He's climbing in your windows, he's snatching your people up... Je to tam! Byl už nejvyšší čas, vpravo nahoře skutečně padla a už mi ji nikdo nevezme. Rekordní čas. Navíc ještě není ani víkend, ale teprve pátek. Poslední doplatinová procenta z pátku ukousla něco přes pět hodin, k nevíře s ohledem na nedodělané DUMy. Ale už hotovo a užito do posledního perfekcionistického detailu, včetně důsledného použití Auditore cape ve Vatikánu a kompletní eliminace všeho živého stojícího v cestě tamtéž. Na konci mě zaujala maličkost, která se mi ještě nikdy předtím nepovedla, nebo spíš mě to ani nenapadlo. To když Desmond už dostane skutečný hidden blade a bojuje s právě dorazivšími abstergovci, stačí změnit zbraň na pěst - pochopitelně v reálném světě chybí HUD, takže bez něj a bez zvukového efektu jen šipkou dolu - a provést disarm. Desmond si pak takto získaný teleskopický obušek nechá u sebe a připne si ho jako profík na pásek. Bojuje se s ním dobře, v podstatě má snad stoprocentní šanci na counter-kill. Jen trochu škoda, že ho nemůže mít pak i Ezio. A spolu s platinkou bylo dosaženo ještě dalšího efektu, a to sžitího se s dualshockem. Radost.
V noci vůbec nešlo spát. Zářící hlava byla využita na hledání dalších spojitostí v údálostech února 2010. A výsledek... byl nejasný, i když jsem si dal tu práci a ručně překontroloval 1897 záznamů. Byla z toho ve finále taková menší, maličká dýně, protože nejhorší je, když je k dispozici spoustu témat a otázek a není je s kým sdílet, třeba pěkně v kavárně u něčeho zábavného...
Dnešní cesta se atypicky posunula do odpoledne, aby někdo zas neřekl, že zná přesně všechny moje kompletní plány :). Trochu pršelo, takže toho bylo využito při hraní si s kapkami a depresivními scénami dětského hřiště zatopeného kalnou vodou. Dole se u toho procházeli senioři a létali k nim rorýsi. Těžko říct, co z toho nakonec bude, protože vyndat, přebrat a vyhodnotit fotky je už snad půl roku ta nejtěžší věc na světě. Po cestě zpátky to byla samá smrtelná nehoda a dokonce tam na jednom místě mezi poskakujícími hasiči a policejními vozy ležela i jedna rozstřelená Tigra, snad nebyla Jaredova - ačkóli by mu to už mohlo být jedno. Po příjezdu na mě netrpělivě čekala Agátka a smála se spala a byla nejkrásnější.
Zítra jedeme na výlet. Bitevní výlet. Všechno bude překvapení, nic není pravda, vše je dovoleno a ještě se neví, kdo koho sní. Tak jako tak je potřeba se na to řádně připravit a vybavit, což znamená, že z toho možná při troše dobré vůle pořídím i výletové fotky a report... Hehe, nebo taky něco horšího. Zatím se po mně chce jen se dostavit v domluvený čas na přesnou adresu, kterou mi už někdo jiný v záchvatu nenávisti jednou sdělil - žádná tajemství, žádná magie, jen střepy. Cvak.
Už je zas čas jít spát a je to vážně k ničemu, při zadumaném pohledu na DUMísky... Konečně totiž dostaly svou zmatenou podporu statistiky navzdory očekávání, protože dobře vím, že to bude jeden z klíčových parametrů, bez kterého mi asi utrhnou hlavu. Navíc už to taky umí DUMíky nahrávat, ověřovat a přehazovat si mezi kategoriemi jako brambory. Molto bene. Takže zatím 5.