla odstartována. Dál se rozpovídali - či spíše ten pomalejší vedl jakýsi hluboký monolog - o facebookových heslech. Já ti řeknu moje heslo na fejsbůk! Křeček! Ale stejně se mi tam nemůžeš přihlásit, protože neznáš můj mail. Jo a píše se to bez háčků, čárek a teček. To kdybyste nevěděli. Krecek. Jak správně poznamenal mladík se slečnou zakletou ve dveřích - k čemu to, když bývá mail často uvedený v profilu. Btw ta slečna sama taky prudce sršela inteligencí při dotazu, zda se i ty druhé dveře vůbec někdy používají.
- Prožili jsme za ty měsíce spoustu zakouřených dní v čajovně. Čaje, mošty, dýmky, pizza, barevné papíry. Sice to mělo být od začátku nad slunce jasné, ale i tak se mi vůbec nechtělo uvěřit, že se na origami dají celkem snadno balit servírky. Pokud se všem tak dá říct. No co už, servírka je taky jenom holka.
- Včera byli v budníku zaplaťpandu divocí technici. Konečně. Už nešlo naše milé prvostupňové kňourání poslouchat. Přišlo se na to, že po nějakých čtyřech letech v topologii hvězda-neasi odešel centrální switch na třetí budově. Tam paradoxně nejsou žádné skutečné stroje, jen rozvody dál do zahrady. Jako bonus taky dali konečně do pařátku gateway, protože po minulém zběsilém zákroku s instalací optiky nějak opomenuli v NATu znovunastavit dírky pro VPN.
- Další poslední budníkovou novinkou bylo zděšení se nad výchozím stavem Windows 7. Není (mi) jasné, proč to umožňuje všem bez ochechulí zápis do koneřene OS. Pokus vypořádat se s tímto nehezkým chováním pomocí skupiny s vysokými restriktivními opatřeními pravděpodobně uspěl - alespoň zatím si nikdo nestěžoval.
- V hale je druhá tajná a černá wifi. Mají ji tam nezbední baskeťáci během turnajů ve famfrpálu a zdá se mi, že bude potřeba se jí podívat na zoubek, zda náhodou neposkytuje raráškům přístup do síťové infrastruktury správy. Celý zásah bude snad rychlý a bezbolestný, rychleji než řeknete BackTrack.
- A do toho berani se zlatýma rohama a pak jeden bez zlatých rohů - pobíhá nahoře. Vůbec je to divné, kolik se jich najednou kolem vylouplo, až z toho jde mráz po zádech.
- Kája má pořád zálusk na moji nejdokonalejší a nejúžasnější šálu a chce mi ji znovu sníst. A já nemám stále čas si s ní psát.
- Mám resty! Článkové resty! Potkaní resty! Resty tresty! FUS RO DAH resty! A není kdy to splnit, tak raději myslím na motocykly...