Z prvních dnešních ohlasů napříč sítěmi se dal s přehledem získat dojem, že mnozí mohli mít toto ráno za epické. Každý sice asi trochu po svém, někdo se smrtícími vokály a jiný s kytičkovými varhanními variacemi, ale důležitý je ten konečný efekt. Ani u mě to nebylo jiné, nedávné mávnutí tlapkou kouzelného astrolábu přinášející katarzi konečně poprvé správně zafungovalo a neomezené nepřátelství se doslova rozplynulo ve snu. Trochu smutné, ale naplňující.
Ale raději dost metafor. Ráno samotné bylo plné vydatného drobného deště, s charakteristickým lehce studeným podzimním nádechem, vyvolávajícím správnou inspirativní atmosféru. Dokonce i Agátka toho využila a s mňouknutím "otevři mi" se rozběhla ze svého vyhřátého pelíšku vstříc kupce mokrého barevného listí. O pár hodin později se se špinavými tlapkami opět radostně vrátila a radovala se na ubruse.
I přes zjevné výhody počasí se mi ovšem pořád nedaří všechno správně organizovat, kupříkladu mám rozečtené tři knížky velmi odlišného charakteru a nemůžu se k nim prokousat, přičemž dvě z nich tvoří předpoklady pro sepsání dlouho plánovaných podkladů k něčemu, které ale ve finále nebudou mít vůbec žádný význam.
Na druhou stranu jsem si připsal i značný úspěch a ego++, když jsem o víkendu vybočil ze své obvyklé role a zahrál si jako Alienka v říši DIVů na kodéra a matlal HTML5/CSS3 layout úplně jako profík pro našeho výborného grafika, a to pěkně přímo z PSD návrhu. Nic není nemožné. Výsledek byl díky použitým pokročilým technologiím snadno dosažitelný, rychlý a ohromující, jen s drobnou výjimkou podoby na iPadu, ale to by mohla napravit jen malá korekce. Zároveň jsme začali uvažovat nad dalším divokým projektem, který by mohl být v budoucnu hodně zábavný a nebudou se v něm muset krotit žádné starobylé routy.
A jinak nic moc. Pořád mě trápí hmyzáci a pavouci, netuším, jak by se dali zrušit, případně odstranit z cesty. Nezřízeně si tu všude lezou a je to děsivé, protože chtějí všechno určitě hned oslimit a sníst. Příkladem může být tento víkendově slunící se cvrček.
Teď je zase kouzelný školní týden a s napětím očekávám, jak dopadnou další zábavně-matematické předměty, když už mám jeden od minula úspěšně uzavřen - like a boss. Nebo jak to tam půjde přítomným vyjukaným ekonomicko-manažerským slečnám, které nemají často ani potuchy. Minule si všechno pečlivě zapisovay, chodily si ven pro kafe a nevěřícně zíraly, když se přednášející snažil zodpovědět jejich zvídavé dotazy - kterých by zřejmě vůbec nebylo, byl-li by jeho primární výklad alespoň trochu konzistentní.
Ještě co se školy týče, tak díky minjimu se mi konečně poštěstilo splnit si minulou středu jednu dávnou aspiraci, zúčastnit se zajímavé přednášky a potvrdit si a vyvrátit nemnohá tušení. Bylo to vskutku očišťující a díky zkušenostem velmi pochopitelné.
Časově dál jsou v pořadí najednou vyrojené plánované výlety, které shodou několika nešťastných okolností nejspíše zapadnou do plánu právě oficiálně označeného jako logistická kaše. Celkem jednoduchá časoprostorová osa Deutschland - Österreich - Sverige se začala nemístně kroutit jako trubky po dešti.
Jako první bude na řadě Caturday Trauma II, a to ještě do konce října. Prvním záchytným bodem je tu nějaká drobná interní kolize, se kterou se bude potřeba ještě nějakým kouzlem vypořádat, ale doopravdy teď zrovna netuším jakým :). Každopádně se velmi těším, že všechno bude krásně veselé a podzimově barevné a na některé divy a obdivování divů bude více času. A snad i menší zátěž a méně svazující podmínky, které minule obnášely mít celou cestu zvýšenou ostražitost.
Následuje plán přidání se k vánočnímu vánocování ve vánoční Vídni, tentokráte v rámci obvyklých ďábelských podmínek. Jak už to bývá, i tady je háček, datum nemohlo být snad veselejší. Kolem něj jsou rozprostřeny ještě čtyři další události, které se očividně neobejdou bez synchronizace. Pěkná to nadílka, ale byl by hřích si to nechat ujít.
Poslední nevyhnutelná záležitost je zatím bez pevného data a zahrnuje dlouhodobě plánovanou nutnost, ale je strašně předčasné na to myslet. Já vím, moje problémy byste chtěli mít :D.
~ ~ ~
Dnešní předčasná káva, korespondence a nevyžádaná pošta lehce rozházela den, snad to napraví nějaká ta svačinka, při které se rozhodne, která další činnost dostane prioritu. A že jich bohužel je.