Musím se přiznat, že mě neskonale těší číst výpisy a kombinace posledních návštěv. Těžko by si kdo jen vymyslel lepší a podivuhodnější. A za všechno tohle je odpovědná poněkud vyšší magie, než mají obyčejní smrtelníci na začátku k dispozici. Je to perfektní.
Kdyby se dalo soudit jen podle dneška, pak by asi neexistovalo nic, co by dokázalo překonat tři brilantní kafe, mručící Agátu a odhodlání aspoň na chvíli hodit všechno za hlavu a pokusit se dělat jako by nic. A i když se to od rána kvůli neviditelnému budíku trochu zlopatilo (protože jakmile se nepovede ráno, je poněkud v háji celý den), čas najednou přestal jen tak protékat mezi prsty. Největší zásluhy měl na všem nemocný a tweetující Jája, který měl spoustu starostí se statisícovým stádem zomb v obchoďáku, takže po znechucením se nad Konyzákem, kafexu, zombrexu a trochu toho trénování s motorkou jsme se skutečně vydali do víru města. Na celé cestě bylo nejdůležitější si uvědomit, že pokud vás někdo jen tak bezdůvodně nenávidí, musíte mu ten důvod dát za každou cenu. Dostatečně se to ex post projevilo na telefonující slečně z banky, která si nechtěla nechat rozmluvit plánovanou schůzku - takže nezbývalo než jí za trest naprosto fatálním způsobem lhát a působit tak zlo na dálku. Během toho se taky po době, i když vlastně už od včera, ozvala divoká Romanga a neměla radost ze svých patálií při nákupech. Celé jsem to sledoval jen mobilně a nešlo mi odpovídat, protože bylo nutné se soustředit na parkování a rozebírání hypotetického scénáře zběsilého vraždění v nákupní galerii, za které by pak měl být dohrán producent brutálních počítačových her a ne viník. Znělo to moc pěkně, vezmeme-li v úvahu, že je možné i vysoudit obrovské finanční vyrovnání jen za to, když se někdo ožralý projíždí autem po hřbitově. A vůbec celé to putování po naší nákupní galerii - které jsou mimochodem všude úplně stejně strašné - bylo poněkud dekadentní, místy příjemně nostalgické, ale povětšinou velice děsivé. Po dosažení cíle, tedy vydělání si nějaké sumy za GTčka, nás už raději nenapadla žádná další výtržnost a jelo se zpět. A to bez výčitek.
A vůbec celé město bylo jako splašené. Přestože pocity z něj byly kvůli srdcervoucí nostalgii trochu smíšené, i tak jarem usměvavě lákalo a zvalo a připomínalo, že skutečně vážně plní svoje smrtelné kletby a jednou se čas od času samo pročistí - když mu někdy pomůžeme - od všech těch vší a pavouků, nebo jak to bylo. A po zásluze každého vytrestá. Třikrát sláva.
Po návratu jsme se znovu zděsili nad příšerným Konyzákem, průběhem Silvestra a taky trochu nad Čívkama, ale pak přišlo naštěstí přerušení při procházení seznamů platin a profilů. Mělo to na následek, že jsem pak po návratu dobrovolně taky zapnul trojec a snažil se zas pohnout se Skyrimem, protože upřímně, už to mělo být dávno hotové a zatím jsem tam dělal nějakých šedesát hodin jen nesmysly. Nebo ne. Sice teď nepadlo ani stříbříčko, ale už jsem, podobně jako Dejv už dávno, skutečně Nightingale. Ten ohoz nemálo sekne a i když ani z daleka nedosahuje hodnot epického glass setu, který teď dostala Jenassa, působí přinejmenším hodně temně. V noci. Nightingalování zahrnovalo zase nějaké to pobíhání po ruinách plných dwemerského metalu, což bylo vysoce ohavné, všude byly jen pasti, falmeři a číhal tam na každém rohu pavouk nebo centurion. Nic moc. Ale líbí se mi ten příběh, přestože je poněkud vzdálen od hlavní linie, ale znáte to, got distracted... Vlastně všude, kde se v RPG vyskytují zlodějské gildy, jsou příběhy za ně jedny z nejlepších.
Aby toho gameplaye nebylo málo, povedlo se mi na youtube objevit doslova nekonečné playlisty uživatele RPGenie, který tam má mimo jiné po desetiminutových dílech kompletní gameplaye sérií Might and Magic. Dokonalost. Možná se to někomu zdá jako ztráta času, ale naplňuje to spoustou dojmů zároveň. Za nejdůležitější považuji komentáře, jeho povídání je skutečně hodně zábavné a mnohdy i poučné; dál taky odpovídá na stav chci něco hrát, ale nechce se mi, dokonce není ani nutné se soustředit na vlastní rozběhnutí těchto her na dnešních strojích (zrovna MM běží daleko lépe pod čímkoliv jiným než Windows :)) - přesto se mi povedlo sestavit zcela funkční MM6, v češtině, bez starých chyb, daleko konfigurovatelnější včetně přemapování kláves (celkem nutnost pro applí klávesnice bez insertu = létání) a především přehrávání soundtracku nikoliv z CD, ale z mp3ek v adresáři. Epic win.
Po všem tom utrpení taky přestala minule pořádně chodit UPSka a po posledním výpadku reaguje na sebemenší fluktuace a vypíná nebohý server. Nedalo se nic dělat, snad se to během dvou dnů dá díky novému kousku vše zpět do původního stavu. A vůbec letos čekají server samé pozitivní změny, jako například plánované 8TB rozšíření úložiště, neboť stávající pole už má dávno přes 25000 hodin najeto a zaslouží si vyměnit. Na druhou stranu se mi díky Mishe, která je teď nejmíšovatější ze všech, povedlo uvolnit nějakých 120 GB na nepotřebných zálohách dávno zapomenutých strojů z minulých dob a dávno přešlých let a od lidí, jež nepoznám, které tam už neměly co dělat a jejich opodstatnění bylo tím pádem dost spekulativní.
Za další zmínku stojí aktuální posunutí se na rank 50 v Enigmě. Orientačně by bylo možné dosáhnout až míst 35-30, ale kdo ví. Nebude to hned. Důležité je, že se nový dinosauří stroj podílí na tomto výkonu víc než dost. Zapojit ještě všech 15 i3ek, bylo by to úplně za vodou a nikdo by si toho ani nemusel všimnout.
No a zítra, tj. dneska, zase po čase radost nad radost, to nemá cenu už... pořád přemýšlet nad tím, kolikrát se to ještě bude opakovat, ale co už, zážitek jako zážitek. No. A jen tak mimochodem, pokud je ve vašem šatníku nejsvětlejší barvou černá, můžete si připsat deset speciálních bodů navíc. A tím se pro tuhle noc loučím, spěte sladce - protože se jednou třeba už neprobudíte a sní vás rarášek.