Blíží se Velikonoce. Pravda, asi bych si toho bez Romančina upozornění vůbec nevšiml a normálně pokračoval v sérii pointless dní. Letos budou pravděpodobně bílé Velikonoce, když už nebyly bílé Vánoce. Zní to logicky a do všeho občas trochu sněží, pokud se tomu teda dá tak říct. Na Velký pátek bude zas připravená velká káva (na to jsem zvědavý, protože kafe dneska došlo) a na Bílou sobotu plánujeme slavností oběd, to bude prima chvíle na utrhnutí se ze současného shonu. A taky se teď někdy tuhle noc pečou jidášky.
V poledne nadělané zmatky právě přetrhla otázka, zda jsem se dneska smál - no jasně, že se mi ihned vybavila grumpy cat a její NO, ale den byl takový, že se nedalo nesmát od ufa k ufu. Pak mi docvaklo, že že to asi souvisí s nějakou pranostikou, překadlem, proroctvím… nebo jak se tomu správně říká. Buď jak buď, pěkně to díky smíchu a především lahodně namícháné kávě utíkalo jako střela a šlo radostně od ruky, přestože to zas bylo něco navíc; organizační chaos, k němuž nemělo dojít už na prvním místě. Ale jak už tu tenhle večer jednou padlo - co si člověk neudělá sám…
Trochu mě odpoledne překvapil i divoký Jája, co zrovna šel ze šichty a stavil se. Díky němu jsem zas zapnul trojec a světe zboř se, stalo se něco úžasného. Krom posledního firmwaru 4.40 přibyla do Soňky, která má dneska svátek, i nativní aplikace pro YouTube, umožňující slinkování s účtem a mobilním zařízením, což funguje naprosto parádně. Future is now - na iOS stačí v oficiální googlí aplikaci zadat příslušné hlasové vyhledávání, například celého filmu, kterých je, jak už jsem se určitě loni zmiňoval, na Internetu celá řada. A voilà, trojka začne obratem přehrávat v HD, jako by se nechumelilo (zrovna se nechumelí). Připadám si u toho děsně sci-fi a dárk a ívl.
Největší radost za celý den ale přišla právě teď v noci - a to je už Zelený čtvrtek - kdy se mi sama od sebe a bez jakéhokoliv předchozího varování a očekávání ozvala turecká slečna a smála se. V současném popletení jazyků a zpívanou švédštinou v uších se snad nic epičtějšího ani stát nemohlo, oběma nám šla komunikace jako splašená a já jsem se ukázal zas jako zeměpisná trupka, protože mi nešlo spočítat a představit si, kolik časových zón leží Ankara. Popisovat překvapení, když jsem ji ve světových hodinách opravdu nenašel v kolonce Evropy, by se možná dalo shrnout do smutného tak trochu jsem to tušil. K mému ještě většímu překvapení se to celé zvrhlo v politickou debatu, tak mi vrámci celodenní konzistence témat nezbylo než doporučit jeden už buhvíkdyzmiňovaný dokument.
No, co dál. Někde se říká, že je člověk tak velký, jak velké jsou jeho cíle. Zní to hezky, ale se svým nesplnitelným cílem si připadám spíš jak naivní trubka, než jako ředidlokapitelivelitán naší doby. Taky z jedné diskuse na festivalu tuhle vyplynulo, že když už se někdo stane upírem, je celkem dobré se nevztekat a prostě to přijmout, vždyť na tom už není ani co zkazit - a vůbec, proč se bránit upírům, když můžeme být jedním z nich?
Pomalu se na všechno krátí termíny a deadline se neúprosně blíží. Mám navíc pocit, že v pátek vypadne proud mezi servery, podobně jako tomu bylo tady mezi smrtelníky. Pochybuji o tom, že nenakonfigurovaná UPSka vydrží přes pět hodin, takže se začínám děsti toho, jak se celý víkend a prázdninové pondělí nebude nic dít a moje těžce vydobyté ranky se mezitím zas propadnou do hlubin pekelných. Pak se asi naštvu a násilím použiju všech zbylých 16 čtyřjádrových i3ek, aby se to v tom maglajzu zas nějak vyrovnalo.
Přeju všem pořádně zelený Zelený čtvrtek, protože komu se nelení, len nepěstuje.