Středa večer. K nevíře tohle. A to ještě před chvílí začínal víkend. Ten byl sice (především jeho neděle) absolutně neuvěřitelně k ničemu, ale i tak - byl tu. I května přišla už konečně druhá půlka, takže se kalendář začíná opět zaplňovat velice strašidelnými jmény. Až na dvě výjimky.
- Ještě v sobotu odpoledne jsme s Jaredem a Karlosem strašně, příšerně a hrubě trestali. Byl to ve skutečnosti oddychový výlet za trest, co měl za úkol zahnat hroznou kolínskou nudu.
- Standa se tam taky zjevil a lákal mě na fotosoutěž, což by se dalo podniknout, pokud ovšem sežene nějakou ekologickou, levnou a snadno recyklovatelnou modelku.
- Bavilo mě říkat nahlas jméno Leňka, báječně to zní, zkuste si to.
- V jezeře se vaří voda a labutě mají chuť někomu vyklovat oči, a to hned z několika důvodů. Tím největším z nich je fakt, že se všichni kolem a všichni zúčastnění chovají úplně stejně a neozvou se na volání, zavolání, nepomohou v ničem, starají se jen a jen o sebe a když se jim vynadá, koukají tupě do zdi. A tím druhým je pochopitelně všeobecná panika, nenávist a tak.
- Výuka Pascalu čistě pomocí Pascalu je velké zlo, možná jedno z těch největších, tedy alespoň pokud se ho a jeho největší skryté taje musí učit někdo, kdo ho nebude nejspíš nikdy v reálném světě potřebovat.
- Všude v poznámkách jsou visící resty. Už prostě není vůle je zpracovat, i když je to nejvyšší nutnost. Především univerzálně funguje pravidlo, že slíbené články jsou rozepsány a už se tu nikdy neobjeví. Nebo aspoň do teď se nikde neobjevily... Napravit, či je potrestat?
- S resty psacími se tu válejí i resty další, bohužel komunikační. Jakmile se někde vytvoří vhodná půda pro expanze a sekundární synchronizační procesy, z mlhy se hned objeví někdo cizí, kdo si bez zásluh a náznaku vlastního talentu přivlastní (a to prosím někdy i opakovaně!) všechny výhody a zásluhy. Do pekel už. Zase se tu jen potvrzuje, že kdo váhá, nese vinu - ale co taky jiného s pocitem zbytečnosti činností hned v jejich počátku čekat, že. A tak tu dopis klidně leží už měsíce...
- Sníst to.
- Rozpracovaná pondělní matemagie je sice technicky veleúspěšná, ale ještě ne zcela dokonalá a kompletní a nezdá se, že se zdárně do osudného červnového okamžiku 100% zkompletuje. Tolik elementárních matemagických kouzel člověk od maturity zapomene, pokud se jimi nezabývá každý den. Nebo aspoň každý druhý den. Zítra asi pokračování, je to vážně síla.
- Vrčící pták u vody bude nakonec nejspíš žabka. Ropuška. :)
- Na tenhle víkend se objevily matné zvěsti o cestě do ZOO, ale jak to jen natáhnout na 1200 km? Taškařice.
- Tak po večerech při modulárních (d'oh) pracích pouštím ruzné myšlenky a tipy na léto a předevčírem se opět vzneslo na povrch, že není nic romantičtějšího, než darovat unesenou zraněnou ženu.
Chce to pokračovat, většina plánů a snů se stejně totiž nikdy nesplní, důležitý je jen profit, ochrana investic a neustálý verifikacemi podbitý růst a postup. Doufejme, že se tohle neinspirativní období zase zlepší.
A jako bonus závěrem video s Eziem, co se mi tu jen tak přebytečně válelo. Proto chtělo už pořádně a navždy smazat, takže šlo v rámci jednoho velkého trestu na youtube a pak do koše.