Zase se budu opakovat jako už kolikrát v minulosti, ale opět a znovu je tady skoro konec měsíce. Října. Je to taková měsíční konev, která se neustále opakuje a vylévá. Nejhorší na tom všem je, že mě zpoza rohu straší a děsí jiné rozepsané a naslibované články... ale mně zas slíbili poníky, takže tak.
- Dneska bylo strašně suprčupr strašidlácké dopoledne, asi příprava na dýňáky. Všechny osmičky a devítky byly pryč, takže bylo ticho, tma a venku podzim jak vyšívaný. Vedle hlasitě kvíkali papoušci, bříza narážela do skla a všechno šlo jak po másle.
- Tak jaký to bylo v tom kině, nebo v ZOO?, padl dotaz při jejich návratu. Ve skutečnosti měly ale zábavnou přednášku, jenže podle poloviny zdrojů se neuměly vůbec chovat a bylo to celé tím pádem trochu na draka.
- Povedlo se konečně online autorizovat požadavek a odeslat tu zatracenou platbu do Lucemburska. Je k nepochopení, že v době Internetu a e-bankovnictví může trvat tak triviální operace přes několik dní, přestože by to mohlo být do půl sekundy. To by ale banky a jejich služby nesměly patřit šmelinářským hltounům. A vy nás nazýváte zločinci... No a za přepážkou slepice.
- Je těžké nebe.
- Taky bylo zajímavé zas pozorovat, jak to tak po večerech chodí, jak se lidi mění když zrovna potřebují a jak je nepěkné, když se nedaří třeba dohodnout. Nebo jak se najednou sama od sebe rozostřuje objektivita, vznikají hvězdy a racionalita jde do hájku zeleného. :)
- Zítra se rovněž ukáže, jestli se i u mě opět může projevit čiré čikovnictví, až jim vpálím své výtvory přímo do očí. Dneska se to dařilo, člověk by byl kolikrát nemálo překvapený, jak komplexní kraviny dokáže vymyslet. Tedy pokud ho k tomu něco/někdo donutí. Jen víc takových strašidláckých a ufáckých dnů, při kterých to myslí jedna radost.
- Nemohli jsme se vyrovnat s její osobností. Jenže jsme jí neřekli se kterou. A proto se i nadále můžeme královsky bavit.
Kdyby se tak dal někde ulovit čas, nebo za něj rychle vyměnit něčí duši. Zas je to celé pod perikardem, ale články se prostě musí doplnit.