Ano, ano, vidím to, jako by to bylo včera - ono to bylo včera, byl pátek třináctého. Tohle datum z nějakého důvodu hned každého zarazí. Pověrčiví se strachem v očích očekávají obrovskou smůlu, nepověrčiví si zase o těch prve zmiňovaných něco pomyslí. Tak jako tak, toto datum nezůstane ležet jen tak bez povšimnutí.
Pravdou ale je, že jen málokdo chápe, co pátek třináctého vlastně je a proč. A jako za všechno na světě, přeneseně i za skutečný původ většiny nešťastných pověr můžou ufáci, protože ti měli blízko k templářům. A protože templáři vždy tajně a ve všem kuli pikle, tak v říjnu 1307, shodou náhod přesně na pátek třináctého, se Filip IV. rozhodl, že je prostě všechny roztaví a do jednoho prodá. Bohužel se mu to úplně nepovedlo a až do konce 16. století tu po Evropě vesele dál rejdili (pak utekli do Ameriky, pochopitelně), ale i tak smrt a mučení mnoha z nich vnesla třináctému pátku doslova pekelný nádech.
Bohužel spoustu lidí tohle neví a trpí chorobnou a panickou triskaidekafobií už jen z principu, zvláště pak v kombinaci s pátkem. Třeba je to i kvůli Poslední večeři Páně, kde jako třináctý z řady vyčuhoval Jidáš... Ale zas nějaký pohan či čaroděj by mohl tvrdit, že pátek třináctého je svátkem podzemních mocností a podsvětí a možná satanistů a kdesi cosi a některých latinskoamerických kultů (což je samo o sobě velmi vtipné už jen třeba z pohledu římského kalendáře). Někdo jiný taky třeba nosí v kapse tarokovou třináctku pro štěstí. I naše bývalá matikářka na střední škole se narodila třináctého a také to na ní údajně žádné známky nezanechalo. Stejně tak, jako tady ze třináctky, jsou podobně nadšení lidé v Japonsku z čísla čtyři, které může symbolizovat a nosit smrt. Takže pozor na šťastné čtyřlístky, mohly by to klidně být vaše poslední.
Ale dost keců; jak skutečně letošní květnový (a taky jediný v roce) pátek třináctého vypadal? Tentokrát bylo ze všech stran celkem dost referencí, ze kterých se dá udělat obrázek.
V první řadě je tu zřejmě nepřehlédnutelný hokej, ve kterém se mimořádně dařilo pohanskému severu. Trollhammaren sveper igen! Švédové zřejmě využili třináctkové paniky v hlavách českých hráčů a Finové s přehledem porazili pravoslavné Rusko. Může to být náhoda? Třeba se ještě někdo po finále vyjádří k náboženskému aspektu hokejových výsledků...
V řadě druhé osudy jednotlivců kolem. Ze světa studenctva to byl jeden maximální úspěch a jedno vyhození od zkoušky, mezi ostatními nějaké ty ignorované zprávy a číselná klasika, to ale nejsou asi nepokoje přímo spjaté s datem... A pro někoho zas trochu subjektivní pocit zamoření vzduchu. Co se dá dělat.
No a můj vlastní pátek... Začal typickou páteční cestou, na silnicích se zdálo všechno v pořádku, jen nějaké ty korekce povrchů a mírně zvýšený provoz, ale žádná zdržení. Vlastně možná něco málo, a to jeden tmavě modrý Focus ztratil během předjíždění celý zadní nárazník, zřejmě zásahem vyšší moci. Přibližně ve dvě hodiny odpoledne se pak na střeše objevil akční hrdina, později další dva. Bohužel nelétali, ani neskákali dolu. Ani nelovili rorýsy.
-
Okno si kreslilo po zdech -
Zrod akčního hrdiny -
Měsíc jako Terminátor
Po návratu čekalo už netrpělivé a voňavé kafe, nebyla ani síla pořádně nic sledovat a k večeru na kostce padlo rozhodnutí Tě jet hledat... Bohužel neúspěšně, ale bylo to i tak moc pěkné, otevřely se nové a tak trochu japonské synchronizační možnosti, pocit záře světel města byl nepopsatelný zejména v kombinaci s Kojiho hlasem - bylo dobrou volbou si to vypustit zrovna v tu chvíli. Bloudění v nočních ulicích bylo sice akční, ale výsledek se nedostavil, akorát jsem možná vyplašil nějakou mládež u klubů a pak, v záplavě MMSkových světel, se objevil i Měsíc a moudře koukal, snad skoro jako terminátor, dolu na světlé a lesklé dlažební kostky a zaposlouchal se i do malého mobilního mňouknutí.
Když mí drazí dorazivší a promrzlí následně v dáli opět zmizeli, využil jsem šikovně přijeté poslední noční MHDčko, pokecal si cestou v něm trochu se zahraničními studenty (jmenovitě Německo a JAR) a šel znovu hledat, opět ale bez náznaku šance a úspěchu. Chce to znovu starou taktiku.
Pak mávnutím proutku minula půlnoc a byla najednou čistá sobota. Že by ten pátek byl skutečně tak nešťastný a zlý den? Ne, to si děláte sami. Vždycky se totiž dá najít sladké zrnko štěstí a radosti i v tak velké slánce, jakou je pro mnohé pátek třináctého.