Není lepšího způsobu tradiční oslavy velikonočního pondělí, než v nekonečné smyčce prožívat zmrtvýchvstání a užívat si u kafe mohutnost požehnání, které nám všem dodává sílu bojovat proti nepříteli všemi dostupnými prostředky. V obklopení kočíky rovněž konečně začínají progresivně vyskakovat špičky, i když s nějakým zpožděním proti uplynulým dobám.
Aby toho nebylo málo, za celý měsíc se dalo nasbírat i pár menších instapostřehů v telefonu, včetně úplně prvního špičatého kočení při cestě do laborky. A bohužel též mohutnosti nepopiratelné architektury našeho chrámu smrti.
Příští měsíc to už vypukne. Nebude úniku a jaro opět udeří. Snad i mí milí čumáčkové pocítí jeho sílu a naději, kterou jim dodá, a budou svědomití a nakreslí všude jarní mutónky.
Zatím žádné komentáře.