Všední dny. Nevšední dny. Dny nemoci. Dny zdraví. Dny podzimu. Dny samoty. Venku je krásno, je to pořád dokola — slunce, paprsky, žluté listy, výlety, focení, nekonečné pípání zvířátek, krása klidu a první mrazivá rána, co nechávají na sklech svá překvapení. Pavouci a jejich úkryty. Hřejivá kočičí předení a teplo, co se projeví hluboko v srdcích. Mňoukání. Má to celé jen jednu zdrcující vadu — už dávno není konec devadesátých let.
S drobnou hudební výjimkou matné vzpomínky na to, jak to vypadalo před dvaceti lety a jak si vítr pohrával s korunami stromů a prachovým sněhem, se nabízí srovnání s dobou o něco bližší, jen nějakých deset a kus roku nazpátek. Tehdy se už začínaly výrazněji projevovat nevýhody plynoucí ze všudypřítomného vývinu hnaného nepoučitelnou nepřipraveností a popíráním rozumu a jasné vůle, jejímž cílem by měla být především harmonie; tedy nastavení vývinu do souladu se vším ostatním. A teď, teď jsme kvůli tomu na prahu velkého konfliktu.
Jedním z nešťastných příkladů zahození vážně inteligentního vývinu je velmi nízká a v současnosti až skoro žádná adaptace RSS v běžném životě. Tahle úžasná technologie je tu s námi už hodně dlouho, ale jak asi všechno se vším souvisí, nenašla si místo u obyčejných lidí v každodenním životě pro agregaci fakt skvělých věcí do jejich osobní chýšky, ale to je zkrátka dlouhodobá a všeprotínající záležitost, kterou to tak nějak dneska asi začíná. Už nějakou tu desítku let používám docela běžně NetNewsWire ve třetí verzi, přičemž relativně nedávno byla uvolněna verze pátá, dokonce zdarma, a taky se otevřela zajímavá diskuse o její budoucnosti a všem, co s tím souvisí. Pětka má proti trojce pár nevýhod, jako třeba že vypadá úplně jinak, nepoužívá Tyger vzhled a nevytváří jednoduše strukturované HTML archivy, ale všechny zdroje si sosá do interní SQLite3 databáze. Samo o sobě by to nebylo asi tak hrozné, ale zásadní potíž je v tom, že si vyžaduje pro svou operaci systém 10.14, který jaksi 2010kový MacBook úplně nedává. Takže na něm, dnes už asi stařičkém a nepůvodním, stále běží onen trojec. No a stalo se zhruba v červnu… že některé z dosud aktivních feedů se staly neaktivními, bohužel i tadyc můj vlastní, což byla rána do zad. Naprosto netuším, jaké a jak staré komponenty v NSurl-něco to využívá, ale zdá se, že už nedovede navázat korektní TLS spojení na nové standardy, takže aktualizace systémových webkitů a Safariášů na to nemá vliv. Takže jak dál? Nejen, že zase došly browsery, ale život teď bude muset jít kvůli chybnému vývinu bez čtečky? Tak to asi neasi.
Přitom to už vypadá, že by možná karamelový Davídek mohl udělat něco s tím, že vlastně není co číst. Dělá blog, dělá blog, blógy blógy, dělá blog! Teda možná, má zatím plán, který nám to asi pěkně spočítá, ale má před sebou hned první megasložitý úkol — obhájit Catalinu. Dneska to už není tak jednoduché, jako když tu několik let byla 10.4 a pak už se to začalo jen kazit nesmyslně marketingově zrychlenými aktualizacemi majoritních verzí tak, aby byly pokudmožno co nejméně zpětně kompatibilní. Je sice pravda, že Catalina stejně jako předchozí verze dostala certifikaci UNIX03 a drží se jí, bohužel některé změny jsou až příliš rázné. Tady těžko říct, koho bychom mohli obviňovat jako prvního, ale zkrátka a dobře osobní problémy všech opensource komunit jsou ventilovány na korporacích, takže dnes bohužel zaniká dosavadní synergie, která se tu snažila ukázat, že stroje jsou skvělé a lidi by je měli používat. Příkladem za všechny, tedy takovým, který se veřejně ukazuje, je změna výchozího shellu na zsh. Jako obecně proč ne, ale tady vycházíme z toho, že dlouhou (a opravdu dlouhou) dobu byl výchozím shellem bash v nějaké verzi 3.2, který ještě tak nějak šel v rámci GPL2 distribuovat jako součást celého BSD userlandu, bohužel od té doby přešli komunisti z FSF na GPL3, která tohle úplně nepodporuje a ve všem je pak smůla. Jasně, tohle se dá snadno napravit manuálním naportováním bashe 5, kterýžto se v rámci macports umístí někam do /opt/local/bin/bash a je zas na chvíli vymalováno, tedy pokud nepřijde nějaká další rapidní změna. Rapidními změnami jsou postupné izolace celého základního systému nejprve ve formě SIP a teď dokonce díky novým flexibilním možnostem APFS vytvořením readonly svazku určeného pouze pro systém. Tím se efektivně zamezuje možnosti snadno systém upravovat a hrát si s ním jako za starých časů a když se k tomu přidá ještě zahození 32bitové podpory pro i686, tak to nevypadá vůbec dobře. Přiznejme si, že chyba nutně vznikla už v návrhu a v rámci intelácké migrace se nepřecházelo z PPC rovnou na x86_64, ale byl tam ten hloupý mezikrok s i688, na který teď všichni doplatí. Jedná se o spoustu drobností, jako o licenční helpery nebo instalátory fakt velkých aplikací od Adobe nebo Steibergu, a to samo o sobě moc popularity nepřináší. V druhé řadě pak na to doplatí všichni, co nemají k dispozici možnost si manuálně pro x86_64 přeložit z otevřených kódů všechno, co potřebují. Především problematicky se budou jevit vrstvy jako DOSbox nebo WINE. Jó, to bude síla. V neposlední řadě je taky důležité se podívat na změny v celkové použitelnosti. Už kdysi, když bezel notifikace přešly z průhledného na průsvitné zobrazení, byl oheň na střeše. A teď, teď chtějí vzít lidem overlay plochu Dashboardu, která přitom má zásadní význam v jednoduchosti a kupodivu dle diskusí hodně lidí používá kalendářový widget pro orientaci v začátcích a koncích týdne. A opravdu, v celém novém rozložení — tedy notifikačním centru — není souvislý pohled na miniatirní kalendář. Taky je na pováženou, zda na pracovní stanici musí nutně být informace o trávení času u různých aplikací nebo tříd aplikací, to by mělo být možné kompletně zakázat a zahodit, ale kdo ví. No. Teď se bude čekat, zda se neobjeví nějaké rozumné řešení a případně věci na nějakou dobu zůstanou, jak jsou — jako když tu sosala 10.9 do doby, dokud se to nenapíše. Je to jednoduchý. Ještě by bylo super se zmínit o instalaci samotné, kdy to Davídkovi (ale nejen jemu) upadlo na tom, že prostě neměl na booku dost místa. Instalace jde přes System Preferences namísto AppStore, kde si říká o nějakých 8 GB, ale vzhledem k dříve zmíněnému pokusu izolovat systém na readonly oddíl by bylo dobré mít před stažením k dispozici alespoň dvojnásobek. Obnova je v případě neúspěchu docela komplikovaná, protože neúspěšná instalace zmrší disky, takže se musí startovat z Internet Recovery, což je s některými ISP fakt hrozně pomalé, a následně obnovovat instalaci původního systému nebo ze zálohy z kapsy, a to taky není úplně rychlé.
Nesmyslná rozhodování jsou globálním fenomenem. Teď bylo hodně řečí okolo toho, že Instagram zrušil sledování aktivity přátel a obhajoval to tím, že lidi kvůli tomu chytali paranoiu, brečeli, rebelovali a když někdo neměl jejich liberální názor, div nezastřelili všechny okolo sebe. Skutečná pravda je v tom, že tohle chování a de facto vznik celých generací takových snowflakes, které nyní ničí celé světy, iniciovaly sociální sítě samy. Ale ve skutečnosti jen Facebook. Bez toho, aniž by o čemkoliv něco věděli, začali hrubým způsobem měnit funkci veřejného prostoru. Je to obrovská chyba, regulování prostoru na globální úrovni není jednoduše možné. A na to jednoho dne dojedou. V éře bez globálních sítí to fungovalo docela jasně — prostě přijdeš na cizí web za nějakým účelem a když se ti to nelíbí, tak si z toho nic neděláš. Asi jako noviny v ruce. S těmi sítěmi vzniká obecná mýlka v tom, že společné prostředí — ať už si to říká třeba zeď nebo jakkoliv jinak — je výchozím bodem veřejného prostoru, což ale není přece pravda. Legislativa by měla fungovat v tom smyslu, že je hlavně odpovědností Facebooku, pokud tam někdo vytvoří cosi podle někoho nevhodného. Jenže v tom je další zádrhel. Pokud támhle Franta zkusí recenzovat nové traktory a řekne, že jsou to šmejdy, tak traktorová firma, která si koupila na Facebooku reklamu, ho může nesmyslně stíhat za rasově motivovaný politický projev, což bude z nějakého důvodu zase vnímáno jako trest ve veřejném prostoru. Absolutní, absolutní chyba ve všem. Lidi by měli vzít zpátky rozum a koťátka do hrstí a vykašlat se na cizí zprostředkovatele, prostě si založit vlastní blog na vlastním písečku a prezentovat tam svoje názory a stát si za nimi. Jako za starých časů. A ignorovat násilně ohýbaný vývin. No a obecně vzato by se tvůrci Instagramu měli znovu stydět za svou velikonoční zradu, kdy se nechali Facebookem koupit.
Přitom by opravdu stačilo takhle málo, aby se něco jako veřejný prostor online ozdravil — ať si každý, nebo zkrátka co nejvíc lidí, založí vlastní platformu pod vlastní značkou nebo jménem a prezentuje si tam svoje originální názory. Ale není to, jak se zdá, tak snadné, totiž utéct tomuto negativnímu vývinu sítí. Podzim vývinu možná hravě uteče, ale obyčejní lidé asi jen tak ne — musí se víc zapojit, musíme je víc aktivovat, aby pochopili sílu a důležitost nezávislých médií a správnou činnost výpočetních a komunikačních systémů. Ne jako teď, kdy se mluví jen o podstatných věcech, ale aby se ani o nich mluvit nemuselo, vybírají si mainstreamy ještě víc mlživých událostí, prezentují pohřby, činnost opensource organizací podrývají ilegální politické neziskovky, globální organizace v tom jedou s nimi a degradují vše, na co přijdou.
No a tak pro odlehčení ve dnech nemoci a samoty konečně utíkám do trochu idyličtějšího světa Falloutu 4, ve kterém asi skončíme i ve skutečném světě, pokud se nám nepovede utéct všem ostatním na jinou planetku. Ale aby to vyznělo v trochu pozitivnějším duchu, podzim začíná být úžasný, králíková víla se brzy vrátí a dny sychrání strávíme s vynikajícími čaji, šálky kávy, kočičími packami a obecnou přítulností skvělého podzimu.