Eida.cz - Ignorovat a potrestat

Ignorovat a potrestat

Eida

Ráno zazvonil… telefon. E-mail. SMSka. Ještě před budíkem. Pochopitelně, že iOS má DND režim, ale ten je ve výchozím stavu jen na 22-07, takže to nezabere, když se dodělávají věci a nesmysly ještě po druhé hodině noční, tedy pro okamžik, kdy člověk nemůže být ani po sedmé ráno v lepším stavu než zombie. Nabídky novinek placených developerských programů a naříkání debianího serveru nebyly naštěstí tak intenzivní, bohužel zvonící hovory proměnily celé ráno ve skutečný horor.

Sice to vypadá hrozně, ale variabilita je na tom vlastně to nejlepší. Každý den se stane něco nového, nějaká nová výzva, nová možnost si den rozbalit. Různě komplikovaná, od těch triviálních po zapeklitě oříškové. Ta včerejší noční, opřená o dosti podivně fungující RSS, patřila jednoznačně mezi ty středně náročné. Ukázalo se, že se špatným způsobem rozhoduje polointeligentní mechanismus pro cachování, pokud se použije o něco složitější SQL dotaz napříč několika tabulkami. Po rozlousknutí záhady vznikla samozřejmě o to větší spokojenost, protože rázem bylo všechno čistší a pohodlnější. A dneska… Kupodivu všechno se točí jen kolem těch podpůrných subsystémů pro rozložení a snížení zátěže a zvyšování rychlosti, za poslední tři roky se opravdu nestalo, že by někde došlo v fatálnímu selhání na opravdu klíčové komponentě.

Všechno se povedlo, ale líbil se mi ten postup (podobně jako v případě $man su, $su, #halt). Nejdřív přijde telefon, kde si musím postěžovat, jak se všichni bojí napsat, a slíbím, že se na celou situaci podívám s klíčem v ruce. O osm minut později je všechno skutečně pod kontrolou a opravené, ale o dalších šest přijde mail s tím, že před několika dny ne všechno klapalo úplně podle plánu. Umím si to živě představit - jak se myšlenka šíří po budovách, od telefonu do kanceláře a zpátky, bohužel velmi pomalu, protože za sebou zřejmě táhne nákladní vlak. Než se ale stihnu vzpamatovat a začít odepisovat, jelikož mail bez předmětu pochopitelně zapadne do před-spamové přihrádky, rázem přiletí další - sluníčkový a usmívající se, kde je vše už ok a s pozdravem ňuňu E. W. No dobrá tedy. 

Ten včerejšek nebyl ale celý tak úplně náročný, protože se mi povedlo při tom všem ještě přečíst a poslechnout si (krásně s komentářem) My Immortal, asi nejlegendárnější věc ze všech. Celá nálada a logika připomínala radost ze sympatického zkouření, možná proto, že tam žádná logika nejspíš nebyla. Někdo si dal dokonce tu práci, že to celé shrnul do jakési wiki, kde jsou vyznačeny a vysvětleny všechny překlepy a slangy, ale co víc, dokonce frekvenční analýzy různých výrazů a souhrn všech citací všech postav, který tak nějak utváří celkový obrázek o naprosto geniální vypatlanosti díla.

You look fucking kawaii, bitch.

Audio bylo od nějakých dvou velmi veselých kanadských slečen na Youtube. Trochu se to celé zadrhlo na tom, že poslední asi čtyři kapitoly audia byly přehozené. Najednou přišlo zděšení ze dvou zcela zásadních událostí posledních… několika až několika desítek týdnů, kdo ví. V první řadě to byl update Safari, na Koze zatím 6.1, což mělo za následek odhlášení účtu pro Youtube. A tou další, o dost horší, potvrzení aktivace G+ pro tento účet. Kdo by řekl, že je to tak neskutečně komplikované. Převod do G+ totiž neproběhne jako převod, namísto toho stávající účet Youtube použije jako sekundární kanál a všechno se pak začne chovat divně. Upload byla možná jediná funkční záležitost, ovšem prohlížení Inboxu, seznamu oblíbených věcí a především olíznutí cizích výtvorů bylo zdánlivě nenávratně v plamenech věčného zatracení. Přepínání na původní účet se nechtělo chytit ani při opakovaných restartech browseru, pokaždé skončilo v nekonečné smyčce přesměrování. Naštěstí se ukázalo, že zrušit G+ je možné a všechno se tím vrátí do původního stavu. Navíc mě neúměrně rozčilovalo, jak si to všechno dovoluje dělat návrhy a rozhodnutí a dynamické javascriptované prvky a pluginy, navíc je taky Google vyloženě proti opensource a chce všude jen linkovat data.

Užitečnost - tak nějak plynoucí z drakonické povahy Googlu - je použití Analytics pro vlastní účely, tedy přispívání celkovému zlu svou troškou do mlýna. Ale důležité, bez něj by bylo těžko odhaleno to podivné chování mailů - bez vědomí, že se skutečně něco před pár dny dělo. K Analytics, které pomáhají zrychlit obsah a informovat o používání webu, přibyla ještě další neocenitelná šmírovací novinka, a to plně fungující propagační stránka na Facebooku umožňující sledovat cílové skupiny a časové rozestupy. Analytics a toto jsou, imho, skutečné nástroje bohů, protože při velmi šikovném použití se s tím dá dělat marketingová kampaň, co nemá obdoby. Už teď, po velmi krátké době, se ukázalo, že s odpovídajícím vzorkem odběratelů se dá celek celkem bezbolestně optimalizovat a zvýšit dosah velmi dobře orientovaného obsahu o nějakých 320 % za den a půl. Výhodou je, že použité vzorky jsou skutečně výběrem napříč celou společností, ale to je vyváženo tím, že neexistuje žádné komerční využití těchto výsledků. Zkušenost je ovšem zdarma a neocenitelná.

Při vrtání se v insightech najednou cosi zapípalo. Žádost o přátelství. Těžko uvěřit vlastním očím, ale byla to jedna (asi) osobnost z vyšší politiky, navíc z velmi ošklivé části spektra, kde bylo lepší všechny ostatní vyndávat ve velkém. Asi to bylo za to. Nikde nebylo tlačítko Ignorovat a potrestat a nechat to viset ve vzduchu nebylo pro tento okamžik přijatelné. A hle, rázem mám - byť navzdory všem vnitřním přesvědčením - novou příšerku ve sbírce. Má honosný titul kdovíodkud, ale v hlavě zmatek a názory neslučitelné s racionálním myšlením. Nezdá se. Co naplat, sociální sítě teď děsně frčí a pochopitelně se na nich dají dělat strašná zla a marketing, tak se uvidí, jestli by i tohoto nešlo nějak využít.

Napadá mě, že jsem už dlouho nenapsal nic o nočním kódu, UNIXu, nebo OS X. Natož do fotopostřehů. Nápadů je možná dost, ale jejich realizace bývá tak snadná a zbytečná, že to třeba kolikrát prostě nestojí za řeč. Chtělo by to napravit a něco zas orestovat, třeba se pustit do nového Sea Lionu a jeho chování. Chtělo by to znamení (jen asi ne úplně pentagram, co se zpátky přemění v blesk, ale není vidět, protože je pod vrstvou make-upu).

 

 

Tento článek přečetlo již 79 čtenářů (0 dnes).

Komentáře

Nový komentář