Eida.cz - Dýně & Co. farma na dýňky

Období dýní a kvalitního poslechu Helloweenů je sice už nějaký ten týden pryč a zábavné počasí vystřídaly první listopadové mrazy a mlhy, nicméně na dýně jako takové není ve skutečnosti nikdy pozdě. Nikdy, fakt. Dýňky jsou navíc základními výrobními prostředky pro osvětlování prostor, protože dobře vypadají a dají se na rozdíl od loučí s výhodou zabudovat do interiéru, a to včetně podlah. Jedinou nevýhodou je jejich zdlouhavé pěstování a ruční sklízení.

Je hrozně zvláštní, že ani dneska nikde na Youtube nebo webových tutoriálech na všechno možné není vidět, že by někdo navrhnul opravdu jednoduchou a zároveň účinnou plně automatickou farmu na dýně. Už je to hodně dlouhá doba, celkem vzato, kdy jsme v našem krásném taputukanském světě nově začínali na čerstvé 1.8 a postupně se snažili zvítězit nad nepřízní osudu a jinými negativními vlivy ve státní sféře. No a tenhle návrh, který vychází z poučení z neefektivní 1.7 a nese název Dýně & Co., tam vznikl v malé sklepní komůrce mé chýše jako dočasné řešení prvotní dýňové krize. V extrémním případě se to celé vejde do 7x7x2.

Dýně & Co.

Asi jako u všech různých nápadů jsou i zde dýně sklízeny pomocí pístů, o sběr entit se pak s určitou tolerancí chybných dropů starají násosky. Základní myšlenka není postavena na detekci změny sledovaného bloku (tj. na okamžiku objevení se plodu vedle rostlinky), ale na samotné vodivosti dýně nebo melounu, které teprve vzniknou. To dává možnost s využitím centrálního zdroje signálu pracovat najednou ve všech čtyřech směrech, bohužel vedení signálu bokem tak, aby elegantně dosáhl k pístu, zabere většinu místa. Rozkreslené do horizontálních průřezů to může vypadat zhruba následovně:

Ke schématům platí: s = sklo, n = násoska (násypka, hopper) + šipka značí její výstup, h = hlína, H = motykou okopaná hlína, V = zdroj vody pro zavlažování půdy (může být třeba zaplavený schod), x = libovolný pevný blok, P = píst (piston) + šipka označuje jeho směr, lísteček = sazenice dýně nebo melounu, oranžový kosočtverec = zde vyroste blok dýně nebo melounu, červené kolečko a čára = vedení pomocí ruditového prachu, šipka = opakovač (repeater) v daném směru a číslo u něj označuje nastavené zpoždění, RSB = ruditový blok jako zdroj energie, oranžová tečka = zdroj světla, iedálně svítící dýně. 

Na výstupu může být už přímo umístěna truhla, nebo se to celé dá rozvádět dalšími násoskami a podobnými transportními vymoženostmi někam dál. V ideálním případě je vhodné celou farmu někde izolovat a přivést pomocí definovaných spouštěčů zvláštní signály k jednotlivým pístům, čímž je v případě nutnosti možné zcela zastavit produkci. Farma funguje jak na dýně, tak na melouny. Vzhledem k tomu, že ji lze upravit i na minimum násosek a že nepoužívá žádné komparátory, je velmi snadná na brzkou realizaci v survivalu.

Náš taputukanský svět je v tento okamžik uzavřený kvůli rekonstrukci sítě v budníku a zdá se, že se v něm už nijak pokračovat nebude, ale naděje na nový za lepších podmínek (50 Mbit/s linka) zase vzrůstá s každým úterkem. S králíkovou vílou nicméně jedeme vlastní, Kocíkový svět, který je postavený už na aquatickém 1.13.2. Nemůžeme ho ale otevřít zase našim taputukánkům, protože experimentálně se ukázalo, že komunikace Spigot serveru s OptiFine klientem vyžaduje cca 500 kbit/s na hráče, což je díky neschopnosti a výmluvám ISP dlouhodobě těžce neudržitelné pro více než dva lidi. Tak třeba časem, jak se zdá, až skončí rekonstrukce, budeme moci kutat do noci zase skvělé světy obřích rozměrů bez jakéhokoliv omezení. A bude tam čas a prostor na dýně. Na hodně dýní.