Deníček woe, hvězdné datum 666. Ovšem, v průběhu dnešního výletu v autě skutečně 666 na chvíli naskočilo, ale měřilo to jen kilometry, žádný ale-né-kalednář se nekonal. Navíc je podle kalednáře jaro, což ten melancholický, temný a místy upršený podzim venku jaksi ignoruje. Your argument is invalid.
Dneska to teda zas vypadalo, den byl tmavý a děsivý už od samotného rána. Povedlo se mi naplnit aspiraci a brzo vstát, bohužel byla opravdu ještě tma a nikdo nechtěl komunikovat, tak jsem se po krátkém koukání do zdi rozhodl jít si ještě lehnout. Druhé probuzení bylo už o dost horší a telefon byl v jednom ohni, snad na každé komunikační ikoně zlověstně svítila rudá bagde s nějakým číslem. Byl čas vzít rozum do hrsti, vymyslet operační strategii a všechno si pořádně rozmyslet u pozdní snídaně. Čas najít si obětního beránka.
Beránek byl sněden s chirurgickou přesností. Během jeho pojídání se nedalo dost dobře soustředit na všechny činnosti najednou, zkrátka stres z deadline, byť vzdálené, byl tak umořující, že podvědomí vůbec nechtělo pracovat na triviální záležitosti, z níž se nakonec vyklubalo ryze elitní čikovnictví. Totiž potvrdio se, že s grafikou se nejlépe pracuje v textovém režimu, což jen potvrdilo včerejší zábavný rozhovor s @0therPlanet, kdy jsem tvrdil, že barvu a její odstíny je snazší přepočítávat v RGB/HSL s prakticky neomezenou matematickou přesností, protože ne všichni mají výborné monitory a zrak v pařátku natolik, aby dokázali korektně rozlišovat všechny odstíny. Photoshop byl prostě tohle ráno skutečně spíš na obtíž, dokonce ani jeho grafická reprezentace pomůcek, zejména guides, nebyla k ničemu. Opravdu, k čemu dneska lidi potřebují grafické aplikace s ohromnými paměťovými nároky, když se spoustu skutečně užitečných věcí dá udělat hezky v CLI v ImageMagick. UNIX v srdíčku. On ten konkrétní příkaz možná vypadal pro někoho odporně, ale sestavit ho a spustit zabralo méně času, než to všechno naklikat v PS a navíc, jako nehorázný bonus, byl výstupem pouze 89kB soubor, kdežto jeho předchozí PS verze vycházela rovnou na dvě mega. Kde to žijeme? V zásadě rychlá a levná řešení dneska už nikdo nepoužívá.
Dnešní odpoledne taky přineslo dva marketingové postřehy. Existuje tady spoustu lidí, co svoji firemní strategii v žádném případě nedomysleli, nebo nad ní prostě vůbec nepřemýšleli a prostě se rozhodli postavit svoji prezentaci na Internetu tak, jak je zrovna napadlo. Možná, že jsou ve svém oboru dobří, ale bez profi IT a marketingové podpory docílí akorát toho, že zvýrazní někoho úplně jiného, což je velmi zábavný paradox. Dalším postřehem je doposud zatím netušená síla Ask.fm. To je platforma, se kterou se dají dělat zázraky skoro už jen registrací, o dokonalém sběru dat ani nemluvě, stačí jen minimální sociální skilly a všechno jde pak skoro samo.
Když už to všechno od dopoledne bylo hotové, což se stihlo překvapivě velice rychle a správně, začala zas padat taková ta dýně kvůli deadline, zejména deadline jednoho ze semestrálních projektů. Školní úkoly jsou depresivní v tom, že vám za ně nikdo nic nedá a ještě dostanete vynadáno. A tenhle je obzvlášť nechutný, neboť jeho obsah i leckdy sám učím v rámci své lektorské činnosti a nestačím se divit, kolik formálních a nelogických chyb obsahuje samotné devítistránkové zadání, které jsem si musel nechat od někoho raději přečíst, protože jsem při jeho samostatném čtení dostával závady na reaktoru. Nelíbí se mi, jak tyhle věci jsou, takže požehnejme proklínaný ESF OP VK za to, že pro autoevaluaci umožňuje odeslat nějakou zpětnou vazbu a všechno zkritizovat.
Týdny nekončí a pocit z dobře vykonané práce je k ničemu, když se za jeden odškrtnutý bod vyrojí dva-tři další. Těžko říct, co si teď počít s načatým večerem - jestli se vrhnout do víru toho zbytečného úkolu a projevit silné znechucení hned v jeho úvodní části, nebo dělat na skutečně důležitých věcech a ztrácet čas díky kreativitě. Ale třeba to dopadne ještě úplně jinak.