Tak jsme se přece dočkali... přišla zima a s ní i čas velevánoční, velevánočkový, vločkový, s kaktusy... I když není mráz venku, celé to připomíná víc než nápadně Grónsko a jeho přebílené ledové sněhy bez fekete, nejvíc nefekete v celé Evropě. Raději bychom se teď měli zaměřit na cukroví a dárky. Instantní dárky, co se můžou zabalit jedna dvě a nic tomu nezabrání, protože co může být horšího než nemožnost zabalit dárek v tak krátké době.
No a do toho ty problémy na farmě. Místo dvou jsem měl tu čest se starat o vícero, což rozhodně není na škodu, zvláště pak, je-li to ku prospěchu našich drahých a můžem jim ještě k tomu posílat dárky... kde mi ovšem tak trochu chybí Yellow present, který bych rozhodopádně využil ze všeho nejvíc. Musíme asi vzít za vděk jen těmi barvami nabízenými a nestěžovat si. Indiáni by si taky nestěžovali a ukradli by nám fotky, zapálili nás dýmkou míru a rozsekali na kusy svými pavými pery za kloboukem.
Než napočítám do rána, budu plánovat trochu mohutnější článek o polyalfabetických zapekleních, ale to se uvidí, hlavně že se to celé předvánočně tak trochu zaolejovatělo. Díky, viď...