Sice pomalu, ale zcela jistě. Těžko říct, jestli si s sebou nesou tu skutečnou vánoční náladu, jaká tu panovala třeba z kraje listopadu, nebo při svatomartinském akutním světýlkozdobícím nápalu. Teď mi nejde zdobit strom. Prostě…
Den za dnem
Jak vítr vane, počasí se mění a sem tam se děje něco i kolem nás.
Takový už klasický pátek. Míra monumentální pociťované epičnosti, na jejíž vlnách se to celé honosně nese, se nedá ničím vyjádřit. YouTube se točí jak splašený mlýnek a nahrávají se na něj další dnešní cestovní záznamy. Zase jsou…
Dneska bylo krásné dopoledne a Martin skutečně přijel na svém bílém koňovi. Bohužel neřekl kam. Ale ať už dojel kamkoliv, třeba zažil podobně akční pracovní víkend a měl z toho sněhuláků plnou zahradu. Až za ušima.
Už od ranního…
Definitivně přišel podzim. Dokonce takový, na jaký mnozí z nás dlouho čekali. Série ryze inverzních dnů vytváří dokonale strašidláckou atmosféru a překrásně zlaté listí se snoubí s neprůhlednou šedí mlhy. A přesto to není taková…
Z prvních dnešních ohlasů napříč sítěmi se dal s přehledem získat dojem, že mnozí mohli mít toto ráno za epické. Každý sice asi trochu po svém, někdo se smrtícími vokály a jiný s kytičkovými varhanními variacemi, ale důležitý je…
Je večer a je moc hezké, že se z veřejně dostupných zdrojů může až zdát, že dneska vážně nemám co dělat. A do jisté míry je to dokonce pravda, už to chtělo tak nějak den volna na odpočinek a čas na svévolné vstřebání všech…
To je teda zase den! A i když je ve skutečnosti spíš večert, je to jedno. Z posledních sil odcházející Satan hází všemu klacky pod nohy a karma začíná neuvěřitelně trestat, a to doslova. Kéž by tak něco mělo slitování. Zvlášť…
Pořád není na nic čas, místností si svévolně proletují zuřící krvelační komáři a nálada se plácá kdesi v záchodové míse. Práce se až nesmyslně kupí do pomyslných hromádek papírů a dopisů k vyříznutí a na dokončení v červenci…
Už je to zase skoro celý týden, první, v plném proudu proudící. Od minula značně přibylo oněch poletujících listů, jablka se začala pozvolně a chutně červenat a do školy nyní opět chodí hrny divokých dětí. Měly ovšem to štěstí,…
Konečně zase normální kafe. Po nějakých třech pseudonostalgických dnech o Velvetu je to opět svým způsobem úleva. A úplně stejně se, ostatně jako každý rok, nashromáždilo spoustu hloupých požadavků, restů a práce na jediný…
Tentokrát výjimečně ovšem není řeč o Windows, ale míněny tím jsou letošní Perseidy a všechny ty podobné a už vlastně i tradiční veleletní StarOffice situace, ke kterým kvůli nedávnému ostravskému hýření nějakým nedopatřením…
Tak dobře, přiznávám se, letošní léto je poněkud skoupé na pravidelné aktualizace, výlety, fotopostřehy, noční kódy na každém kroku i na řádění v kavárně, ale prostě to tak je. A aby toho ještě nebylo málo, pak to málo, co tu tak…
Všechno nehorázně letí a z jednoho jediného dne je dnů rázem pět. Naslibováno bylo opět spoustu poníků a nic se nestalo, jenže když se kvůli horku nedá spát, pak dny ve skutečnosti neutíkají vůbec, což znamená, že je na všechny…
Tak zhruba před chvílí jsem přiběhnul ke stolu a otevřel si novou bestiální Nestii a jednu důmyslně zabalenou bonboniéru. Ono se toho moc jiného dělat ani nedalo, přestože je zas ultrahorká ufácká noc, ve které se spát nedá; a…
Co s večerem, když filosofování nad využitím sociálních médií a obecným přístupem k sociálním sítím mezi lidmi nenese ovoce a čaj už dávno došel? Při dopsání zprávy na Viberu mi hlavou velmi náhle poskočila zajímavá myšlenka a po…
Je to tam, konečně! Po stovce a několika desítkách hodin to přišlo a ze Skyrimu padla ze Sovngardského nebe vyloženě zasloužená platina. Minule jsem naznačil, že pravděpodobně nejtěžší bude dohnat všechny daedrické questy a…
Ono to tedy původně ráno skutečně bylo, dokonce takříkajíc pernštejnské, ale jako obyčejně došlo k několika málo nehodám na louce a zdržením a ke snídani s čmeláky a podobně a ještě ke všemu dalšímu, možnému i nemožnému. Rána se…
Nemůžu začít jinak, než zvoláním, jak to zas všechno letí, že je už v celé parádě druhý květnový týden - jako kdyby se nechumelilo. Je to nějaké celé hektické. za okny se krčí šiblaští maturanti a maturující poštovní slečny,…
Víkend vypadal tak strašně nadějně a místo toho se to proměnilo v jedno velké peklo a hádání se s rarášky. Nikdy nic neudělají dobře. Ale byla by ztráta času se tady rozčilovat nebo snad mlátit hlavou o zeď. Co za to včera ale…
Tento pátek už rána doslova hýří samými překvapeními. Nejen, že své kouzelné stotřiadvacáté narozeniny slaví Hitler, ale dokonce má svátek samotná Makrela. No co už. V ranním světle v záplavě slunečních paprsků v rose na trávě…