Eida.cz - Vynucený výhled

Jako kdyby toho bylo málo. Trojitá smůla by se snesla, o sedminásobné by se možná ještě dalo uvažovat, ovšem devítinásobná musí přijít přímo z pekla nebo jak. A za trest. Tak jako tak, dneska mě blízké okolí vyhnalo dokonce i od vlastního stolu ven a hodně daleko do divočiny. Ještě štěstí, že tam zrovna vypuklo jaro jak vyšívané a udělalo se tak krásně, že si to mnozí vůbec, ale vůbec nezaslouží.

Vážně moc pěkně. Škoda, že si to někdo neužije. Pro tuhle jarní šanci se zrodil inverzní plán se jít podívat na vzdálený sníh - protože byla výborná viditelnost - a protože k tomu dřív sice byla chuť, ale ne ideální podmínky. No a taky proto, že poslední pokus o jarní výlet se omylem pokazil a zavedl nás místo přírody do hospody... :).
 

V dalším ohledu je trochu smutné, že Misha právě začala pracovat na ročníkovce, přestože by měla být dneska nejkouzelnější a mít ze všeho kolem radost. Musíme jí s Agátou držet tlapičky a připravit speciální funkční generátor hyperprostorového okna. Chvíli na tyhle myšlenky došlo k zážehu. Bylo přesně 1024.

Cesta byla strašně příjemná a stejně jako v pátek se moc těším, až bude dostatečně teplo na jízdy kabrioletem tím radostí prozářeným okolím. Na rozdíl od čtvrtka se dokonce nikdo ani nepletl do cesty a všechno dobře dopadlo. Teda relativně, zapomněl jsem zajet na předem plánované místo, ale co už. Samotná cesta nahoru byla velmi příjemná a plná inspirací, kolem se skvěly pupeny a voněly samé obědy. Ještě aby ne, když bylo vymalované poledne. Prostě ta chvíle se zastavit, zasnít a trochu tweetovat.

Výhled do hor byl nad očekávání fascinující, jen z toho nejsou žádné fotky, protože 4S nevidí do dálky a na zrcadlovku je ještě trochu brzo. To uvidíme až v létě. Na druhé straně se vyhříval hřbitůvek se všemi svými nástrahami a kolemjdoucí měli strašnou chuť grilovat. Aby ne, brzo to bude přímo nutnost. Došlo k jednomu docela zvláštnímu jevu, a to absenci 3G sítě na jedné straně silnice a její plnosignálové přítomnosti na straně druhé.

Rozhlehlé zdi, místní kaluže, trochu zbývajícího ledu a v ulicích vedle ohořelého domu nějací fošnaři. Jak nejsme vůbec zvyklí chodit do kopce, tak to byl docela záběr. Ale zas ne takový, jaký je potřeba na Moravě. Naštěstí.

Jo a rozhodně pak musíme někdy navštívit Dětský koutek MYŠKA, protože to prostě zní neodolatelně a ještě ke všemu bylo ve dveřích cítit kokosové mléko. Nebo něco posypaného kokosem. Rozhodně je dobře, že se to celé tak umoudřilo, po letech odešel satan ze souhvězdí, začíná být teplo a na volných prostranstvích to svádí ke grilování a k myšlenkám, kde se všude bude v létě prodávat zmrzlina. A my máme zmrzlinu hodně rádi.