Docela tradiční pokus zachytit nějaké to jarní špičatění na předměstí v přesném sledu v naprosto náhodnou dobu, která letos připadá zrovinka na zelený čtvrtek, se vydařil. Nakonec teda. Vyžadoval sám o sobě velkou dávku odvahy a především schůdného čaje do žil, protože chvíle s kafíkem nebyly vyloženě po sérii nekonečných modulovaných nocí dost.
Samozřejmě to ani tak není optimální, jak by to asi být mělo. Nebo jak to bývalo. Vlastně je to pořád stejné. Nebo tak něco. Kdo ví.
I letos by se našlo pár celkem populárních instagramů kopírujících celkem obstojně flow minulého roku, ale jsou na tom v pravdě velmi podobně jako zbytek všeho ostatního - nemají čas pro svůj rozvoj a blokují se ve vzájemných chvílích.
Všechno má ale svůj ocas a spadá pod svůj operační program. A to nikdy neskončí.
Zatím žádné komentáře.