Někdy od minulého týdne plně začínám rozumět jednomu z témat probíraných na tehdy první seanci s Tygříkem v čokoládovně. Je to skutečně tak, jednou z nejzákeřnějších institucí je skutečně pošta a jeden prostě neodolá, aby jim tam neměl chuť něco hodit.
Pošta je již skutečně zastaralá a není moc jasné, kde v ní stále tolik lidí vidí jakési kouzlo. Ano, je pěkné poslat pohlednici z dovolené, má-li nějakou skutečnou informační hodnotu. Tím narážím na veslé pohlednice s koňmi a podobnými výjevy, které sice mnohdy mohou obsahovat zajímavé nešifrované psaní, ale jinak jde o klasický spam a nic víc. Nechci tím ale říct, že mě to nebavilo :).
Problém nastane ve chvíli, kdy vám jedna z nejchytřejších slečen za přepážkou odmítne vydat obchodní balík s tím, že vám ho prostě nemůže dát. Je to smutné, ale je to tak. Nezbyde pak než odejít pryč s prázdnou a velmi temným výrazem v obličeji. Pak přijde další výzva. A budou vás neustále prudit upomínkami a stejně vám balíček nevydají. Situace se pak bude tak dlouho opakovat, dokud někomu nerupne a...