Zdravotní procházka z donucení, ve tmě a zimě, v duchu úplně jiné taktiky oproti minulým týdnům plným čaje, velmi, velmi netypického earl greye, se stala prvním skutečně adventním flow, přestože advent oficiálně začal už v neděli. Prvního, a to se taky málokterý rok stane. Dojem byl ale neskutečný, neboť to po dlouhých nudných letech vypadalo, že se konečně zase o něco lepší časy, čím dál víc bylo v oknech a zahradách vidět světelnou vánoční výzdobu. Sentimentálně chladný vzduch byl nabitý temnou silou a z nebe se začaly pomalu snášet ostré ledové jehličky.
To všechno pro jeden jediný cíl. Koncentrovat monumentálně rozválenou energii zase jako laserový paprsek a povznést všechno nad marnost snažení, konkrétně v podobě rozdělaného matlání v Javě. To by si přece ani nikdo nemohl z vlastní vůle vybrat - drobné ústupky musí ale sloužit vyššímu dobru… Pominu-li všudypřítomný odér ESF, asi nejhorší bylo se nějak vyrovnat se skutečně čistým MVC ve Swingu. Swing je sám o sobě tak low-tech, že se často uvádí, že se využívá tzv. modifikovaná M-(VC) architektura, což není pěkné ani trochu (a v Javě není pěkná drtivá většina věcí, zhruba tak všechny). Přišlo mi, že prožívat nějakou vnitřní logiku přímo ve View, byť by byla otázkou jediného řádku, je ohromná zvrácenost, která musí být co nejdříve a co nejefektivněji napravena skutečným Controllerem. Dobrou zprávou je, že je to skutečně možné, ovšem tou špatnou, že se toho dá dosáhnout teprve za cenu stvoření dalšího ohromného množství nových ryze abstraktních tříd, které to všechno nějak drží pohromadě - zajišťují prakticky vlastní MVC framework a posunují celé matlání do částečně použitelného stavu. Jenže Java opradovou budoucnost nejspíš nemá. Tím méně, když je vyučována jen tak letem květem, kde se klade důraz na základy jazyka samotného a ne už na pronikání do samotných tajů volby strategie návrhových vzorů, přestože ten Evropou sponzorovaný a skutečně pečlivě připravený výukový kurz může být skutečně dobrý. Jenomže jeho posluchači by ho právě nesměli jen proletět, bohužel tedy ke svému neštěstí ve výsledku generuje ohromné množství podřadných programátorů vytvářejících utter-crap konstrukce bez špetky citu. Tak to je.
Tam venku všechno znovu zapadalo do sebe. Možná za to skutečně mohly ty ledové jehličky, které připomínaly, že informace s cenou zlata a sobeckost jdou spolu leckdy ruku v ruce, ale najednou aspoň začalo dávat smysl, proč vlastně mnozí něco hrozně tají a na druhou stranu to pak všem napaští do očí. Jenže… nakonec nic není důležité, už totiž prakticky nezbyl nikdo se smyslem pro názorovou konzistenci a pro jasně plánovaný rozvoj a strategii. Co se dá dělat, ale nikdo by neměl podceňovat svoje možnosti. Trochu vyděsí vidět tohle všechno naživo, jak někdo nejen poskytuje disponibilní práva a kouří na potkání, ale dokonce rozdává i přístup ke všemu ostatnímu formujícímu cizí otisk, přestože si ke vší cti vlastně jde nějakou svojí původní cestou, jen lehce švihnutou přemírou vizí z přecitlivělosti a nejspíš i pocitu viny. Nebo i takové fatální selhání modrozubé Ladušky, kdysi na Nový rok nemocné a hledající své modré zuby, dneska už na odpis i těmi zdánlivě nejneodpisovatelnějšími. Asi by se nad nikým neměly lámat hole, ale to si mohou dovolit jen ti, co se zcela smířili s únavou z marnosti snažení, kráčející do pekla cestou vydlážděnou svými dobrými úmysly.
Odpoledne padlo pár stříbrných trofejí, další si budou muset zase počkat. Jaké přijdou následně, je zcela nejasné. Padlo u toho ale i kafe, možná lepší než trofeje samotné. Apropos, splnit limit 666 šálků kávy (v přepočtu na syrovou hmotu to dělá necelých 14 kg) za rok se povedlo splnit s odchylkou nějakých 17 dnů. Pokud by byla optimálně rozložená spotřeba v určitých měsících a obtížných situacích, dalo by se toho dosáhnout úplně přesně. Faktem ale zůstává, že jakékoliv množství kávy má magické účinky a zabraňuje nebezpečným situacím.
Venku už leží trochu sněhu a podle proroctví bude padat i přes cestovní pátek a sobotu, jaké to překvapení :). Nechť se všem následující týdny vydaří a přinesou Vánoce a spásu skrze probouzející se radost a světla adventní fantazie.