Co by to bylo za obyčejné léto, kdyby zas nepřišla nějaká ta očekávaná vlna vyder a nezaplavila vše sluncem a spalujícím horkem a jinak by se nedělo nic moc dalšího. Je zbytečné odpoledne, právě došel všechen led a všichni volaní účastníci jsou zas monumentálně nedostupní. Takže vše vlastně jako v zimě, jen je alespoň světlo.
Kvůli sledu všech posledních náhod, které eskalovaly epickou havárií pole, je strašně komplikované udržet vůbec nějaký fokus na synchronizaci s předchozími lety. Většina všeho chybí, okolí se nenávistně kvůli zlotřilcům mění před očima, kompletní synchronizace stejně není nijak ani možná a žluté nebe se zatím i přes liliově bílé deště nekonalo. Nemluvě o celkové nekončící ohavnosti nových uživatelských rozhraní Weedu a jeho následovníků. A navíc se to podle proroctví stejně ještě zhorší. Zírat na to raději pod cizím nebem z dálky by nakonec mohlo přinést úlevu.
Včerejší dopoledne nedávalo vůbec smysl. Kromě možnosti se nepozorovaně vloudit do radostných zahrad a kuchyní bylo celkem potěšující pozorovat, jak lidi ve městě něčemu rozumí, nebo jak reagují na moje určité vizuální zadarství. V plánu bylo především v rámci pomalé replikace pole získat úplně novou certifikovanou kabeláž a především nový enterprise systémový disk, ale protože už tady kvůli zbabělosti není žádný pořádný obchod s takovou technikou, musí se jezdit přes celé město a využívat služeb potajmu. Prodavačka to bohužel moc nechápala a strašně asi dychtila po nějakém pamlsku, protože proč by jinak říkala, že nekouše a pak ještě chtěla kovové drobné na ruku. Její trik prodat rozšířenou záruku se moc nesetkal s pochopením ze strany bezpečnostních protokolů a principem anonymního nakupování, tak měla celkem smůlu, chuděra jedna. Ale třeba to bylo jen tím, že jí doma nikdo neřekl, že ji miluje. Nebo ona někomu. Cestou zpět se ale objevilo velké množství volných Lycčiných portálů, vyloženě čekajících na odstřelení, a chutná příležitost získat zpět pod kontrolu ty nově zničené. Pak ten pocit přerušil záchytný bod při zjištění, že vlastně od nějakého roku 2009 jsou všechny disky v advanced format a protože ještě enterprise, bude zřejmě oříšek v bitové replikaci z původního starého 512 zarovnání na 4Kn, nikoliv na 512e. Uvidí se.
Každopádně dobrá zpráva je, že Sisi aktuálně divoce maluje a je z ní rázem dokonce i Aquasissi, která metá barevné slony s ohromujícím účinkem a radostí. Další dobrou zprávou může být, že jsme po velmi dlouhé době s Aličkou zase zkoušeli trochu kutat, přestože to spočívalo spíše v kousavém poskakování sem a tam a čekáním na kočičku. Byla dobrá věc nechat kutací stroj běžet i přes léto a jen zrušit přístup dětem. Jakmile začne týden v budníku, všechno bude zase oficiální.
Poslední experimenty s poštou taky ukazují, že zřejmě není zas tak pracné mít všechno spravované lokálně bez odkázání na cizí hostingy a cloudy, jen s každým pozorovaným podivným chováním přijde lehčí paranoia a donutí ve firewallu udělat mnohdy zběsilé záznamy. Z posledního opatrného otevírání je teď rázem asi stovka velmi opatrných řádků a tak trochu to připomíná to dilema jednou ráno na jaře - chtěl jsem pro Davídka croissant, ale ta pitomá Nikola mi to zase překazila…