Asi nikdy mi při procházce corcomarskými zahradami nabylo tak smutno jako dneska. Všechno se změnilo k nepoznání, nastal chaos. Z poklidného předměstí prosluněných devadesátek vyrostly mohutné hradby a zámky a cimbuří a věže a v lískovišti vyrašil dívky divočákovi úplně nový tankodrom. Já vím, ono to celé jednoho dne zase zaroste. Snad.
-
Zelené špičky I -
Zelené špičky II -
Zelené špičky III
-
Střechy do magie -
Slunění -
Úsvit výkvětu
-
Čača klacíky, část I. -
Čača klacíky, část II. -
Čača klacíky, část III.
-
Nákusy květů -
Nákusy listů -
Čiperník
-
Žlutodvorník -
Paprsník -
Včeleník
Dny jsou jako protkané splašenými sny. Bez emocí, ale i bez ochechulí. Chodím co ráno pěšky už celý rok, bez ohledu na zimu, nebo jestli je vůbec hezky. Dobře mi dělá ta změna času, je víc možností se nadechnout a všimnout si, že ty zázraky na každém kroku ještě jsou, i když třeba není čas na croissant, nebo když kolem dokola někdo trpí novotami. Možná je to jenom peklo tvořené tisíci barvami a jednoho dne se z něj zase probudím a opět půjde na všechny ty vjemy dosáhnout.
-
Nebíčko -
Kočíčko a první bouřka -
Sedmikrásníčko cestou pro croissant
-
Raníčko -
Kveteníčko v Andromedě -
Bouřlivíčko
-
Stromíčko -
Ohniváčko -
Nostalgičníčko
Pro kočíka je to úplně první jaro. Kdo ví, jak ho vnímá. Co by chtěl lovit. Kdo ví, jak ho kdo vůbec vnímá, když třeba nemůže koukat ven, protože mu hradby brání v rozhledu. Dny jsou plné těžkých otázek bez odpovědí a bez chvilek na nádech odpovědi hledat, ale jak píše horoskop, je potřeba vytrvat – třeba až do hořkého konce – protože to jde skvěle a odměna je doslova za oknem. Těším se na jaro. A na nové perspektivy. No nové kafíky přímo pod magií.